Nový rok přináší již tradičně kromě novoročních předsevzetí také zvyšování cen, energii nevyjímaje. Přestože aktuální zvýšení cen elektrické energie je v kategorii maloodběr v roce 2012 nižší, než bylo předpovídáno (1,7 %), nic to nemění na faktu, že ceny elektřiny vzrostly za posledních 15 let o 200 i více procent.
Lze navíc předpokládat, že s ohledem na vnější faktory (nedostatek hnědého uhlí, situace v sektoru výroby elektřiny po havárii elektrárny Fukušima, absolutní závislost na dovozu zemního plynu a další) bude cena energie v ČR i nadále růst. Také proto se hospodaření s energií (či „energetický management“) stává samostatným a důležitým tématem pro stále větší počet měst a obcí.
V současné době tvoří výdaje na energii a vodu přibližně 10 % neinvestičních výdajů v rozpočtech měst a obcí. Díky energetickému managementu lze obvykle z těchto výdajů ušetřit 5–25 %, a to bez vysokých vstupních investic. I při minimální úspoře to tedy u středně velkého města (s počtem obyvatel kolem 10 000 a běžnými výdaji okolo 150 mil. Kč/rok) znamená relativně snadno dostupnou úsporu v řádu set tisíc až jednotek milionů korun ročně. Jakým způsobem lze těchto úspor dosáhnout?
Co je energetický management?
Definic energetického managementu (dále také EM) nalezneme mnoho, v principu se jedná o plánovité hospodaření s energií. V praxi je energetický management charakterizován souborem opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie. Z procesního hlediska jde o proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá zejména z následujících činností:
- měření spotřeby energie,
- stanovení potenciálu úspor energie,
- realizace opatření (především organizačních a nízkonákladových),
- vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření,
- porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených,
- aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města (dále také EPM) a akčních plánů k EPM.
Cílem je postupné dosahování významných úspor energie a zlepšení organizace práce. Neopomenutelnou součástí energetického managementu je zajištění dodržování platných předpisů v oblasti nakládání s energií, v oblasti kvality vnitřního prostředí a aktuálně také zajištění vhodných dodavatelů energie a smluvních vztahů s nimi.
Samotné zavedení energetického managementu je systémovým a investičně nenáročným krokem. Základním předpokladem energetického managementu je vždy průběžné sledování spotřeby energie minimálně v měsíčních intervalech.
Základní přístupy
Města a obce mají v zásadě dvojí možnost, jak k zajištění energetického managementu v rámci svého majetku přistoupit - buď jej z větší části svěřit externí firmě, nebo jej zajistí vlastními silami. Oba přístupy mají své přednosti i nevýhody:
- Externí zajištění energetického managementu znamená většinou méně starostí pro pracovníky městského úřadu, resp. příspěvkových organizací města a přenesení některých rizik na externí firmu. Na druhou stranu však samospráva nemá přímou kontrolu nad svými energetickými výdaji a v otázce dosahování úspor je do značné míry závislá na externí firmě.
- Druhý přístup – zajištění energetického managementu vlastními silami – je výhodnější z hlediska nezávislosti města a plné kontroly nad vlastními energetickými výdaji. Nutnou podmínkou je zde však podpora ze strany vedení města a jasné rozdělení kompetencí a odpovědnosti mezi zaměstnanci. Tento přístup je vhodný například ve městech, která mají zřízenou pozici energetického manažera s dostatečným odborným zázemím, případně takové zázemí postupně vytvářejí.
Na základě zkušeností z řady měst a obcí se jeví jako vhodné řešení skloubení obou přístupů: sledování spotřeby a základní vyhodnocení je plně v režii města, které na základě získaných dat sestavuje plán nutných opatření. Realizaci těchto opatření pak formou přesně cílených zakázek zadává externím subjektům. Specifickou variantou tohoto přístupu je realizace opatření metodou EPC (Energy Performance Contracting).
Sledování spotřeby vs. vnitřní management budov
V praxi lze dnes rozlišit dva základní přístupy k zajištění sběru dat. Poměrně časté jsou případy, kdy město na základě doporučení externího subjektu realizuje kompletní energetický management ve vybraných budovách. V těchto budovách jsou provedena organizační i investiční opatření typu regulace otopné soustavy, osazení termoregulačních ventilů, izolace rozvodů, modernizace zdroje a další.
Současně s těmito opatřeními bývá zajištěn sběr dat, ať již formou ručních či automatických odečtů. Často se jedná o projekty typu EPC, kde je zajištění jak sledování, tak i sofistikované regulace na úrovni budovy podmínkou nezbytnou. Těmito opatřeními může být dosaženo významných úspor (řádově desítky procent), hrozí zde však riziko nesystémových kroků a realizace investičně nákladných akcí bez znalosti celkového stavu energetického hospodářství v rámci města.
Z tohoto důvodu je vhodnější začít plošným sledováním energetických dat ve všech budovách v majetku města, respektive ve všech budovách, v nichž jsou náklady na energii hrazeny z městského rozpočtu (typicky budovy městského úřadu, školy, školky, sportovní zařízení, nemocnice atd.).
Tento přístup plošného sledování spotřeby se nijak nevylučuje s případnými intenzivními opatřeními ve vybraných budovách. Právě naopak – při znalosti spotřeby ve všech budovách a jejich základního technického stavu lze investice směřovat tam, kde jejich užitek bude co nejvyšší a to zejména s ohledem na stále vyšší omezení vlastního rozpočtu města.
Město takto jednoduše a levně získá k dispozici důležitý podklad pro vlastní strategické rozhodování v oblasti hospodaření s energií a investic do energetických úspor. Také případné dotační tituly může v budoucnu díky tomuto přístupu využívat efektivněji.
Jak zajistit sledování dat?
Zajištění sledování spotřeby energie ve všech městských budovách vlastními silami se na první pohled může zdát jako náročný úkol. K dispozici je však několik v praxi ověřených postupů, jak spotřebu sledovat:
1. Využití prostředí MS Excel nebo jiných tabulkových procesorů
Odpovědný pracovník (energetický manažer) získává data o spotřebě jednotlivých druhů energie a zanáší je do tabulky, pro tento účel vytvořené. Tabulka (tabulky) mohou mít i velmi sofistikovanou podobu a mohou být průběžně upravovány a doplňovány o další funkce podle potřeby. Tento přístup vyžaduje prakticky nulovou vstupní investici a může dlouhodobě fungovat tam, kde je k dispozici odborně zdatný a osobně angažovaný energetický manažer. Na tomto systému je založen energetický management v mnoha českých městech, příkladem může být město Plzeň, kde pravidelný sběr dat funguje již od roku 2000.
Energetická agentura Zlínského kraje podobný systém provozuje v rámci majetku Zlínského kraje, kde zpracovává a vyhodnocuje data obdržená od jednotlivých správců budov. Možnosti MS Excel či jiných standardních softwarových nástrojů však zůstávají nutně omezené (neumožňují například dálkový přístup k získaným datům z více počítačů nebo realizaci automatických odečtů). Navíc je zde riziko příliš úzké vazby fungování systému na jednoho konkrétního pracovníka. V případě personálních změn pak často není zajištěna kontinuita sběru dat a s tím i celého energetického managementu.
2. Vytvoření softwarového řešení pro energetický management „na míru“
Dalším možným přístupem je vytvoření softwarového nástroje přímo pro potřeby daného města. Nejlepším případem dobré praxe je v tomto směru pravděpodobně městská část Brno-Nový Lískovec, kde již od roku 2001 probíhá pravidelný sběr dat o spotřebě tepla pomocí jednoduchého internetového nástroje, vytvořeného na zakázku přímo pro potřeby městské části. Alternativním přístupem je úprava softwarového nástroje pro energetický management z průmyslové a komerční sféry pro potřeby měst a obcí. Tento přístup s sebou však nese několik významných rizik. Nástroj vytvořený tímto způsobem „shora“ bývá pro potřeby měst často příliš rozsáhlý a tím i složitý pro běžného uživatele. Pro zajištění základního energetického managementu často postačí pouze několik ze všech dostupných funkcí. Jedná se obvykle o sofistikovaný software vyvinutý pro účely využití v průmyslu, tedy oblasti, jejíž těžiště činnosti spočívá jinde, než ve dlouhodobé spolupráci s městy a obcemi. Město má pak proto jen omezené možnosti zajistit průběžné aktualizace či další vývoj softwaru podle svých potřeb.
3. Využití specializovaného nástroje pro energetický management měst a obcí
Poslední možností, jak zajistit sběr dat o spotřebě energie v městských budovách, je využití specializovaného nástroje pro energetický management. Tuto oblast lze rozdělit do dvou podoblastí – specializovaný modul v rámci SW pro facility management (správa budov) a samostatný SW pro energetické řízení.
Většina SW nástrojů pro facility management již v současnosti nabízí modul pro energetické řízení, nebo alespoň sledování spotřeby energie. Z pohledu měst je však problematické takovýto nástroj účinně využít, neboť by to v prvé řadě znamenalo rozhodnutí pro komplexní SW zajištění správy budov, kterou mají města zajištěnu jinými způsoby. Použít energetický modul ze SW pro facility management samostatně nelze, takže tuto možnost zatím podle dostupných informací žádné město v ČR prozatím nevyužívá.
Pokusů o specializovaný SW pro energetické řízení ve městech bylo po roce 2000 několik. Jedná se například o SW PREMMI nebo iGADES. Energetický management však dlouho zůstával na pokraji zájmu měst. To se částečně potvrdilo i v případě SW e-manažer, jehož první verze vyvinutá v rámci projektu MODEL (www.energymodel.eu) byla využívána pouze ve třech městech, která byla do tohoto mezinárodního projektu zapojena. Teprve další upravená verze se dočkala vyššího zájmu, zejména proto, že SW je průběžně vyvíjen na základě přímé zpětné vazby od měst a velmi respektuje jejich potřeby a požadavky.
Software e-manažer
Software e-manažer je určen především pro města, obce, případně jakékoli veřejné instituce a slouží jako základní nástroj energetického managementu. Umožňuje jednoduchým způsobem ukládat data o vybraných budovách a zařízeních, pravidelné záznamy stavů jednotlivých měřidel a vyhodnocování dat v podobě přehledných tabulek a grafů. Jedná se o internetovou aplikaci, k přihlášení stačí uživatelské jméno a heslo. Existují zde dva základní typy uživatelů:
- Energetický manažer – správce systému v daném městě. Zakládá jednotlivé budovy a měřidla, zakládá ostatní uživatelské účty a přiřazuje pracovníky k jednotlivým budovám.
- Pracovník – jednou týdně či měsíčně se přihlásí přímo do účtu své budovy a zadá do systému stavy sledovaných měřidel.
Při správném rozdělení pravomocí je sběr dat 100% zajištěn pracovníky jednotlivých budov, kteří zadáním stavů měřidel stráví několik minut měsíčně (resp. týdně). Energetický manažer má pak všechna tato data na jednom místě a ušetřený čas může věnovat koncepční práci.
Systém je podpořen širokou nabídkou služeb (vyhodnocení získaných dat, asistence při zpracování energetických auditů a získávání dotací, školení pro uživatele budov a další), navíc je průběžně rozšiřován a aktualizován ve spolupráci se stávajícími uživateli. Cena závisí na počtu sledovaných budov, v zásadě lze ale říci, že roční náklady na provoz SW e-manažer představují průměrně 0,5 % celkových nákladů na energii v daném městě.
Software e-manažer v současné době využívá 8 českých města jedno na Slovensku. Dalších několik měst jeho zavedení plánuje v roce 2012. Více o nástroji SW e-manažer se můžete dozvědět na adrese www.energetickymanagement.cz. V případě zájmu je možné se zde zaregistrovat a vyzkoušet si základní funkce systému.
Odpověď na „utahování opasků“
Vzhledem k mezinárodní i tuzemské ekonomické situaci bude rok 2012 pravděpodobně stejně jako rok předchozí obdobím úsporných opatření, reforem a hledání finančních rezerv. Zavedení vhodného energetického managementu a využití potenciálu úspor energie tak může městu přinést nejen úlevu rozpočtu v příštích letech, ale také kontrolu nad výdaji za energii a možnost vzít budoucnost hospodaření s energií v městském majetku do vlastních rukou.
