Prakticky každý den – po celý rok a za jakéhokoliv počasí, vyráží za nikdy nekončící prací do lesů na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny sehraná trojice František, Miroslav a Jakub Kubů. Zatímco první dva jmenovaní jsou bratři, třetí, Františkův syn, úspěšně navazuje na rodinnou tradici.
„Lesařině se profesně věnuji od roku 1988, kdy jsem se navrátil z vojny. Předtím jsem absolvoval učiliště v oboru, poté Střední lesnickou školu ve Šluknově. Abych mohl pracovat jako lesní hospodář, ještě jsem si v letech 1999 a 2000 dodělal dálkově zkoušky z některých odborných předmětů na Střední lesnické škole Bedřicha Schwarzenberga v Písku,“ uvítal nás nejstarší člen trojlístku a nepsaný šéf lesnické party František Kubů.
Do února roku 1996 byl zaměstnaný jako hajný u Jihočeských státních lesů, závodu Pelhřimov. Posléze tuto činnost vykonával na živnost pro obec Lhota-Vlasenice. Časem přibyly další lokality: jihočeská obec Světce, kde pracuje jako hajný, město Deštná, kde je lesním hospodářem – revírníkem a Kamenice nad Lipou v Kraji Vysočina. Tady vykonává obě funkce současně. O lesy v majetku těchto tří subjektů pečují pánové Kubů dodnes.
Věnují se veškerým pracím, tedy zejména zalesnění, pěstební činnosti, ochraně porostů včetně nátěrů, vyžínání nežádoucí vegetace, stavbě oplocenek, až po prořezávky, probírky, mýtní těžby a prodej dříví. V minulosti nabízeli svoje volné kapacity ostatním zájemcům, ale kůrovcová kalamita je od roku 2018, kdy zde vypukla naplno, neúprosně drží hlavně v okolí Kamenice nad Lipou. Veškeré plochy, které lesníci vytěžili, opět od roku 2022 zalesňují. Tuto momentálně nejdůležitější a stěžejní činnost a všechny s ní související práce má pod palcem Františkův syn Jakub, rovněž absolvent písecké lesnické školy, který nám sdělil:
„Nyní komplexně pečujeme celkem o zhruba 200 hektarů lesa. Kompletní sortiment prostokořenných i obalovaných sazenic listnáčů i jehličnanů pro opětovné zalesňování odebíráme z Lesní školky Johanka z Pravíkova, vesnice, která je součástí Kamenice nad Lipou a od společnosti Ridex. Státní dotace devět až 12 korun na jednu sazenici pokryjí náklady na prostokořennou výsadbu smrků, u obalovaných sazenic tak z 50 %. S tím je nutné při zalesňování počítat. Neustále máme co dělat a takové objemy prací bychom bez moderní a výkonné techniky nezvládli.“
V oblasti těžby dříví spojuje síly celá trojice, z níž každý se věnuje konkrétní činnosti, aby celé trio pěkně souznělo. František pracuje s pilou v porostu, Jakub má na starosti skládky a manipuluje dřevo do jednotlivých sortimentů. Miroslav obsluhuje traktor s navijákem, vyvážečku a další příslušenství. Veškerý klest se přepraví na místo vhodné pro štěpkování. Této činnosti se zde ujímá pelhřimovská teplárna IROMEZ, která se specializuje na komplexní zpracování zbytků po lesní těžbě a jejich energetické využití ve vlastní kotelně na biomasu. Tržby za prodanou štěpku pokryjí náklady na manipulaci s klestem.
K odběratelům vytěženého dříví patří především pilařské provozy. V období vrcholu kůrovcové kalamity se surovina vyvážela především na Slovensko a do Polska a Rakouska, kde byly paradoxně lepší ceny než u nás. Nyní putuje dříví zejména do českých pil, které jsou napojené na stavební firmy, jimž dodávají veškerý sortiment stavebního řeziva, od šalovacího do základů, přes podlahová prkna až po materiál na krovy. Palivové dřevo si vyrábějí a prodávají svým zákazníkům z řad místních obyvatelů majitelé lesů, tedy příslušná města a obce.
U ručního nářadí se nyní spoléhá František Kubů po dlouholetých zkušenostech ze 100 % na německou kvalitu techniky Stihl. „I když nejsou ceny zrovna z nejnižších, pořizovací náklady vrátí vysoká produktivita, spolehlivost a dlouhá životnost této techniky. Nepoužíváme jen motorové pily různých objemů válců a výkonů včetně modelu MS 881 se 125 cm3, tedy největšího, který se v Evropě komerčně využívá, ale také třeba pily akumulátorové, strunové a kotoučové vyžínače plevelných rostlin, motorový postřikovač nebo jednomužný půdní vrták využívaný při výsadbách. Štychar poháněný našimi svaly potom slouží na výsadbu obalovaných sazenic,“ dodal František Kubů.
„Nyní máme tři traktory. Podobně jako s technikou Stihl, se zde spoléháme převážně na kvalitu značky Fendt, což je Mercedes v této oblasti. Dva její zástupce jsme si pořídili. Vario převodovka s velice jednoduchým ovládáním je ideální na popojíždění v lese, při práci s vyvážečkou zvlášť. Vyšší ceny odrážejí špičkovou kvalitu zpracování, užitnou hodnotu a dlouholetý provoz. Náhradní díly jsou cenově srovnatelné s jinými výrobci. Spolehlivého partnera nejen u těchto traktorů, ale také vyvážeček a dalších strojů, máme ve společnosti Servis traktorů z nedaleké obce Eš poblíž Pacova. V případě potřeby za námi přijedou s mobilní dílnou i do lesa a závadu odstraní na místě,“ poznamenal Miroslav Kubů, „starý jezedák“, absolvent oboru opravář zemědělských strojů střední školy v Třeboni.
S větším vyvážecím vlekem RW 14 s celkovou hmotností 14 tun od rakouského výrobní společnosti Binderberger, na který je možné naložit zhruba deset tun dříví, pracuje traktor Fendt 718 Vario s šestiválcovým motorem o výkonu 180 koní. Druhý Fendt 716 s výkonem 160 koní pracuje ve spojení s originálním firemním čelním nakladačem a rampovací lopatou. Vzadu je potom agregovaný osmitunový naviják od stejné firmy. Osmdesátimetrový dosah lana bohatě postačuje – zatím s ním nebyl Miroslav Kubů na doraz. Cení si zejména dálkového ovládání, kdy si obsluha lano sama a jednoduše odvíjí a navíjí prostřednictvím malého ovladače: „Kromě toho, že je na vše dobře vidět, se s kmeny lépe a rychleji manipuluje, než když sedíte v kabině traktoru, hraje významnou roli také bezpečnost při práci.“
Zejména při likvidaci následků kůrovcové kalamity v letech 2018 až 2022 dostala při manipulaci s klestem pořádně zabrat desetitunová vyvážečka Bindenberger RW 10 obsluhovaná třetím traktorem DEUTZ-FAHR 110 s čelním nakladačem TracLift TL 240 SL od Humpoleckých strojíren. Závěrem a pro úplnost: silnější hydraulické nakládací rameno 8300 od finského výrobce Mesera (k vyvážečce RW 14) unese ve třech metrech až 2250 kg, menší model BK 7000S (k RW 10) uzvedne v této výšce zhruba 1900 kg.
(Příspěvek vyšel v Komunální technice 3/2025)*
