„Až dosloužím, chci do sběru“, to je recyklační heslo, které zná téměř každý, ale jaká je realita, tedy jak spotřebitelé skutečně s elektroodpadem nakládají?
V případě světelných zdrojů, tedy úsporných zářivek, LED či wolframových žárovek, průzkum společnosti EKOLAMP ukázal, že světelného elektroodpadu by se ekologicky zbavilo 55 % Čechů. Zbývajících 45 % by naložilo s vysloužilým světelným zdrojem způsobem, který by mohl potenciálně ohrozit životní prostředí. Vyplývá to z průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1204 respondenty.
„K ekologické likvidaci elektroodpadu by nejčastěji využili sběrného dvora, speciální nádoby či by jej odevzdali v obchodě při nákupu nového spotřebiče,“ shrnuje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů, svítidel a dalších elektrozařízení.
Nesprávnou likvidací je myšleno zejména vyhození elektroodpadu do popelnice, respektive do směsného odpadu. „K odhození některého z uvedených světelných zdrojů do popelnice se přiznalo v průměru 38 % respondentů. Je to nebezpečné zejména v případě zářivek, které obsahují malé množství toxické rtuti. Tu je třeba při recyklaci odstranit. Na skládkách směsného odpadu může totiž kontaminovat podzemní vody,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.
Průzkum nicméně ukázal, že lidé si jsou obsahu rtuti v zářivkách vědomi: „Do popelnice je vyhazují v menší míře, skončí tam v průměru 30 % kompaktních zářivek. U LEDek a wolframek je to více než 40 %. Povědomí o správné likvidaci lidé sice mají, ale na ekologické chování často rezignují,“ shrnuje Zuzana Adamcová.
Ekologičtěji se chovají lidé mimo městské aglomerace
V ekologickém chování jsou značné regionální rozdíly. V kraji Královéhradeckém úspornou zářivku do koše odhodilo 60 % respondentů, kdežto ve Zlínském pouze 13 %, v Karlovarském se k neekologickému chování nepřiznal dokonce nikdo.
Zejména v krajích s většími městskými aglomeracemi je vidět, že lidé se zbaví elektroodpadu spíše vyhozením do běžného odpadu místo do sběrné nádoby.
„Pravděpodobně to souvisí s ochotou dojít do sběrného místa. Obyvatelé menších obcí jsou zvyklí služeb sběrného dvora využívat více. Je to vidět i v části průzkumu zkoumající vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni urazit do sběrného místa,“ dodává Zuzana Adamcová.
Podle průzkumu jsou Češi ochotni do sběrného místa urazit v průměru 1069 metrů, což je o 300 metrů více než před dvěma lety. „I zde se lépe umístily kraje, kde značná část populace žije mimo větší města. Třeba Jihočeši a lidé z Olomouckého kraje jsou ochotni urazit do sběrného místa téměř dva kilometry,“ shrnuje Zuzana Adamcová.*
