Neustále nové bezpečnostní a zejména emisní normy jsou dnes v rozepři se starými dobrými vozidly se spalovacím motorem. Zejména v režimu svozu odpadu je vhodné zvážit alternativní paliva.
Dojezdové vzdálenosti a režim krátkých pojezdů nesvědčí naftovým pohonným agregátům – naopak se jedná o vhodné a efektivní sousto pro elektromotory s rekuperací energie.
Elektromobilita se obecně dostává do českých trendů dopravy pomalu. Zatímco v Norsku bylo letos v červenci registrovaných 6456 osobních elektrovozidel a 45 aut se spalovacím motorem, naše čísla jsou prakticky opačná. Aktuální tržní podíl elektromobilů je v České republice pouze 3,65 %.
Důvody si každý spotřebitel najde vlastní. V podmínkách svozu odpadu je však režim provozu diametrálně odlišný od soukromého spotřebitele. Denní trasy často nepřesáhnou 100 km. Pracovní doba přímo nahrává módu: ráno jezdím, přes noc nabíjím.
Jakmile začneme počítat i s dalšími okolnostmi, jako je vlastní fotovoltaika a nižší údržbové a provozní náklady, začíná do sebe skládanka zapadat. Nemluvě o myšlenkách občana, když mu dopolední procházku parkem zpestří výfukové plyny s příchutí EURO III…
Na trhu je několik komunálních elektrovozidel, které jsou díky konstrukčním možnostem kompaktní a do režimu komunálního provozu vhodné. Mnohé společnosti a samosprávy již využívají první pomyslné elektrické vlaštovky, ať už na dvou, třech, nebo čtyřech kolech. Například elektrickou tříkolku ocení kdejaký zahradník, golfový vozík kdejaká pracovní četa.
Na svoz odpadu jsou řešení různá, v závislosti na formě a využití. Na konkrétně venkovní koše, svoz v parcích či z náměstí, je vhodné zvážit i tyto alternativní formy pohonu. Od jednoduchých sklápěčů s klecovou nástavbou, přes uzavřené vložky, až po lisovací vany s překlápěčem nádob. Zkrátka: zda elektro či spalovací, malé či větší, vždy se musí zvážit praxe, forma, a užitek.
Foto archiv/I-TEC Czech
(Příspěvek vyšel v Komunální technice 12/2024)*