Spojením výroby zemědělských strojů Františka Wichterleho a bratří Františka a Josefa Kováříků vznikl legendární Wikov z Prostějova. Akciová společnost Wichterle & Kovářík, zkráceně Wikov, byla ustavena 22. prosince 1918 v novém Československu…
Postupem času se stala největším výrobcem zemědělských strojů u nás. Před dvaceti lety byl Wikov jako strojírenská firma obnoven.
Podnikatel František Wichterle (1840-1891) založil nejprve plynárnu v Prostějově v roce 1868, která posloužila i veřejnému osvětlení ve městě. Pak začal dovážet americké zemědělské stroje Deering, které montoval z dílů. O deset let později měl opravnu strojů a od ní už byl jen krůček k vlastní produkci pluhů a bran.
Skutečný rozmach přinesla až druhá generace Wichterlů, která přidala motorové stroje a značně rozšířila sortiment pro zemědělství. Stejnou náplň činnosti měli rovněž Kováříkové, majitelé konkurenčního strojírenského podniku a slévárny. Stali se nesmiřitelnými konkurenty, než pochopili, že v jednotě je síla. Tak vznikla nová akciová společnost Wichterle & Kovářík, která pro svoje výrobky postupně zavedla značku Wikov, vzniklou spojením obou příjmení.
Došlo k racionalizaci výrobního programu. U Wichterlů se vyráběly všechny typy spalovacích motorů a některé mlátičky. U Kováříků se soustředila produkce parních lokomobil, secích a žacích strojů, ale i dalších typů mlátiček. V roce 1919 měl podnik kapitál osmnáct milionů Kč a celkem 1500 zaměstnanců. Záhy se stal největším v Prostějově.
Ve dvacátých letech společnost expandovala do světa automobilů a kolových traktorů. Zrod prvního vozu Wikov nebyl jednoduchý. V únoru 1924 začali ve firmě budovat automobilní oddělení, když dále vyráběli především nejrůznější zemědělské stroje a stacionární motory.
Inspirací pro první Wikov se stal italský čtyřválec Ansaldo, již tehdy s ventilovým rozvodem OHC (vačkový hřídel v hlavě válců), jehož chassis bylo pro studijní účely zakoupeno. Továrna Wikov nikdy nezdůrazňovala typové označení svých vozů, které opatřovala různými karoseriemi, ale její nejslavnější čtyřválce nesly postupně identifikaci jako typy Wikov 7/28, Wikov 35 a Wikov 40, přičemž dvouciferné číslo vyjadřovalo výkon motoru v koňských silách (1,36 k = 1,0 kW).
Široké veřejnosti se první Wikov 7/28 představil na XIX. Mezinárodní výstavě automobilů v Praze v září 1927. Rozšířil tak neuvěřitelný počet 258 značek, jejichž automobily byly v té době na území Československa registrovány.
Největší sérii automobilů Wikov zaznamenal lehký nákladní vůz 1,5 t, nejprve s motorem typu 35, ale od roku 1932 z většího 40. Nechyběly ani malé autobusy. Celková produkce užitkových vozů překročila 350 kusů. Pokus o lidový automobil ztroskotal, ale výroba traktorů úspěšně pokračovala.
Po válce byl podnik znárodněný a jako Agrostroj Prostějov vyráběl zemědělské stroje včetně známých malotraktorů. Po roce 1989 v důsledku společenských změn neslavně zanikl. Jméno Wikov však dále žije. Nová společnost Wikov Industry pod taktovkou zakladatele Martina Wichterleho je od roku 2004 úspěšným výrobcem převodných ústrojí.*
Tomáš Hyan, foto autor a Wikov
(Celý příspěvek vyšel v časopisu Komunální technika 4/2024)
