Přes Evropu se žene další vlna veder a miliony firem a domácností se budou spoléhat na klimatizace. Ty však znatelně zatěžují rozvodnou síť, a navíc přebytečné teplo vypouštějí do rozpálených letních ulic. Vídeň proto už 15 let provozuje dálkové chlazení. Investuje do něj miliardy korun a do pěti let chce rozšířit síť v celém centru.
Letošní červen pod Alpami se podle rakouských záznamů stal čtvrtým nejteplejším od začátku měření. Přímo ve Vídni během minulého měsíce vyšplhala teplota celkem dvanáctkrát nad 30° C a za posledních třicet let se počet tropických dnů zdvojnásobil. Společně s tím dlouhodobě narůstá poptávka po klimatizaci. Vídeň už před 15 lety začala provozovat systém dálkového chlazení, které funguje na podobném principu jako dálkové vytápění z tepláren v zimních měsících.
Systém využívá vodu ochlazenou na pět až šest stupňů Celsia, kterou ve speciálním potrubí rozvádí přímo k zákazníkům nebo do chladících výměníků jednotlivých budov. Do městských centrál se poté vrací ohřátá voda. Ta se zde opět ochladí, a to za využití studené říční vody, ve výměnících napojených na zdroje odpadního tepla nebo na systém dálkového vytápění, které v letních měsících nabízí nevyužitou kapacitu.
Dálkové chlazení nyní městský energetický podnik Wien Energie rozvádí do 180 budov, s celkovým výkonem 200 megawattů. Podle společnosti dosahují vysoce efektivní chladící centrály úspory 50 % CO2 a 70 % energie v porovnání s tradičními klimatizačními jednotkami. Díky centrální výrobě chladu navíc z rozpálených ulic mohou zmizet soukromé přístroje vypouštějící přebytečné teplo do okolí.
Pro letošní letní sezónu Vídeň uvedla do provozu novou chladící centrálu u Stubenringu v centru města vedle Dunajského kanálu. Nové zařízení s výkonem 15 megawattů zvládne vychladit stavby o podlahové ploše kolem 300 000 m2, například blízkou víceúčelovou budovu bývalé poštovní centrály, univerzitní archiv a několik hotelů v okolí. Později se připojí i muzea. Centrála Stubenring bude hrát významnou roli i při propojování centrální sítě dálkového chlazení v dalších letech.
Do roku 2025 totiž rakouská metropole chce dostavět vnitřní okruh dálkového chlazení, v podobné trase jako známá okružní Ringstraße. Tím však plány Vídně nekončí. Městská energetická firma plánuje investovat do dálkového chlazení do roku 2027 kolem 90 milionů eur. „Dálkové zásobování chladem je především v hustě zastavěných oblastech významným prvkem, díky kterému můžeme v našem městě udržet vysokou kvalitu života. Do roku 2030 chceme plošně v celém centru nabídnout možnost připojení na síť a také se stát se hlavním evropským městem dálkového chlazení,“ doplnil městský radní pro hospodářství Peter Hanke.
Rozvoj infrastruktury se ale netýká pouze vnitřní Vídně. Soustava vzniká i na druhém břehu Dunaje u nové zástavby ve čtvrti Leopoldau nebo severně od centra nedaleko spalovny Spittelau s fasádou od Hundertwassera. Wien Energie nabídku postupně rozšiřuje, síť po dalších rozšířeních nyní dosahuje 24 kilometrů. V roce 2030 má narůst takřka na dvojnásobek, na necelých 50 kilometrů. Firma nyní provozuje 21 chladících centrál, z toho sedm napojených na centrální systém a 14 decentralizovaných přímo v sídle zákazníků.
Dálkové chlazení nejčastěji využívají větší budovy jako nemocnice, radnice, univerzita nebo podniky a hotely. Připojily se i stovky domácností. Každoročně přibude kolem 10 až 15 % nových odběratelů, oznámila společnost Wien Energie.*
Grafika: Schéma dálkového chlazení ve Vídni, © Wien Energie/APA-Auftragsgrafik
Foto: Chladicí centrála Stubenring, © Wien Energie/Johannes Zinner
