Jízda za mlhy je nebezpečná. Výrazně klesá viditelnost. Mlha zkresluje vnímání rychlosti, kterou se vozidlo pohybuje. Řidiči mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a v nejasných obrysech.
Podvědomě vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než tomu ve skutečnosti je. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí.
Fatální následky nehod
Kapičky mlhy na povrchu vozovky kondenzují. Už při teplotách lehce nad nulou mohou vytvořit na vozovce namrzlou vrstvu. To s sebou nese prodloužení brzdné dráhy a výrazně zhoršenou ovladatelnost vozidla. Jede-li řidič nepřiměřeně rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní vysokou rychlostí.
Nehody za mlhy proto mívají horší následky. Potvrzují to i statistiky. Loni vyšetřovala policie 866 dopravních nehod, ke kterým došlo v mlze. Zahynulo při nich šest osob, 23 bylo zraněno těžce a 242 lehce. Pravděpodobnost, že kolize za mlhy bude fatální, byla bezmála o polovinu vyšší než u průměrné dopravní nehody.
Za mlhy to zkrátka tak rychle nepojede, proto je dobré vydat se na cestu s dostatečnou časovou rezervou nebo se smířit s tím, že do cíle dojedeme se zpožděním. Především za husté mlhy je dobré pamatovat na literu zákona, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled.
„Při dohlednosti do maximálně 50 metrů by rychlost jízdy neměla překročit 50 kilometrů za hodinu. V některých evropských státech to mají stanoveno přímo zákonem,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Za mlhy je nutné dodržovat i dostatečný odstup od vpředu jedoucího vozidla. Dobře si rozmyslet je třeba i předjetí. Hustá mlha skryje protijedoucí auta, které předjíždějící uvidí až na poslední chvíli. Navíc na řidiče po úspěšném předjetí zpravidla čeká poznání, že ten před ním nejel pomalu bezdůvodně.
Vidět a být viděn
Řada šoférů nedoceňuje platnost zásady vidět a být viděn. Světla pro denní svícení nestačí. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. „Svítit být i zadní mlhová světla. Zákon o silničním provozu to přímo vyžaduje. Na druhou stranu vybavení vozidel předními mlhovkami povinné není. Někteří šoféři je rádi používají, aniž by to bylo dovoleno. Přední mlhovky se mohou používat jen za mlhy, sněžení či hustého deště, tedy podmínek, kdy máme rozsvíceny zadní. Rozsvítíme-li přední mlhovky, vždy jen s potkávacími světly, obrysová nestačí,“ vysvětluje Budský. Pozorní by měli být i řidiči spoléhající na funkci automatického přepnutí světel pro denní svícení na světla potkávací. Před vjetím do mlhového oparu je nutno zkontrolovat, zda se tak skutečně stalo.
Zákeřné jsou lokální mlhy. Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se řada řidičů vnořuje bez snížení rychlosti. Nejednou spoléhají na to, že silnici dobře znají a že je nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na cestě neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu. Po vynoření se z mlhy do dlouhého úseku s dobrou viditelností je nutno vypnout zadní mlhovou svítilnu, která zvlášť za tmy dovede nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. To je nejen nepříjemné, ale také nebezpečné.
Vidět musí být všichni, nejen motoristé. Chodci musí být při chůzi mimo obec vybaveni reflexními doplňky za tmy i ve dne za zhoršené viditelnosti. Cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu. Viditelnost pro řidiče motorových vozidel výrazně zvýší, pokud si navlečou reflexní vestu. „Za mlhy by se chodci i cyklisté měli pohybovat pokud možno mimo jízdní dráhu vozidel. Tedy na samém okraji vozovky, a kde je to možné, na krajnici,“ uzavírá Budský.*
Zdroj: Tým silniční bezpečnosti
