12.07.2022 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Konference Odpady a obce v Hradci Králové

Konference se uskutečnila 8. a 9. června po 25 letech od založení obalové společnosti EKO-KOM a. s., což bylo i hlavním tématem úvodního zamyšlení jejího generálního ředitele Ing. Zbyňka Kozla. A bylo se čím chlubit – 99 % Čechů z 6169 obcí a 21 292 firem může třídit do 678 000 nádob na třídění, ke kterým to má průměrně jen 89 metrů!

Od minimalizace nákladů na sběr a recyklaci obalů se zájem nyní přesunuje k maximalizaci recyklace vlastních obalů a k použití recyklátů ve vlastních obalech. A připravuje se i zákaz nerecyklovatelných obalů či povinná kvóta na opakované použití, a povinný recyklovaný obsah směřuje od energetického využití (spalování) k chemické recyklaci ve velkém objemu, což ale mění požadavky na třídění odpadu, především toho z domácností, na což jsme, podle ředitele Zbyňka Kozla, naštěstí dobře připraveni. Každý náš obyvatel dokáže vytřídit 71,8 kg odpadů za rok a z toho je 91 % papírových obalů, 81 % skleněných a stejně tolik i železných obalů a 75 % plastů, 39 % dřeva a 27 % hliníku.

Na aktuální témata

Konference pak pokračovala aktuálním tématem Odpadové hospodářství a jeho příspěvek k dosažení uhlíkové neutrality. Zajímavou webovou on-line prezentaci měla např. Dr. Bärbel Birnstengel z Prognos AG z Německa o potenciálu snižování emisí CO2 v evropském odpadovém hospodářství a Ing. Marie Tichá z MT KONZULT osvětlila pomocí spousty výborných grafů úlohu LCA (hodnocení životního cyklu) a jeho aplikace v odpadovém hospodářství. Když jsem si vzpomněl, jak jsme se touto problematikou zabývali a prosazovali ji již před více než 40 lety v tehdejším Ekonomickém ústavu ČSAV, tak jsem jen zamáčknul slzu a doufám, že se toto posuzování už konečně povede plně prosadit i do praxe.

Odpolední program se zabýval recyklací odpadů jako součásti surovinové soběstačnosti. Velmi zajímavou přednášku zde měla např. ředitelka odboru ministerstva průmyslu a obchodu Ing. Pavlína Kulhánková či zástupce Asociace českého papírenského průmyslu, který doložil, že papír a lepenkové obaly tvoří zdaleka největší podíl materiálově využitých obalových odpadů, přestože jejich třídění do více než 10 kategorií je poměrně náročné. A z přednášky Davida Hausnera z Plastikářského klastru vyplynulo, že jen maximálně 40 % vytříděných plastů lze využít k recyklaci či energetickému využití a zbytek je zatím stále jen skládkován. Zmíněna byla i možnost balení těchto odpadů do balů, jako se balí sláma, a jejich skladování v halách pro případné využití našimi potomky. Vzpomínám si, že tuto technologii se nám pokoušely vnutit některé zahraniční firmy již před více než 20 lety, nicméně bezúspěšně, skládkování u nás je přece jen stále podstatně levnější…

O křišťálovou popelnici 2021

Po každém bloku proběhla panelová diskuse se všemi přednášejícími a večer pak následovalo společenské setkání, jemuž předcházelo každoroční vyhlášení výsledků soutěže obcí O křišťálovou popelnici 2021. Kde třídili lidé po všech stránkách nejlépe? V kategorii nejmenších obcí do 500 obyvatel zvítězila obec Malá Úpa. Z obcí od 501 do 5000 obyvatel si odvezli cenu pro vítěze zástupci jihomoravského Pavlova a v kategorii od 5001 obyvatel vystoupalo na nejvyšší příčku město Uherské Hradiště. Zástupci vítězných obcí převzali křišťálové popelníčky a do Uherského Hradiště putovala i cena pro absolutního vítěze – velká Křišťálová popelnice, kterou převzal starosta Stanislav Blaha (2).

Odborný program s výstavou

Další den pak byly na pořadu např. moderovaná debata o budoucnosti obecních systémů odpadového hospodářství a přednášky o inspirativních přístupech ke snižování produkce směsných komunálních odpadů. Předsálí bylo stejně jako před covidem zaplněno spoustou vystavujících firem z oboru odpadového hospodářství, z nichž vybírám podle mého názoru ty nejzajímavější.

Letošek se nesl především ve znamení mobiliářů – zkrátka obcím už nestačí postavit vedle sebe několik nádob na třídění, ale chtějí, aby tato místa nehyzdila okolí. Kromě finské firmy MOLOK to byla především česká firma MEVA z Roudnice nad Labem, která vyrábí a dodává kromě samotných nádob a kontejnerů též odpadkové koše či přístřešky na odpadové nádoby, ale i kvalitní podzemní kontejnery (3), které nahradí až pět klasických sběrných nádob a na něž lze získat dotace z Operačního programu životního prostředí (OPŽP). Obdobný sortiment představila i společnost ELKOPLAST ze Zlína (4), která se specializuje především na plastové nádoby na tříděný sběr či použitý textil a na velkoobjemové ocelové kontejnery či nástavby na auta, ale též kompostéry či štěpkovače a drtiče a lisy.

Bez mobiliáře se naopak obejdou obaly a sáčky na tříděný sběr od společnosti PYTLÍK a. s., která uvedla na trh novinku – zelené sáčky na psí exkrementy (5). I díky tomu se chování majitelů psů stále lepší.

S nádobami souvisí i jejich elektronický monitoring při jejich vybavení čipovou kartou např. pro hlášení jejich zaplnění, který nabízely např. společnosti Sensority s. r. o. či Odpadová poradenská s. r. o. z Prahy (6). A nechyběly ani poradenské firmy Inisoft či ISES a firmy nabízející evidenční software.

Na vzestupu je též sběr kuchyňského gastroodpadu (včetně jedlých olejů) a jiného biologicky rozložitelného odpadu, ať už do speciálních nádob s filtrem (7) či jejich zpracování v kompostérech. Zde se začíná uplatňovat i koncept nulového odpadu pomocí tzv. bio hygienizátoru, který objem organického odpadu (např. až 8000 kg měsíčně) zredukuje během 24 hodin až o 90 % při spotřebě elektrické energie 0,5 kWh na kilogram odpadu a zbude využitelný kompost. Otázkou je však vysoká pořizovací cena tohoto zařízení importovaného z Hongkongu.

A sběr komunálních odpadů se samozřejmě neobejde bez jejich svozu. Proto byla na výstavce zastoupena i firma I-TEC Czech s. r. o. se svojí nabídkou užitkových vozidel a pracovních strojů pro svoz a nakládání s odpady (8).

Léta je zde prezentován i systém plazmového zplyňování odpadů české společnosti Millenium Technologies, tentokráte prý už konečně opravdu použitelný i v praxi.

A to nejzajímavější na konec – další způsob společné recyklace textilu a plastu. Česká firma RETEX z Moravského Krumlova z nich po rozvláknění vyrábí různé izolační desky, ať už výborné tepelně izolační či pro zelené střechy, nebo jako geotextilie. Česká společnost DIMATEX CZ, která od roku 1991 zajišťuje sběr vyřazeného textilu pro charitu, nově nyní distribuuje i různé profily z materiálu RETEXTIL (9), které jsou vyráběny v Polsku z nepoužitelné části textilu a z odpadového plastu.

Závěrem lze konstatovat, že covid s účastí na této konferenci nijak nezamával, sál pro 500 účastníků byl opět zcela zaplněn, stejně tak výstavní plochy v předsálí a venkovní plochy před konferenčním centrem, takže se můžeme těšit na shledání opět příští rok.*

Text a foto Petr Měchura

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down