
Tlačítkem na středovém tunelu je správně zapnutý pohon obou náprav, takže přidávám plyn a vyrážím. V rozrytých vyjetých kolejích se čtyřkolka, pardon, vlastně čtyřpásovka Polaris Ranger XP 1000 krásně houpe jako na vlnkách. Po chvíli stáčím řízení do hlubokého neprojetého sněhu.
Žádné zaváhání, ani náznak nejistoty, tohle vozítko zkrátka projede všude, nic ho nezastaví. A právě tohle je nejsilnější zážitek, brodit se neposkvrněným sněhem stejně hladce, jako vyjetými kolejemi nebo navátou závějí. Zkouším otočku v plném rejdu a překvapuje mě, na jak malém poloměru se tohle vozítko i na pásech v neprojetém sněhu dokáže otočit, s obratností nemá žádný problém.

Svezení s Polarisem Ranger Crew XP 1000 s prodlouženou kabinou pro šest pasažérů a čtveřicí dveří je hodně podobné. Místa v kabině je habaděj a na korbě také něco uveze, neboť ta je vybavena přídavnými bočnicemi. Akorát ta otočka v plném rejdu není vhledem k delšímu rozvoru náprav logicky tak utažená.*
Celou reportáž z Polaris Winter Days 2026, která se konala koncem ledna v Krkonoších, najdete v Komunální technice 2/2026