Mezinárodní vodohospodářský a ekologický veletrh Watenvi, který tvoří 15. mezinárodní vodohospodářská výstava Vodovody-Kanalizace a 15. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno, se letos konal v prostředí současné ekonomické krize. Přesto se jej zúčastnilo 44 nových vystavovatelů a do Brna přijela také řada obchodních delegací ze střední a východní Evropy.
Úspěšný byl nový projekt Business Point, k jehož cílům patřilo prostřednictvím předem dohodnutých schůzek mezi vystavovateli a zahraničními delegacemi umožnit navázání nových obchodních kontaktů. „O projekt byl nad očekávání velký zájem, uskutečnilo se během jediného dne na padesát schůzek. Šlo o představitele vodohospodářských oborů a státní správy, kteří zodpovídají za ekologii, vodohospodářství a protipovodňovou ochranu,“ uvedl František Nečas, z úseku marketingu Business Centra. Účastnily se jej delegace z Francie, Španělska, Itálie, Bulharska, Rumunska a Chorvatska.
Prestižní akcí bylo setkání Vodních a Mořských ředitelů ze zemí Evropské sedmadvacítky, kteří jednali o naplňování Rámcové směrnice vodní politiky. Grémium Vodních ředitelů je nejvyšším rozhodujícím orgánem v oblasti VODA, a svolává jej země, která právě předsedá Evropské unii. Organizátorem akce bylo Ministerstvo životního prostředí ČR. Konala se také mezinárodní konference Principy ochrany před povodněmi ve světě, na níž prezentovali svá opatření představitelé měst Prahy, Drážďan, Hamburku, New Orleans, Rotterdamu, Londýna, Benátek, Winnipegu, Hitzackeru a další.
Celkem sedmdesát odborníků z 26 zemí Evropské unie, ale i Norska a Švýcarska, se účastnilo dvoudenního workshopu WGF, jenž se zabýval implementačním procesem směrnic týkajících se vodního hospodářství jednotlivých zemí.
Pořadatelem mezinárodní výstavy Vodovody-Kanalizace bylo Sdružení odboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Proto není náhodou, že se veletrh Watenvi stal důležitým místem setkání členů sdružených v asociaci výrobců a dodavatelů vody EUREAU. SOVAK je členem této evropské instituce a spolu s akciovou společností Brněnské vodárny a kanalizace pořadatelem akce. Tato platforma je zaměřena především na součinnost orgánů EU. Zástupci z jedenácti zemí společenství diskutovali o legislativě a jejím dopadu na ekonomiku jednotlivých zemí v souvislosti se zásobováním a nakládáním s vodami apod.
Na veletrhu Watenvi se živě diskutovalo o odpadovém hospodářství a připravované legislativě. Bezmála tři čtvrtiny odpadu z českých domácností končí na skládkách, v materiálovém i energetickém využití za ostatními Evropany Češi pokulhávají.
Současný zákon o odpadech má řadu nedostatků a nedokáže efektivně zabránit plýtvání surovinami. Nový zákon lidem usnadní třídění, zvýhodní využití odpadu před jeho skládkováním, zjednoduší administrativu, aktivně předchází nelegálnímu nakládání s odpady. Ekologické chování se lidem musí vyplatit. Kdo třídí, ušetří, tvrdí odborníci.
Česká republika recykluje jen 21 procent komunálního odpadu (KO), zatímco Německo, Rakousko, Nizozemsko a Belgie jsou dlouhodobě nad 51 procenty. Stávající zákon o odpadech je zastaralý a nepřehledný, byl už sedmnáctkrát novelizován. Zejména v třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), který tvoří zhruba polovinu odpadu z domácností, existují obrovské rezervy. Ty jsou ale také v třídění nápojových kartonů, plechovek a dalších druhů odpadů. Například bioodpad je možné dobře využít v kompostárnách či v bioplynových stanicích. V České republice je nyní více než 150 fungujících kompostáren s nevyužitou roční kapacitou téměř 700 tisíc tun bioodpadu. Většina z nich ale vyžaduje dovybavení novými technologiemi. Pouze čtyři bioplynové stanice využívají biologický odpad z domácností.
Podle nového zákona musí obce od roku 2011 umožnit svým občanům třídit papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony a biologicky rozložitelný odpad (bioodpad na sídlištích až do roku 2013). Pro třídění kovu a bioodpadu mohou zejména menší obce využívat sběrných dvorů. Úspora za skládkování odpadu by ale měla obce motivovat také k rozmísťování speciálních kontejnerů. MŽP již od roku 2007 podporuje projekty na rozvoj domácího a komunitního kompostování, systémů třídění odpadů, vybavení kompostáren, stavbu bioplynových stanic apod. Z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) je doposud dotovalo 3,5 miliardami korun. Další prostředky by měly poskytovat kraje, které se nově budou podílet na příjmech ze skládkovacího poplatku.
Dnešní systém několika typů platby za svoz odpadu je nepřehledný. Zhruba 90 procent obcí účtuje lidem paušální platbu „na hlavu“, bez ohledu na to, kolik odpadu reálně produkují. Proto zazněl návrh zvýšit horní výši poplatku ze současných 500 na 1250 korun ročně. MŽP však přichází s myšlenkou, aby částka, kterou lidé za odvoz odpadu zaplatí, byla maximálně 1000 korun a aby méně platili ti, kdo třídí. To by obcím mělo při efektivním nakládání s odpady jejich náklady pokrýt, a navíc platbu spravedlivěji rozdělit mezi občany. Platba každého občana musí odpovídat počtu svozů popelnic (pytlů, kontejnerů) od jeho domu a nikdy nesmí přesáhnout 1000 Kč za rok. Lidé tak budou platit za odpad, který skutečně vyprodukovali a svozová firma prokazatelně odvezla.
Celý článek je otištěn v čísle 7/09 časopisu Komunální technika.
Autor: Redakce
