Město Hannover bylo založeno na břehu řeky Leine (originální jméno Honovere lze přeložit jako “vysokému břehu”). V loňském roce se v Hannoveru konala tradiční výstava Agritechnica. Náplní příspěvku je komentář k novinkám a postřehům získaným na této výstavě.
Neznám pocity pravidelných i příležitostných čtenářů Komunální techniky, ale já i po dvaceti letech od otevření hranic mám při cestě do zahraničí pocit čehosi nevšedního. Při přejezdu hranice se Spolkovou republikou Německo mám navíc tendenci srovnávat, v čem jsme již naše sousedy dostihli a kde ještě máme co dohánět, ačkoliv podle některých slibů jsme je měli po stažení opasků dostihnout již před dvanácti lety. Při cestě Německem v den, kdy naplno vypukly oslavy pádu Berlínské zdi, se tyto pocity navíc bezděky mísí se zběžnou rekapitulací, oč jednodušší nyní je vyjet si za hranice, než v době, kdy ještě stála. Třeba na výstavu Agritechnica 2009 do Hannoveru.
Poslední ročník výstavy trval sedm dní. Pro odbornou veřejnost začal
Oproti předchozím ročníkům bylo komunální techniky o poznání více. Například výrobci dopravní techniky představili vedle velkoobjemových dopravních prostředků určených pro dopravu materiálů ve volně loženém nebo slisovaném stavu několik typů maloobjemových přívěsů a návěsů. Někteří vystavovatelé využili při prezentaci maloobjemových dopravních prostředků pronajatou výstavní plochu téměř dokonale.
Nepřeberné množství nosičů nářadí a traktorů je samozřejmou součástí každé výstavy tématicky zaměřené na techniku pro zemědělskou a komunální sféru a z oněch 350 tisíc účastníků sotva někdo spočítal, kolik jich bylo k vidění na letošní Agritechnice. Přesto však pozornému návštěvníkovi nemohl uniknout fakt, že se poměr velkých strojů s vysokými výkony a malé mechanizace vhodné pro menší podniky a komunální sféru pozvolna mění ve prospěch těch menších. Oproti výstavě z předchozích dvou let je znatelný trend diverzifikace vyráběného a na trh uváděného sortimentu strojů. Řada firem, které se specializovaly právě na velká zařízení, rozšířila nabídku o méně výkonné stroje určené k práci při obhospodařování menších ploch. Tento trend je obzvláště patrný v nabídce komunální techniky.
To ale neznamená, že by se velké stroje přestávaly uplatňovat nebo vyrábět. Vedle klasických výrobců traktorů a nosičů nářadí nabízelo na výstavě své produkty několik méně známých nebo pro většinu českých účastníků veletrhu neznámých firem, valnou měrou z Asie. Některé se prezentovaly na první pohled špičkovými moderními stroji, jiné by mohly stěží konkurovat úrovni, kterou nasadil v minulém století Zetor 25, nemluvě o kvalitě materiálu a jeho zpracování.
Smutný je fakt, že českých firem, které na výstavě nabízely své produkty, bylo jako šafránu, nebo ještě méně. A tak firmy, které prezentovaly zametače, radlice pro úklid sněhu, mulčovače a jiné doplňky, předváděly své výrobky integrované k nosičům vyráběným v mnoha různých státech, ale stroje jako Zetor, Škoda, LIAZ nebo Praga k vidění bohužel nebyly...
Celý článek je otištěn v čísle 1/09 časopisu Komunální technika.
Autor: Ing.
