20.02.2009 | 11:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Systém nakládání s odpady v polské Zielonej Górze

Jednou ze zastávek poznávacího zájezdu Sdružení komunální služeb k našim severním sousedům do Polska se koncem října minulého roku stal provoz technických služeb v Zielonej Górze. Především řešení nakládání s komunálním odpadem mnohé účastníky exkurze poměrně překvapilo.

Přestože následující příspěvek bude věnován hlavně odpadovému hospodářství, nelze se v jeho začátku než omluvit českým cestářům. Cestování autobusem po polských silnicích, a zřejmě nejen autobusem, je skutečným zážitkem, proti němuž je občasná uzavírka úseku dálnice D 1 či několikahodinová zácpa na pražské Jižní spojce procházkou růžovým sadem.... Ale to jenom na okraj a raději zpět k exkurzi.
Náplň práce technických služeb města Zielona Góra (Zaklad Gospodarki Komunalnej i Mieszkaniowej w Zielonej Górze – ZGKiM), jež ve svých provozech zaměstnávají okolo 500 lidí, se prakticky v ničem neliší od činností srovnatelných provozů v České republice. Svoz a nakládání s odpady, čištění komunikací, údržba zeleně i provoz parkovišť, to jsou oblasti, o které se musí místní technické služby ve městě s téměř 120 000 obyvateli postarat. Ovšem řešení komplexního integrovaného systému nakládání s odpady je ne zcela obvyklé.

Systém nakládání s odpady povinností
Se situací v polském odpadovém hospodářství seznámil účastníky prohlídky ředitel ZGKiM Wojcziech Janka. Jak uvedl, v Polsku je 2478 obcí s více než 2000 obyvateli a pro ty již deset let po dvou novelách zákona o nakládání s odpady z roku 1998 platí povinnost vytvoření systému nakládání s odpady. Toho se v Polsku vyprodukuje opravdu hodně – 11 802 000 tun ročně a z toho je 10 417 000 tun neseparovaných. Na území Polska fungovalo donedávna okolo 2500 skládek, momentálně jejich počet klesl na 762. Přesto se na ně vozí zhruba 90 procent odpadu. V zemi pracuje 103 třídiček odpadu, pouze jedna spalovna a pouhá dvě procenta odpadů jsou separována a 2,3 % se kompostují.
„Velkým cílem a vzhledem k požadavkům Evropské unie i nutností je tuto číselnou a množstevní pyramidu obrátit. Mezi nejdůležitější závazky patří likvidace divokých skládek, přizpůsobení provozu skládek normám Evropské unie, omezení skládkování neseparovaného odpadu a zvýšení podílu odpadu tříděného. Závazkem je také separace čtyř kilogramů elektrošrotu na jednoho občana za rok.
V Zielonej Górze jsme s budováním systému nakládání s odpady začali již s předstihem v osmdesátých letech minulého století a výsledkem byl vznik komplexního integrovaného systému nakládání s odpady PREKO-ZG,“ říká Wojcziech Janka, který stál u zrodu zmiňovaného systému PREKO.

Skládka se modernizuje
Skládka směsného odpadu pro město Zielona Góra a jeho okolí se nachází v katastru nedaleké obce Racula na ploše 12 hektarů a slouží zhruba 180 000 občanům regionu. Byla zavážena ve třech etapách, čtvrtá etapa je momentálně ve fázi budování. V prvních třech etapách byl směsný odpad navážen přímo na jílové podloží skládky, čtvrtá již splňuje platné evropské normy včetně odvádění skládkových plynů do kogenerační jednotky. Tu ovšem spravuje soukromá firma, které jednotku ZGKiM pronajímá.
V tělesech skládky nekončí pouze odpad svážený vozidly ZGKiM, navážejí jej sem i různé podnikatelské subjekty. Ty, jenž disponují velkými svozovými vozidly, ukládají směsný odpad rovnou, z menších vozidel se odpad shromažďuje z nájezdové rampy do velkokapacitních kontejnerů, po jejichž naplnění se teprve převáží na skládku. Právě v areálu skládky v Racule postupně vyrostly a vyrůstají další provozy integrovaného odpadového systému.
Vznikl zde sběrný dvůr na sběr elektrošrotu, který se bude v brzké době rozšiřovat. Odbyt má ZGKiM zajištěn i na sebrané vytříděné plasty nebo pneumatiky. Ve speciálních boxech končí například lékařský materiál.
V roce 2000 zahájila provoz separační hala na třídění základních separovaných komodit. Zielona Góra je, co se třídění odpadu týče, vysoko nad celonárodním průměrem a vytřídí se zde zhruba 20 procent z celkového množství. K tomu Wojcziech Janka: „Naše organizace velice dbá na ekologickou osvětu. Již 15 let provozujeme vzdělávací středisko, kde jsou zaměstnáni dva pracovníci, kteří se po celý rok starají o informovanost občanů. Pravidelné jsou návštěvy střediska dětmi ze škol. Tato činnost nám velmi pomáhá v tvorbě určitého kreditu a značky firmy.
Vozidla na svoz separovaných komodit jsou barevně označena a zjistili jsme, že i to na lidi velice příznivě působí. Mají pak ke třídění hned větší důvěru.“

Kompost ze směsného odpadu
Přes zvyšující se podíl tříděného odpadu je skládka v Racule v permanentním provozu. Největší část odpadu stále končí v systému místního „kompostování“ (za den 60 tun odpadu). Kompostárna, kde se pracuje na dvě směny, funguje od roku 1993, ale její projekt pochází z osmdesátých let dvacátého století. Základem zařízení je šest komor (technologických stupňů) rozdělených do tří sekcí. Do první komory se naváží domovní směsný odpad. „Podle platného zákona nemůže směsný odpad svážený z domácností skončit rovnou na skládce, musí projít procesem alespoň určitého zpracování,“ vysvětluje Janka.
V každé z komor zůstává odpad zhruba měsíc, přičemž za tu dobu dojde třikrát k jeho překopání. Po třech měsících se odpad ve stadiu rozkladu transportuje šnekovými dopravníky ke třídění. V třídicí věži padá nejdříve na rotační síto, kterým propadávají části menší než 40 mm. Oddělují se zde například větší kusy skla. Další síta jsou vibrační a oddělují frakce do průměrů 20 mm, 13 až 20 mm a menší než 7 mm. Kovy jsou oddělovány elektromagnetickým separátorem.
Vzniklý „kompost“, jehož se tímto poměrně složitým způsobem vyrobí 7 až 15 procent z celkového založeného množství směsných odpadů do komory, se ukládá na hromady. Jelikož obsahuje frakce, které do skutečného kompostu rozhodně nepatří (například úlomky plastů nebo skleněné střípky), nemá vzniklý produkt samozřejmě certifikát kompostu. Může být použit pouze jako vrchní skrývka při recyklaci skládky. Nerozložený zbytek odpadu (85 až 93 % !!! z původního množství) je odvážen na tutéž skládku.
Směsný odpad je tak zpracován a zákonu je učiněno zadost. Přesto v některých polských městech vážně uvažují o výstavbě spaloven. Zřejmě to bude rozumnější řešení.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down