Pětašedesátiny slaví Trabant, východoněmecký dvoutakt, jenž poctivě sloužil mnohým a vzbuzoval posměch jen u těch, kteří jeho přednosti nepoznali. Dnes je automobilovou legendou, kultovním vozem, jaké už v éře elektromobility nevzniknou.
Podobných levných automobilů bylo sice víc, ale žádný se nerozšířil tak jako Trabant z někdejší Německé demokratické republiky, která vznikla po druhé světové válce coby sovětská okupační zóna na části území poraženého Německa.
Průmysl byl v troskách, ve městě Cvikově (Zwickau) začínaly zničené továrny mnohem jednoduššími výrobky, než byly luxusní předválečné automobily Horch a Audi. Místo osmiválců a dvanáctiválců vyjížděly z obnovených linek nákladní vozy, traktory a malé automobily na základě zkušeností s lidovými vozy DKW poháněnými dvoudobými dvouválci a tříválci. Nejúspěšnějším z nich se stal právě Trabant, jehož produkce se rozběhla v roce 1958 a přetrvala do počátku let devadesátých.
V západní části rozděleného Německa také po válce vyvíjeli levné vozy Goggomobil, Lloyd, Maico, Messerschmitt a další, a proto státní správa NDR na doporučení Wilhelma Piecka, prvního prezidenta země, určila cíl – budeme mít lidový automobil!
Projekt P50 měl zelenou. Šéfem konstrukce byl jmenován inženýr Wilhelm Orth a 23. října 1956 se první Trabant P50 představil vládním činitelům. Základem byly dvoudobý dvouválec 499 cm3 o výkonu 18 koní (13,2 kW), který poháněl přední kola prostřednictvím čtyřstupňové převodovky s řazením typickou pákou vedle volantu, a ocelová kostra karoserie s povrchovými panely z plastů. Koncepce zůstala zachována do konce výroby.
Pro sériovou výrobu Trabantu vznikl nový národní podnik VEB Sachsenring Automobilwerke ve Cvikově, který spojil bývalé automobilky Audi a Horch. Finální montáž probíhala v závodě Horch, kde před válkou vznikaly luxusní osmiválce! Rozbíhala se pomalu, 50 předsériových vozů v roce 1957, 1730 o rok později a 20 050 v roce 1959, z toho 226 v karosářské verzi kombi s výklopnou stěnou v zádi.
V roce 1962 dvouválcový dvoutakt posílil na konečnou hodnotu zdvihového objemu 594 cm3 a výkon 23 koní (17 kW) v karosářsky shodném typu Trabant 600 (P60), aby se pak od roku 1964 objevil pod kapotou nejslavnějšího Trabantu 601, jehož výroba skončila až 25. července 1990, s výkonem zvýšeným na 26 koní (19 kW)! Dlužno říci, že typ 601 dostal úhlednou karoserii nadčasového stylu, která nebyla nemoderní ani po uplynutí celého čtvrtstoletí.
Trabant zaplavil silnice NDR i dalších tzv. socialistických států. Do roku 1973 se dokonce exportoval do západní Evropy (v malých počtech), ale především se stal dalším symbolem socialismu. To ovšem nesnižuje velké služby, které pro své majitele vykonal. V jednoduchosti jsou spolehlivost i nízké výrobní náklady. Motor jste mohli vyměnit na ulici, nový přišel jen na patnáct stokorun...
Konstruktéři ze Cvikova měli spoustu nápadů, jak svůj výrobek vylepšit, ale všechny končily zamítnutím příslušných státních orgánů. Muselo se přece šetřit, a pracujícím tenhle Trabant stačí, rozhodli soudruzi v NDR, když udělali další velkou chybu. Trabant tak zůstal ve výrobě téměř pětatřicet let. Jedinou velkou modernizací byl zmíněný přechod na větší objem motoru v roce 1962 a poté nový model Trabant 601. Přestavba na čtyřdobý čtyřválec z Volkswagenu Polo byla už jen krátkou a nevýznamnou epizodou.
Tomáš Hyan, foto autor, Sachsenring a Herpa
(Celý příspěvek vyšel v Komunální technice 12/2023)
