26.09.2019 | 06:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Oranžová flotila na zelených vlnách

Největším komunálním podnikem v ČR je akciová společnost Pražské služby (PSAS) ve 100% vlastnictví hlavního města. Loňský zisk ve zhruba 100 milionů korun vygenerovalo 1600 zaměstnanců. Investice do komunální techniky si loni vyžádaly 230 milionů korun.

PSAS s logem s převahou oranžové barvy stojí na třech hlavních pilířích v podobě číselně označených závodů, a to: 11 (odvoz a recyklace odpadu), 12 (čištění a údržba komunikací) a 14 (zařízení na energetické využití odpadu). Poměrně novou činností, spadající do působnosti „dvanáctky“, je údržba zeleně. Podívejme se na ni v souladu s aktuálním měsíčním tématem podrobněji, a to včetně praktických zkušeností zaměstnanců podniku s používanou technikou.

Stohektarové sousto

„Naše firma se intenzivně zabývá údržbou zeleně od roku 2015. Zpočátku se jednalo pouze o sekání travnatých ploch se sběrem a mulčování. Nyní již nabízíme v oboru kompletní servis, například včetně prořezávání dřevin nebo zakládání záhonů a následnou péči o ně. Současný podíl střediska údržby zeleně na celkových výkonech závodu 12 činí zhruba 15 procent. Momentálně se v podniku této činnosti věnuje asi 45 lidí, kteří pracují podle rozsahu a náročnosti výkonů v sedmi až devíti skupinách. Na starosti máme zhruba 100 hektarů travnatých ploch, z nichž dvě třetiny se nacházejí v Praze 6, především na Petřinách, Vypichu a parcích směrem k Bílé Hoře. Zbytek leží v Praze 8, Libni a Praze 15, Suchdole,“ přibližuje v krátkosti vedoucí střediska údržby zeleně PSAS Radek Nábřežný a pokračuje:

„Většinou uplatňujeme podle nejčastějších požadavků klientů sekání se sběrem. Dále se se zákazníky domlouváme na četnosti sečí a požadované výšce porostu, do čehož zasahují významně klimatické podmínky, jimž se musíme podřídit. Následně plochy s pomocí ručního nářadí, hlavně strunových vyžínačů, fukarů, košťat a lopat, dočišťujeme. Bioodpad odvážíme do kompostárny. Stroje nám dodává a servisuje firma NOBUR, která je pro naši početnou flotilu spolehlivým partnerem, bez něhož bychom se při plnění zakázek neobešli. Z techniky dáváme přednost značkám Husqvarna a Kubota, které se nám dobře osvědčily. Preferujeme aku systém, protože současným trendem naší společnosti je důraz na ekologii. V případě bateriového boxu jsme schopni obsloužit aku strojem celou pracovní směnu! V zimě chlapi drží sněhovou pohotovost. A pokud zrovna nenapadne sníh nebo nemrzne, vykonávají náhradní práce pro Technickou správu komunikací.“

Poznatky zpoza volantu

„Pro údržbu zeleně na sídlišti Petřiny, kde se nevyžaduje sekání se sběrem, využíváme dva ridery Husqvarna P 525 se šířkami záběru 155 centimetrů. V lokalitách, kde je nutné trávu sbírat, potom nasazujeme žací traktory Kubota G23-II,“ vysvětluje zaměstnanec střediska údržby zeleně PSAS Miroslav Junas a navazuje: „Na riderech si cením především minimální poruchovosti. Dále vyzvednu jednoduché ovládání, vynikající obratnost při obsekávání překážek a vzhledem k šířce záběru značnou produktivitu práce. Pohon nožů je řešený klínovým řemenem, a tak se při jejich případném nárazu na překážku nic nestane, řemen pouze proklouzne. U jiné techniky může dojít až k uražení nože. Je nutné pečlivě hlídat tlak v pneumatikách, který by neměl přesáhnout jednu atmosféru. Je to kvůli tomu, že stroj nemá odpružení, které je řešeno právě přes pneumatiky. Kdybychom je přehustili, mohlo by dojít i ke zničení převodovky. Stejně tak je potřeba mít pod kontrolou hladinu chladicí kapaliny. Chcete slyšet zápor? V těchto parných dnech je na rideru ukrutné vedro umocněné tím, že od motoru jde ještě další horký vzduch na záda. I přesto jsem přesvědčen, že v této kategorii žacích strojů zatím nikdo nic lepšího nevymyslel.“

Kolega Daniel Brodský se přidává: „Pod slova kolegy o rideru se podepisuji. Vyzvedl bych zejména výbornou manévrovatelnost kompaktního stroje a jeho produktivitu při práci v členitém a stísněném terénu i na rozlehlých plochách. Nízké těžiště v kombinaci s pohonem všech kol poskytuje dobrou stabilitu na svahu a nerovných plochách. Čelní žací ústrojí máme pěkně na očích a můžeme včas reagovat na případnou překážku. Perfektní výhled na pracovní plochu usnadňuje sečení například v blízkosti plotů a zdí, je možné efektivně sekat pod keři nebo lavičkami. Další výhodou je, že k rideru lze snadno a rychle agregovat širokou škálu příslušenství. My používáme odmetací kartáč. Pro občasné mulčování máme cepové žací ústrojí. Tak zvaný šinťák, tedy ocelový kartáč, slouží na odstraňování plevele ze zámkové dlažby.“

Zkušenosti s ručním nářadím

„Podle klimatických podmínek a s nimi souvisejícím růstem trávy sekáme svěřené lokality v Praze 6 průměrně sedmkrát za sezónu. Na každé místo se tedy vracíme zhruba každé tři týdny,“ připojuje se „parťák“ Petr Tuček, který se ohání s profesionálním křovinořezem Husqvarna 555 RXT. Na dotaz, proč si raději jako šéf nehoví v sedačce rideru, podotýká s lišáckým úsměvem: „Vůbec nejde o to, abych se vozil. Prioritní je odvedená práce. Navíc s křovinořezem v rukách mám lepší přehled o tom, co se děje okolo a kde se právě nacházejí další zaměstnanci, než kdybych seděl za volantem rideru. Všichni se tak můžeme přizpůsobit tempu celé skupiny. Díky tomu je odvedená práce efektivní a pěkně odsýpá.“

S křovinořezy značky Husqvarna je Petr Tuček naprosto spokojen. Dodává praktické poznatky: „Mají velice jednoduchou konstrukci. To je rozhodující, protože potřebujeme, aby nám šla práce rychle od ruky. Když praskne struna, stačí klepnout hlavicí o zem a hladce ji dostanete zase na požadovanou délku. Pokud struna dojde, velmi snadno a rychle se na cívku namotá nová. Nejlépe se nám osvědčil průměr struny okolo tří milimetrů. Cením si i takové zdánlivé maličkosti, že v hlavě křovinořezu není žádná pružina, která by mohla vyskočit. Každá chvilka je pro nás drahá a nemáme čas hledat péro někde v jeteli. Stroj je také dobře vyvážený, má nízké vibrace a pět šest hodin práce denně se dá v pohodě zvládnout. Samozřejmě přijdete domů unavený jako z každé jiné fyzické námahy. Ale třeba se zády nemám po třech letech problém.“

Posledním článkem pro dočištění chodníků a komunikací od zbytků posekané trávy je benzínový fukar Husqvarna, který obsluhuje Jiří Ficek. Ten podotýká: „Nemám k němu žádné připomínky. Tah je silný, na druhou stranu prašnost v těchto dnech velká. S tím se nedá nic dělat, ale může to zavdat ke stížnostem od místních obyvatel. Je potřeba se neustále dívat kolem sebe a dávat pozor, abychom neohrozili lidi, psy nebo nepoškodili zaparkovaná vozidla.“

„Pomeranče“ mají navrch

Z automobilové techniky využívá tato parta PSAS vozidlo Mercedes-Benz Atego s kontejnerem sloužícím nejen pro odvoz trávy, ale i přepravu jednoho žacího stroje. Ten druhý se přemísťuje na přívěsu Mercedesu Sprinter s prostornou kabinou pro zaměstnance. Na korbě se potom přepravují křovinořezy, další ruční nářadí a spotřební materiál.

Požadované množství směsi benzinu s olejem si zaměstnanci PSAS namíchávají každé ráno. Samozřejmostí jsou chrániče sluchu, náhradní struny na doplnění a základní díly. Menší opravy, například výměnu nožů, klínového řemene nebo hlavy vyžínače, se zvládají na místě, další se odehrávají v podnikových dílnách popřípadě ve specializovaném servisu.

„Začínáme vždy v šest hodin v centrále podniku běžnou údržbou, připravíme se a vyrážíme na místo. Tady na Petřinách pracujeme vždy zhruba dva týdny v kuse. Práci zahajujeme nejdřív v osm hodin, protože lidé mají v horkých dnech zpravidla otevřená okna a nemůžeme je obtěžovat hlukem a prachem v časných ranních hodinách. Končíme, když je hotovo,“ uzavírá za celou partu Petr Tuček.

Loučíme se s poznatkem, že stejně jako drtili své soupeře v nedávné minulosti slavní nizozemští fotbalisté zvaní „Oranjes“, s přehledem přehrávají zelenou přesilu oranžové dresy zaměstnanců PSAS. Chce to relativně málo: produktivní a spolehlivou techniku a zkušenou obsluhu. Obě tyto podmínky jsou podle našeho zjištění splněny.*

(Podrobnosti v Komunální technice 9/2019)

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down