Kombinace tahače a návěsu, kterou vlastní Juha a Matti Luokkalaovi, měří působivých 31 metrů. Ve Finsku jsou ale takové rozměry běžné. Toto nákladní vozidlo se však přece jen něčím liší od ostatních – využívá totiž pohon na zkapalněný plyn, což je v této severské zemi skutečně vzácné.
Podnikatelé působící v rodinné firmě se dozvěděli pozitivní informace o ekologických výhodách plynu a začali se o tuto oblast zajímat.
1000 km na natankování
Jejich obava však spočívala v tom, zda toto dlouhé nákladní vozidlo dokáže zdolat trasu měřící 1000 km na jedno natankování, zejména s ohledem na drsné klimatické podmínky v severním Finsku. To předtím nikdo nikdy nezkoušel.
Mezi zákazníky společnosti Kuljetus Luokkala s flotilou 23 vozidel a 35 až 45 řidiči patří finský velkovýrobce mléčných produktů Valio a mezinárodní poskytovatel textilních služeb Lindström. Právě v rámci dopravy pro firmu Lindström společnost Luokkala zjistila, že použití této kombinace tahače a návěsu s délkou 31 metrů může být výhodné.
Běžný pracovní den začíná nakládkou v Oulu, které je nejlidnatějším městem v severním Finsku. Z něj je náklad přepraven do Kemi a Rovaniemi, odkud se nákladní vozidlo vrací zpět do Oulu pro další várku. Následně zamíří vůz na jih do města Ylivieska a potom se vrací domů. Celková vzdálenost činí 980 km.
Uvažují o dalším
Po několika měsících provozu již společnost Luokkala ví, že na konci dne zbyde v nádrži ještě 25 - 30 % plynu. Spotřeba paliva příjemně překvapila.
„Nákladní vozidlo spotřebuje 27 až 28 kg plynu na 100 km, což znamená asi 250 až 300 kg denně. Očekáváme proto, že se nám dodatečné náklady vynaložené na pořízení vozu na plyn vrátí za tři až čtyři roky,“ říká Juha Luokkala.
Nákladní vozidlo společnosti Luokkala používá v současné době k pohonu zemní plyn. Státní energetická společnost Gasum však rozšiřuje svou síť bioplynových stanic, která by se snad měla dostat také do severního Finska a umožnit tankování biometanu.
„Naše zkušenosti s provozem vozidel na plyn jsou natolik pozitivní, že si možná zakoupíme další,“ říká Juha Luokkala.*
(Podrobnosti v Komunální technice 8/2021)