Deset let existence si připomínají Technické služby Týnec, s. r. o. (dále TST). Vznikly odloučením od nedalekých TS Benešov a dnes působí jako společnost ve 100% vlastnictví středočeského města Týnec nad Sázavou. Nejenom u příležitosti tohoto kulatého jubilea jsme se sešli s ředitelem TST Michalem Petráškem, který je ve funkci necelé čtyři roky a má za sebou dlouholetou praxi v oboru.
„Pečujeme o veřejnou zeleň, což obnáší především sečení travnatých ploch v majetku města. Máme na starosti celoroční údržbu komunikací včetně drobných oprav. Svážíme směsný komunální, separovaný odpad a bioodpad. Provozujeme sběrný dvůr. Staráme se o tři hřbitovy, které jsou kvůli omezeným prostorům a svažitému terénu, jímž se ostatně vyznačuje celé město, na údržbu velmi náročné. Máme v péči městský mobiliář a zbyde-li čas, nabízíme služby pro občany i podnikatelské subjekty,“ vítá nás Michal Petrášek a navazuje: „Nejde jen o Týnec nad Sázavou a jeho části, ale také sousední obec Bukovany s asi 850 lidmi a chatové oblasti se stejným počtem převážně sezónních obyvatel. Sloužíme tak celkem asi sedmi tisícům lidí. Našich 18 zaměstnanců se má co otáčet. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti v regionu je problém sehnat lidi. Nejen kvůli tomu jsme nuceni se průběžně zaměřovat na spolehlivou a výkonnou techniku, abychom stihli plnit úkoly včas a v požadované kvalitě.“
TST mají v péči asi 30 hektarů městských travnatých ploch. Každá lokalita má s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám stanovenou frekvenci sečí. Postupem času přešli od systému údržby se sběrem na mulčování. Podle ředitele zde byl historicky nastavený vysoký standard deseti až dvanácti sečí za sezónu. Sběr, odvoz a zhodnocení posekané hmoty narážely na omezené kapacitní možnosti. Výkonnost techniky a lidí ztrácela smysl, zaměstnanci často nestíhali a pracovali ve stresu. Bylo proto nutné najít rovnocennou, lépe řečeno lepší, alternativu. Tou se stalo intenzivní mulčování. Současně zvedli v Týnci nad Sázavou výšku sečení z pěti na sedm centimetrů. Snížil se odpar vody, ošetřované plochy nepřesychají, nežloutnou a dobře vypadají.
„Díky pořízení nové specializované techniky jsou výsledky práce kvalitní a neodrážejí se negativně ve vzhledu porostu. Je třeba si uvědomit, že řešíme parky, nikoliv anglické trávníky. Pokud nepanuje extrémní vlhko a teplo, není poznat, že trávu nesbíráme. Bylo ale potřeba zvýšit počet sečí podle konkrétních ploch a klimatických podmínek na 12 až 14 ročně. Na jaře roste tráva jako divá a práce máme nad hlavu,“ vysvětluje ředitel TST a pokračuje: „Když je sucho a tolik nesečeme, tak se zase musíme věnovat zalévání. Za posledních dobu přibylo ve městě asi 400 stromů. Je potřeba zavlažovat i nově vysazenou zeleň. Vzhledem k vývoji klimatu bude tato činnost pro podniky technických služeb stále důležitější. Také proto jsme si letos pořídili novou dvoukubíkovou cisternovou nástavbu.“
Péče o zeleň v Týnci nad Sázavou spočívá na třech základních pilířích v podobě strojů, které si vybrali po důkladném praktickém vyzkoušení z několika nabídek. Jedná se o žací stroj s nulovým poloměrem otáčení Ferris ISX 2200 se záběrem 155 cm, traktorový mulčer AS 1040 YAK AWD s pohonem 4 x 4 a cepákovým žacím ústrojím o záběru jednoho metru a elektrickou sekačku Raymo B Torpedo s rotační žací hlavou R48CRAFT na hrubé sečení vysoké trávy. Každý z těchto pomocníků má v systému údržby zeleně své místo a všechny se vhodně doplňují. Dále lze jmenovat žací traktor Seco Starjet s mulčovacím ústrojím, ručně vedené mulčovače a křovinořezy.
„Při výběru jsme u všech prezentovaných sekaček s nulovým poloměrem otáčení shledali podobnou produktivitu. Také obratnost i minimum ploch zbylých k dosekání byla srovnatelná. Pro Ferris jsme se rozhodli především kvůli odpruženému podvozku, který přispívá k pohodlí obsluhy. Hlavním důvodem však byla možnost využití systému 50% mulčování, což žádný jiný stroj nenabízel. Při tomto způsobu se polovina posekané hmoty zapravuje do porostu ihned, druhá zůstává na povrchu. Rychle oschne, také záhy zapadne do trávníku a na povrchu nezůstane nic. To se odráží v pěkném vzhledu ploch. S přispěním předváděcích akcí jsme museli nejprve překonat silně zakořeněný předsudek, že sekání se sběrem je nenahraditelné. To se nakonec podařilo. Pokud máte systém mulčování nastavený správně a s patřičnou intenzitou, nikdo si změny nevšimne. Významně jsme si zjednodušili práci a snížili počet zaměstnanců o dva. Ti se teď mohou věnovat jiným úkolům,“ argumentuje Michal Petrášek
„Mám za to, že jsme dobře připraveni na rok 2030, kdy má být ukončené skládkování. V souvislosti s tříděním odpadu jsme se z 220 kilogramů SKO na jednoho obyvatele v roce 2021 dostali na loňských 175 kilogramů. Pro letošek se předpokládá 145 kilogramů. Neznámou je pro nás zavádění systému door to door pro třídění odpadu přímo v domácnostech. U bioodpadu to tady funguje, na separaci dalších složek není zatím takový tlak od města a občanů. Navíc jsme zvýšili počty „hnízd“ a obsah zde umístěných nádob svážíme častěji. Například plast až třikrát týdně, abychom nezahlcovali město žlutými popelnicemi. Je nutno také počítat s tím, že dalších několik 240l nádob u domů vyžaduje své místo,“ přidává Michal Petrášek a uzavírá:
„Trochu se obáváme dopadu elektromobility. Pořídili jsme si vozidlo Goupil v kategorii N1 pro potřeby zahradníků a sekáčů trávy. To si nemůžeme vynachválit. Pokud bychom si měli jako malá společnost zakoupit elektromobil v kategorii N3, který bude určitě dobře fungovat, nebudeme už na něj mít peníze. Dlouhodobě máme slíbený nový sběrný dvůr s dostatečně velkými a vyhovujícími prostory. Vzhledem ke složitým vlastnickým poměrům pozemků zde nevidíme světlo na konci tunelu.“*
Foto autor a archiv/TST
(Celý příspěvek vyšel v Komunální technice 8/2024)
