Rostlinám, hmyzu i živočichům velké množství intenzivního osvětlení škodí. Jak ale rozpoznat míru škodlivosti umělého světla na živé organismy a životní prostředí? Zatím je to problém, pro který se velmi složitě hledá řešení. Čeští výzkumníci ale od loňského roku vyvíjejí přístroj, se kterým by bylo takové měření možné.
Projekt s výrazným celospolečenským dopadem a komerčním potenciálem mají dokončit v průběhu příštího roku. Technologická agentura České republiky (TA ČR) je v tom podporuje finančně, a to částkou téměř deset milionů korun z Programu Ministerstva životního prostředí „Prostředí pro život“.
Nadměrné množství umělého světla v nočním prostředí je nevhodné i pro člověka. Přírodou nastavené fotoperiody, tedy střídání světla a tmy, totiž pomáhají synchronizovat biologické hodiny v našem organismu. Pokud tyto periody neběží správně, neprobíhá dobře regenerace, narušuje se imunitní systém a člověk následně může onemocnět. Na výzkumném projektu zabývajícím se touto problematikou spolupracuje skupina odborníků, které zastřešuje Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (VUT). Hlavním výstupem má být funkční měřící aparatura schopná kvantifikovat umělé světlo v libovolném venkovním prostředí a poskytnout tím objektivní údaje pro jejich další využití v navazujících různých oborech výzkumu. Vznikne také metodika hodnocení množství umělého světla ve venkovním nočním prostředí s ohledem na jeho vlivy na živé organismy.
„Současné používané postupy posuzování vlivu umělého světla jsou převážně postavené na jeho vizuálních účincích. Ty ale nepostihují biologické účinky světla. Zejména zavádění nových LED technologií staví vliv umělého světla v nočním prostředí do zásadně jiné úrovně, neboť podíl významných krátkovlnných složek záření výrazně vzrostl. To vede k necitlivým zásahům do životního prostředí a tyto vlivy nejsou zrakem hodnotitelné,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
V rámci projektu posuzují výzkumníci použití speciálně vybraných funkcí umělého světla, které respektují například citlivost fotopigmentu melanopsinu, respektive vnitřně senzitivních gangliových buněk s odezvou na produkci hormonu melatoninu u člověka. „Reagujeme na neustále narůstající trend zvyšování úrovně umělého světla v nočním prostředí a ovlivňování životního prostředí, narušování biologické rovnováhy, spánkové hygieny, snižování imunity populace,“ zdůraznil Petr Baxant z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. „Stanovení přesné míry a příčiny zdrojů rušivého světla v nočním prostředí povede k jejich eliminaci a tím pádem ke snížení spotřeby elektrické energie, investic a provozních nákladů,“ dodal.
Díky vytvoření online databáze a metodiky bude možné porovnávat jednotlivé lokality mezi sebou, získávat vzorové instalace, provádět vylepšování nových instalací, lépe lokalizovat nevhodné instalace osvětlení, a to prokazování zjevných nedostatků. Metodika bude použitelná pro správce veřejného osvětlení, pro města, obce i odbory životního prostředí. „Společenský přínos tohoto projektu bude ve zlepšení kvality životního prostředí, snížení světelné zátěže v noci, zlepšení životního podmínek a dosažení kvalitativně lepších parametrů pro bydlení,“ řekl Petr Konvalinka.
Vytvořené měřící prototypy přístrojů bude možné dále nabízet jako komerční aplikace pro další hromadné využití, neboť se předpokládá, že bude nutné provádět řádově tisíce měření plošně po celé České republice.*
