Náklady obcí na odpad v roce 2023

Systém třídění, recyklace a využití obalových odpadů v ČR funguje už téměř 30 let. Od začátku je založený na spolupráci průmyslu, obcí a měst a Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., která provoz systému zajišťuje.

Ke konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 firem a 6185 obcí a měst. Třídění odpadů je tak dostupné pro 99 % obyvatel ČR a 75 % lidí uvádí, že skutečně své odpady pravidelně třídí.

Ekonomika odpadového hospodářství

Častým argumentem lidí, kteří nejsou ochotni odpad třídit, je, že tak nečiní kvůli vysokým nákladům, které musí za likvidaci jejich vlastního odpadu ve své obci nebo městě platit. Podívejme se tedy, jak to s náklady na směsný i tříděný odpad ve skutečnosti je.

Dobře k tomu poslouží přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí za rok 2023. Ten připravuje pravidelně Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM na základě dat z dotazníkového šetření od obcí a měst ČR. Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou vždy součtem všech nákladových položek. V přepočtu na obyvatele tedy umožňují obce porovnat z hlediska celkové výše odpadových služeb.

V grafu zobrazujícím strukturu celkových nákladů je vidět, že největší podíl, 48 %, nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2022 to bylo 49 %). Následují náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří 23 %. Dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a bioodpady.

Přibližně 15 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž jsou zahrnuty například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringového odpadu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.

Zajímavý je také pohled na vývoj výše celkových nákladů v čase. Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1454 Kč. Především v posledních čtyřech letech lze pozorovat výrazný růst podpořený také vysokou inflací a zvýšenými cenami energií a pohonných hmot.

Průměrné náklady na odpadové hospodářství lze ukázat také podle jednotlivých krajů. Nejvyšší náklady na jednoho obyvatele byly ve Středočeském kraji a v Praze. Naopak nejnižší částku na osobu hlásil Jihočeský kraj.

Náklady na tříděný sběr

Náklady na sběr tříděného odpadu tvoří 23 % celkových nákladů a zahrnují sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Strmý nárůst v posledních několika letech je způsobený výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích. Především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. door-to-door čili individuální sběrná síť).

Zajímavé je také regionální srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr podle krajů. Průměrný náklad pro sběr jedné tuny tříděného odpadu je 6755 Kč, což je proti roku 2022 nárůst o téměř 600 Kč. Nejvyšší náklady na jednu tunu pak vykazovaly tentokrát obce v Plzeňském a Libereckém kraji. Naopak nejnižší, 4625 Kč na tunu, opět v Jihomoravském kraji.

Náklady na směsný komunální odpad

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem SKO odpadu od občanů včetně vynaložených financí spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů). Náklad je vykazovaný v přepočtu na jednoho obyvatele.

Ve srovnání podle jednotlivých krajů nejlépe vychází tentokrát Olomoucký kraj, kde byly náklady na jednu tunu směsného komunálního odpadu necelých 3500 Kč. Nejvyšší náklad, 4657 Kč na jednu tunu, vykazovaly města a obce v Libereckém kraji.

Příjmy obcí na likvidaci odpadů

Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším je poplatek od občanů. Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od dalších kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), přijímají platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru. Významnou příjmovou položkou jsou také odměny ze Systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.

Celkem obce získaly v roce 2023 v průměru 965 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 691 Kč/ob. a příjmy ze Systému EKO-KOM 213 Kč/ob.

Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů. Obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně tak musí ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 34 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.

Zdroj: Infoservis/EKO-KOM, a. s.*