Menu
e-shop
Začátkem února se uskutečnila v tiskovém centru ČTK v Praze tisková konference osmi celorepublikových svazů SMO ČR (Svaz měst a obcí České republiky), SMS ČR (Sdružení místních samospráv ČR), ČAOH (Česká asociace odpadového hospodářství), SKS (Sdružení komunálních služeb), SVPS (Spolek veřejně prospěšných služeb), SOCR (Svaz obchodu a cestovního ruchu), AČTO (Asociace českého tradičního obchodu) a AHR (Asociace hotelů a restaurací) k rozšíření systému třídění kovů také do žlutých nádob, a to všude tam, kde nejsou k dispozici šedé nádoby.
Na tiskové konferenci byla představena společná prezentace o dosavadních výsledcích tříděného sběru odpadů v obcích a městech, včetně rozšíření třídění kovových obalů do žlutých nádob. Bylo sděleno, že třídicí systém, který se v České republice postupně rozvíjí již zhruba 25 let, zatím vždy splnil všechny legislativní cíle pro obaly, a to jak cíle evropské, tak cíle národní. Splnil je na velmi dobré úrovni i v celoevropském srovnání.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, který připravenou prezentací na tiskové konferenci přítomné provázel, na grafech ukázal oficiální čísla výsledků sběru, ale i výsledků recyklace a dalšího využití obalových odpadů. Zástupci obou obecních svazů Pavel Drahovzal, místopředseda SMO ČR a Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR potvrdili, že obce musí splnit vysoké cíle třídění všech komunálních odpadů, a proto je další intenzifikace sběrné sítě a systémů třídění nezbytná, a to na celém území České republiky.
Není tedy pravdou, že by to byla pouze případná varianta například k systému zálohování, jak říkají někteří politici. Intenzifikace třídicích systémů v obcích proběhne a musí proběhnout v každém případě, protože obce a stát musí splnit cíle ke všem komunálním odpadům. Nikoli jen k PET lahvím či plechovkám. Intenzifikace zároveň může naplnit i cíle k těmto komoditám. Naopak to ale neplatí.
Na tiskové konferenci byl prezentován graf s informacemi o rozvoji sběrné sítě za posledních 20 let. Z grafu je jasně patrné, že aktivní rozvoj zažívá sběrná síť v posledních letech, kdy se počty sběrných nádob výrazně zvyšují.
Potenciál rozšíření sběrné sítě je ještě velký. Intenzivně se rozvíjí také přistavování nádob do jednotlivých rodinných domů. Lidé tak mají třídění odpadů zcela nejjednodušší, jak to jen jde. Docházková vzdálenost je potom opravdu zanedbatelná. Tento systém obcím zároveň poskytuje výrazné navýšení výsledků sběru komunálních odpadů. „U třídění odpadů je z pohledu obcí důležité, aby lidé měli co největší komfort z hlediska jednoduchosti systému a blízkosti, kam mohou odpad odložit. Pak systém dosahuje výborných výsledků,“ řekl Pavel Drahovzal.
Na dalším grafu byly představeny výsledky každoročního výrazného nárůstu využití tříděných odpadů a jejich recyklace. V roce 2023 se podle oficiálních čísel vytřídilo 1 368 249 tun obalových odpadů a z toho se 1 026 062 tun předalo do recyklace. Ukazuje se, že i nárůsty posledních let mají velkou progresi a že systém má další vysoký potenciál rozvoje. Milan Doubravský ze Sdružení komunálních služeb a Richard Blahut ze Spolku veřejně prospěšných služeb se shodli, že systém se daří velmi dobře rozvíjet a že výsledky by byly ještě lepší, pokud by stát zajistil stabilní legislativní prostředí. Toto opakovaně zdůraznil také Pavel Drahovzal, místopředseda SMO ČR.
Všichni zúčastnění se shodli, že Česká republika mohla mít už realizovánu širokou řadu dalších moderních investic, pokud by se stále dokola neřešil umělý tlak na zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Ten de facto zastavil desítky potřebných investic v celé republice. Ty se nyní opět postupně rozbíhají, když se ukazuje, že povinné zálohování v ČR pravděpodobně nebude zavedeno a že existují jiné efektivnější cesty, jak cíle naplnit. Vystupující také odkázali na další státy, které povinné zálohování nebudou zavádět, protože chtějí komplexní systém pro všechny materiály, nikoli jen pro dvě minoritní komodity (Belgie, Francie, Itálie a další).
Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu sdělil, že pro obchodníky je velmi důležité, aby tu existoval efektivní systém pro všechny druhy obalů. PET lahve a plechovky podle analýzy AČTO činí jen malé procento. Obchodníci proto velice vítají rozšíření sběru všech kovových obalů i do žlutých nádob. Zdůraznil, že obchody by neměly být sběrnými dvory na odpady. K potravinám odpady nepatří, způsobuje to hygienické problémy. Sdělil také, že výrobci zálohovacích automatů už obchodům nabízejí další stroje a doplňky k rozstřikování hygienizačních přípravků, neboť ve vracených obalech (např. plechovky) jsou zbytky nápojů, což činí v obchodech reálné problémy. Shrnul, že obchodníci preferuji ekonomicky efektivní řešení, které dokáže využít synergií a podtrhl, že navrhovaný zálohový systém je skutečně velmi drahý. Náklady by dopadly na občany.
Zástupci svozových společností prezentovali dosavadní výsledky využití kovových obalů v české republice. V ČR se v roce 2023 recyklovalo 71,4 % všech kovových obalů. Míra recyklace u ocelových obalů byla podle dat MŽP ČR dokonce již 91,9 %.
Ze sebraných a vytříděných kovových obalů se plných 99 % předává do recyklace. Český separační systém v obcích řeší všechny kovové obaly a ne jen jejich minoritní část. To je důležité z hlediska funkčního oběhového hospodářství.
Pokud kdokoli prezentuje konkrétní čísla za nápojové plechovky, nejsou to čísla reálná, protože legislativa do konce roku 2024 nikdy neznala tuto speciální kategorii obalů, a ty se proto separátně nesledovaly ani na vstupu do Ekokomu, ani na výstupu z třídicích linek. Ke sběru nápojových plechovek proto neexistují žádná změřená čísla. Případné mediálně prezentované údaje jsou tak spíše účelovým PR produktem, než reálnou informací.
Richard Blahut i Milan Doubravský potvrdili, že v regionech, kde se společné třídění kovových obalů do žlutých nádob realizuje již několik let, si s kvalitním vytříděním velmi dobře poradí i stávající manuální třídičky odpadů.
Petr Havelka k tomu dodal, že čím více nyní bude kovových obalů ve sběrných nádobách, protože lidé je budou mít na každém rohu, tím více budou mít třídicí linky i obce možností dále investovat do modernizace procesů třídění. Eliška Olšáková dodala, že obce, které společné třídění již zavedly, mají s tímto velmi dobré zkušenosti, chválí si to a spokojení jsou také samotní občané: „Řada našich obcí potvrzuje, že lidé toto rozšíření velmi přivítali, pochvalují si to. A pomáhá to i samotným obcím v lepších výsledcích třídění.“ *
