Již více než jedenáct let působí Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) Šumava. Se dvěma stálými zaměstnanci, 26 členy a několika brigádníky operuje na území Národního parku Šumava, Chráněné krajinné oblasti Šumava a dalších menších rezervacích.
Své aktivity cílí spolek prioritně na péči o jakkoliv cenné a jinak zajímavé šumavské lokality, a to z hlediska přírody a jejího bohatství. Stručně řečeno se zaměřuje hlavně na místa s výskytem pozoruhodných a ohrožených rostlin a živočichů. S předsedou ZO ČSOP Šumava Jakubem Hromasem jsme hovořili především o údržbě zeleně v ekologicky citlivých místech s důrazem na k tomuto účelu používanou techniku.
Seče technika i ovce
„Aktuálně se staráme o zhruba 40 hektarů zelených ploch v podobě šumavských luk. Polovinu kosíme s pomocí lehké a k podloží i ekosystému šetrné techniky, o tu druhou se starají naše živé sekačky v podobě padesátihlavého stáda ovcí plemene šumavka, které pak v zimě krmíme vlastním senem. Preferujeme dlouhodobou péči o svěřená místa a jen pokud máme čas, výjimečně se nebráníme ani jednorázovým akcím. Na tuto naši hlavní činnost navazují další aktivity, například výsadba stromů, zimní prořezávání náletových dřevin a křovin a rozmanité menší akce na podporu zdejších živočišných a rostlinných druhů. Tady mohu jmenovat stavby migračních zábran pro obojživelníky, instalaci ptačích budek, vertikutaci travních porostů nebo likvidaci invazních druhů rostlin, zejména bolševníku velkolepého. Zhruba z jedné pětiny kapacity se potom věnujeme ekologické výchově, například prostřednictvím tematicky zaměřených vycházek do přírody s odborným výkladem i praktickými ukázkami,“ popsal v krátkosti činnost ZO ČSOP Šumava předseda Jakub Hromas.
Chce to „fištrón“
Údržba zeleně v ekologicky citlivých místech, a to nejen na Šumavě, je docela věda a celý systém prací se musí dopředu pořádně promyslet. Aby rostliny v biologicky cenných oblastech stačily odkvést a vysemenit se, začíná se se sečením většiny šumavských luk většinou poměrně pozdě, tak v polovině července, a obyčejně se kosí jen jednou ročně. Zhruba z jedné pětiny, především v lokalitách, kde rostliny kvetou později, se začíná o něco dřív, zpravidla koncem května. Další seč následuje třeba až na přelomu října a listopadu. Přes léto se potom kosí zpravidla podmáčené lokality.
Vše je podřízeno místnímu ekosystému, ochraně přírody a především zdárné reprodukci rostlin. Na nutnost vše řádně promyslet ukazují třeba specifická místa s výskytem modrásků, kteří pro svůj život a zdárný vývoj potřebují květy živné rostliny, například mateřídoušky. Tam je potřeba kosit před jejím rozkvětem a poté ponechat porost v klidu.
Mechanizace je základ
„Nejprve jsme si koupili jednobubnovou sekačku, která ale ne vždy ideálně kopírovala terén. Chtěli jsme se proto posunout ještě o něco dál. Začátkem roku 2015 nás upozornil jeden člen, který se intenzivně zajímá o techniku, že existuje také značka DAKR, kterou jsme do té doby vůbec neznali. Prostudoval jsem si letáky i webové stránky výrobce. Brzy jsme se domluvili s prodejcem, vimperskou společností Hobbytech, na předvedení strojů v reálných podmínkách. Přijel i Marek Dančák ze společnosti DAKR, který nám a několika dalším zájemcům z našeho regionu vše důkladně vysvětlil a předvedl stroje v praxi. Technika se všem líbila, přesvědčili jsme se na vlastní oči, že funguje, dobře seká a s dvoumontáží kol nemá problém ani při práci v podmáčeném terénu. Proto jsme si pořídili už v červnu 2015 první pohonnou jednotku DAKR Panter FD-3 a k ní dvoububnovou sekačku, dále nahrabovačku, chcete-li obracečku píce, a vyvážecí vozík. Hned se produktivita práce o stupeň zvedla. S touto sestavou jsme už byli schopni posekat minimálně čtvrt hektaru za hodinu,“ řekl nám Jakub Hromas.
Nejenom sekání
Práci ZO ČSOP Šumava nyní usnadňuje trojice nejsilnějších pohonných jednotek DAKR Panter FD-3. Jedná se o speciální nosiče nářadí o výkonu 15,5 k s hydrostatickou převodovkou a uzávěrkou diferenciálu. Pro pohyb v obtížném a podmáčeném terénu je ve výbavě dvojmontáž kol. V agregaci s dvoububnovou žací jednotkou RZS-121 a obracečem OP-114 pracují sestavy jako sekačka, obraceč a shrabovač píce. Slouží i jako pohon pro tahání přívěsného vozíku Vares IT 500 Profi pro vyvážení biomasy z podmáčených a dalších míst, kam se nedostane automobil s přívěsem. Na úklid sněhu u ovčína se využívá shrnovací radlice RAP 100 se záběrem jeden metr. Pro úplnost je potřeba zmínit ještě jednu menší pohonnou jednotku DAKR Panter FD-2 s motorem o výkonu 6,5 k.
Možností k rozšiřování spektra činností techniky DAKR je podstatně víc. Výrobce nabízí uživatelům asi dvacet druhů různých pracovních nástavců. Kromě trojice sekaček je možné jmenovat stejně tolik mulčovačů, zametací kartáč, sněhové radlice, frézu, drtič větví, rotavátor, provzdušňovač, přípojné sedačky, různé typy vozíků a další příslušenství.
Sázka na českou kartu
Také proto, že bylo potřeba obracet doslova každou korunu, už jenom třeba kvůli odměně pro zaměstnance, rozhodl ve prospěch značky DAKR především příznivý poměr užitné hodnoty, hlavně výkonu, k ceně. Výrazným argumentem byla i sázka na českého výrobce a servis v místě s dobře dostupnými a lacinými náhradními díly. Ta se vyplatila.
Podle Jakuba Hromase v ZO ČSOP Šumava za čtyři roky provozu řešili pouze závady vyplývající z každodenního používání techniky: „Obyčejně v sezóně praskne lanko rozpojující diferenciál. Uvědomujeme si však, že s dvojmontáží je extrémně namáhané a má určitou životnost. Zprvu jsme s touto závadou jezdili do servisu, teď se s ní dokážeme asi za půl hodiny na louce vypořádat sami. Zhruba jednou za dva roky se stává, že se utrhne zavěšení kola na čtyřech svárech v bubnu. Je to opět dáno častým používáním techniky v nerovném a obtížném terénu, kdy stroj mnohdy i poskakuje, až skáče. V tomto případě není problém v servisu závadu zakrátko odstranit. Letos jsme zaznamenali jeden problém s elektrickým zapalováním. Jinak nic.“*
(Podrobnosti v Komunální technice 9/2019)
