Zahájení provozu kompostárny

Na pozemku mezi Unhoští a obcí Pavlov ve Středočeském kraji se nachází areál kompostárny Ecowood. Od letošního léta by měla kompostárna zahájit plný provoz. Technologická linka i plocha jsou připraveny a mohlo by se tedy zdát, že zahájení provozu nic nebrání, jenže není tomu tak...

Na okraji katastrálního území města Unhošť fungovalo od roku 1987 na pozemku nynější kompostárny polní hnojiště provozované tehdejším JZD Unhošť. Plocha hnojiště, které bylo v provozu do roku 1996, splňovala veškeré parametry ochrany životního prostředí. Byla vodohospodářsky zabezpečená, fungují na ní dvě sběrné jímky každá s kapacitou 320 m3. Plocha je odizolovaná a nechybějí ani kontrolní jímky sledující možné průsaky. Polní hnojiště sloužilo k ukládání hnoje, řepných řízků a kalů z čističek vody, ale od roku 1996 kdy byl provoz oficiálně ukončen, se prostranství měnilo postupně v černou skládku, na které bylo možné najít téměř vše.  

„Právě stížnosti na nekontrolovatelnou skládku, jež na pozemku restituovaném naší rodinou vznikla, mě dovedly k úvahám, jak nastalou situaci řešit. Zájem zřídit v areálu kompostárnu se objevil již v roce 2002, a tak jsem se rozhodl jít tímto směrem. Firma Ecowood byla založena v květnu 2007 a hlavním podnikatelským záměrem bylo od počátku vybudování a provoz kompostárny. Ostatně doporučení zřídit kompostárnu mi dali i kompetentní pracovníci Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze-Ruzyni, kteří se touto problematikou podrobně zabývají. A lákavá byla samozřejmě i možnost získání dotací, i když počáteční náročný úklid areálu  a likvidaci černé skládky v letech 2008 a 2009 jsem musel hradit z vlastních zdrojů. Než došlo k udělení dotace, proběhly v roce 2009 potřebné schvalovací procesy a byl zpracován a poté schválen provozní řád kompostárny,“ popisuje jednatel společnosti Ecowood Ing. Radek Chmelík.

Hnojiště nevadilo, kompostárna ano?

Všechny popsané kroky se uskutečnily bez valného zájmu veřejnosti. Velký obrat ovšem nastal po změně územního plánu v katastru obce Pavlov, kdy bylo z půdního fondu vyjmuto 30 hektarů pozemků s ideou vystavět zde 800 rodinných domů. A objekt plánované několik stovek metrů vzdálené větrolamem chráněné kompostárny začal vadit.

„I když o přípravě kompostárny každý dávno věděl, najednou začaly neshody. Martýrium dotazů, komentářů a protestů nebralo konce. Napadena byla rekolaudace plochy na účely kompostování, kde byly zjištěny formální nedostatky. Ovšem dotace na dovybavení kompostárny technologickou linkou byla přidělena a její čerpání je pochopitelně časově omezeno do konce letošního června. Pro kvalitní provoz jsme museli pořídit překopávač kompostu, rotační bubnové třídiče, traktor s nakladačem i nákladní automobil s kontejnerovým systémem. V budoucnu bychom, pokud provoz úspěšně zahájíme,  ještě rádi stávající strojový park doplnili o vlastní drtič, na který nyní již finance nestačily,“ objasňuje situaci Radek Chmelík.

Přitom činnost kompostárny již byla prakticky zahájena. Na ploše 3000 m2, kde by mělo probíhat kompostování technologií pásových hromad, se již shromažďuje potřebný materiál. Zatím se počítá se zpracováním 1200 tun kompostu ročně, ale výkon je možné na takto velké ploše navýšit až na 4000 tun.

Svoz se osvědčuje

„Zhruba jednou za čtrnáct dní svážíme bioodpad z okolních vesnic velkoobjemovými kontejnery. V obcích je o svoz bioodpadu zájem, lidé si zvykají a nás může těšit, že odevzdávají do kontejnerů pouze žádoucí biologicky rozložitelný odpad. A kdo nechce čekat na přistavení kontejneru, může přivézt bioodpad individuálně. Svážíme kontejnery ze vzdálenosti zhruba 10 kilometrů a jsme tak schopni pokrýt oblast se 60 000 obyvateli. Prozatím aktivně spolupracujeme se šesti obcemi, ale jejich počet se zvyšuje,“ uvedl Radek Chmelík.

Bez techniky to nejde

Základem výroby kvalitního kompostu je kromě vstupních surovin především technické zabezpečení celého procesu. Projekt technologického dovybavení byl spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostředí České republiky v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Technologickou linku tak momentálně tvoří traktor John Deere 6230 o výkonu 100 koní, nakladač Komatsu, tažený překopávač kompostu s pracovní šířkou 3 m a výškou 1,5 m. Separaci materiálu zajišťují dvě třídicí jednotky LAVYS MBT3 s výkonem až 160 m3 materiálu za den. Výstupem jsou tři frakce od jemné po hrubou. Osm velkoobjemových kontejnerů s kapacitou 14 m3 sváží nákladní automobil Iveco.     

„Doufám, že se nám podaří zajistit potřebnou vysokou kvalitu substrátu, pak bychom neměli mít ani s odbytem problém. Věřím jen, že v případě kompostárny zvítězí zdravý rozum a její bezproblémový provoz přesvědčí i ty největší pochybovače,“ uzavírá Radek Chmelík.

Roman Paleček

Celý článek je uveřejněn v čísle 7/11 časopisu Komunální technika