31.10.2009 | 09:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Od klasiky po průkopnické technologie

„K práci ve správě a údržbě silnic jsem se dostal v roce 1970 prakticky nedobrovolně poté, když jsem byl z předchozího zaměstnání po prověrkách odejit. Nicméně nové zaměření se mě drží celý život a postupně jsem se zorientoval ve všech dostupných používaných technologiích. A v případě některých jsem byl takříkajíc průkopníkem,“ představil se na úvod rozhovoru Ing. Jiří Vronský, bývalý ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje a dnes soudní znalec v odboru dopravy a ekonomiky.

V rámci svých úkolů KSSLK odpovídá za evidenci hmotného majetku silniční sítě, sjízdnost silnic v zimním období, zabezpečení provozuschopnosti silniční sítě, péči o silnice a jejich příslušenství,  prostou i rozšířenou reprodukci silniční sítě údržbou a opravami a pravidelné sledování stavu silničních mostů a jejich údržbu. Údržba a opravy se rozlišují na povrchové úpravy, běžnou údržbu, souvislou údržbu, konstrukční opravy a lokální úpravy, nebo souvislé opravy a rekonstrukce. 

Kromě dalších činností jako je čištění vozovek, mytí značek, opravy svodidel či údržba krajnic, patří k důležitým úkolům opravy povrchu vozovek. Ty lze řešit více variantami technologií, jejichž výběr je závislý především na ekonomickém posouzení.

„V současnosti se dá činnost jednoduše rozdělit na nutné zimní výspravy a letní výspravy vozovek. Samozřejmě, že co lze, přesouvá se do letních měsíců. Prvním krokem bývá vyčištění poškozeného povrchu. Zhruba před patnácti lety se objevila nová metoda výsprav tryskáním, při které si stroj veze emulzi a kamenivo. Až na místě si pak vyrábí balenou směs, kterou aplikuje tlakem po vyčištění výtluku. Výhodou při použití této metody je bezesporu to, že není nutno skladovat teplou balenou směs. Další variantou výsprav jsou tenkovrstvé technologie, ty se ovšem vzhledem k finanční náročnosti momentálně opouštějí. Po svém nástupu ke správě a údržbě silnic jsem zaváděl novou technologii kalových zákrytů s jejíž pomocí se obnovují povrchové vlastnosti vozovek. Pracuje na základě fyzikálně chemické reakce asfaltu rozpuštěného ve vodním prostředí. Z takto vzniklé emulze se vypaří voda a vrstva se stává kompaktní. Upravovat se tak dají ovšem pouze neprojeté vozovky, jelikož se používá jemné kamenivo, které se pro aplikaci do vyjetých kolejí nehodí. S touto technologií, která přišla začátkem sedmdesátých let minulého století ze Severní Ameriky, jsme byli v tehdejším Československu určitě průkopníky,“ shrnuje varianty výsprav vozovek Ing. Jiří Vronský.

 

„Potřebnou techniku vyrábí celá řada firem a určitě kvalitní. Nám se osvědčila letitá spolupráce s jičínskou značkou Kobit. Některé stroje jsme u nás i testovali a tak přispěli k jejich technickému vývoji. A poznatků z praktického provozu máme dost a dost. Vždyť mnohdy se u nás cestářská práce dědí doslova z generace na generaci,“ uzavírá Jiří Vronský.

 

Celý článek je otištěn v čísle 7/09 časopisu Komunální technika.

Autor:  Ing. Roman Paleček

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down