Tisíce obyvatelů Vídně tráví v létě volný čas koupáním v bočním ramenu Dunaje. To však v posledních letech intenzivně zarůstá podvodními rostlinami. Magistrát proto od jara do podzimu reguluje růst zdejší vegetace sekačkami Truxor. Do práce se pustily letos již začátkem března.
Ačkoliv při předjarních teplotách na venkovní koupání myslí jen pár otužilců, Vídeň už zahájila přípravu na letní sezónu. Po zimní pauze se dunajské říční rameno vrátily městské obojživelné sekačky, aby každý den až do podzimu vyžínaly podvodní rostliny, které jsou schopné za čtyři týdny vyrůst do délky až dvou metrů.
Zatím do kompostárny
„Takzvané makrofyty jsou nezbytné pro zachování vysoké kvality vody ve Starém Dunaji. Plavci a vodáci je ale nemají příliš v lásce,“ vysvětluje vídeňská radní Ulli Sima důvod, proč město před třemi lety výrazně rozšířilo flotilu obojživelných žacích strojů a zavedlo pravidelné a koordinované sekání.
O udržení kvality vody a zamezení přerůstání podvodních rostlin se nyní stará celkem 15 obojživelných sekaček Truxor, dvojice sběrných lodí a doprovodné čluny. Veškeré práce vykonávají vyškolení zaměstnanci z vídeňského magistrátu.
Intenzivní růst podvodních rostlin zaznamenali v uzavřeném rameni Dunaje už v minulém desetiletí. Zatímco v roce 2012 odsud odvezli asi 72 t materiálu, v posledních letech pravidelně svážejí přes 2000 t ročně. V letech 2020 a 2019 zde posekali 2700, resp. 2600 t, v rekordním roce 2018 dokonce 3350 t.
Rostlinnou hmotu ze Starého Dunaje převáží magistrát do městské kompostárny, kde ji zpracovává společně s dalším materiálem. Výsledný produkt, biokompost, lze zakoupit ve sběrných dvorech nebo městském re-use shopu.
Perspektivy zhodnocení
Vědci z vídeňské univerzity BOKU (Universität für Bodenkulturnyní objevili další možnost využití podvodních rostlin z Dunaje. Lze z nich vyrobit například kompostovatelné obaly nebo jednorázové příbory.
„Naším cílem je vyvinout takový koncept biorafinérie, který by v budoucnu umožnil ekologické využití této suroviny,“ vysvětlují Armin Winter z Institutu pro dřevařskou technologii a obnovitelné suroviny a Marco Beaumont z Institutu pro chemii obnovitelných surovin BOKU.
První vyrobené prototypy, kompostovatelný obal určený pro ovoce nebo jednorázový příbor, vypadají velmi slibně. Navíc jsou makrofyty ze Starého Dunaje lokálním biologickým zdrojem, u něhož není pravděpodobné, že by se potenciál vyčerpal.
Tímto krokem ale využití podvodních rostlin nekončí. Podle Marco Beaumonta mají vysoký podíl proteinů, který by se jako vedlejší produkt v rámci výroby obalů dal využít například pro výrobu hnojiv. Možná a již vyzkoušená je i fermentace za účelem výroby bioplynu ve smyslu kaskádového využívání surovin. Cílem výzkumníků je nyní optimalizace celého výrobního procesu a rozšíření využití vedlejších produktů. Za svůj objev získali vědci z vídeňské BOKU ocenění Energy Globe Award od dolnorakouské spolkové země a nominaci v rámci celorakouské soutěže.*
(Podrobnosti v Komunální technice 4/2021)
