Postoj Sdružení místních samospráv k novelizaci zákona o odpadech, respektive navrhované novele, která by přinesla radikální zdražení poplatků, je dlouhodobě neměnný. SMS ČR v této agendě vždy aktivně hájí a hájila zájmy obcí, a to právě proti zmiňovaným možným lobbistickým a investorským zájmům.
Zastánci novely například v reportáži TV Prima přiznali, že je vyhotovena nikoliv v zájmu obcí, ale pro zájmy investorů, jejichž náklady by měly nést obce, protože se týkají komunálních odpadů.
Určitě bychom nechtěli vystavovat obce případnému zbytečnému navýšení poplatků, pokud by se potvrdila informace, že míra navýšení (na čtyřnásobek) je nutná kvůli vytvoření ekonomického prostoru pro nové spalovny (ZEVO), které ani EU již nepodporuje. Určitá rizika, že to takto skutečně je, můžeme dovozovat z některých mediálních vyjádření MŽP v České televizi.
Nejsou proti zdražování
Pokud jsme četli dopis ČAOH, SVPS a SKS pozorně, pak nemůžeme potvrdit názor, že by tyto svazy byly proti zdražení skládkování. Svazy v dopisu uvádějí, že navýšení skládkovacího poplatku je možné, ale na takovou míru, aby bylo zajištěno splnění evropských cílů omezení skládkování a současně, aby byly minimalizovány ekonomické dopady na obce. To je v obecné rovině naprosto racionální.
K termínu omezení skládkování. Ověřovali jsme stav a EU skutečně navrhuje omezení skládkování na 10 % k roku 2030 případně k roku 2035. I toto je v dopisu uvedeno reálně. SMS ČR dlouhodobě zastává logický názor, aby legislativa v ČR byla nastavena podle požadavků EU. Nevidíme objektivní důvod, proč by to mělo být přísnější a to navíc, pokud by přísnější nastavení mělo znamenat vyšší náklady obcí a měst. To by skutečně nebylo v souladu se zájmy obcí a měst. To platí nejen v odpadech, ale ve všech dalších oblastech.
Na druhou stranu, obcím zatím nikdo nebyl schopen vysvětlit, proč by v ČR mělo být navýšení poplatku již k roku 2024 zrovna na čtyřnásobek, tedy na 2000 Kč, jak navrhuje ona novela, či jak navrhovalo MŽP v novém zákonu. Na Slovensku, které aktuálně skládkuje více a má menší recyklaci než ČR, má ke splnění evropského cíle k omezení skládkování stačit zdražení na maximálně na 1150 Kč. A to v případě obcí, které vůbec netřídí. U všech ostatních obcí to má být podle slovenského MŽP výrazně méně. Je pravdou, že Slovensko nepřipravuje výstavbu nových spaloven. Možná je to tedy proto. Pak se řada věci potvrzuje a je zřejmě třeba se tomu pečlivě věnovat.
Možnost dotací
Někdy je jako kompenzace ke zdražení uváděna možnost evropských dotací. K tomuto je třeba dodat, že zdražení má mít nejvyšší hodnotu k roku 2024, kdy dotace z OPŽP již nebudou existovat. Jsme pro motivaci obcí ke vhodnému nakládání s odpady. Ale nikoli systémem, že je nejprve potrestáme, vybereme od nich násobně větší daně do centrálních rozpočtů a následně jim případně nějaké peníze vrátíme. S tímto v žádném případě nesouhlasíme. Obce nejlépe samy vědí, jak nakládat se svými prostředky. Čím méně jich stát formou všelijakých různě ospravedlňovaných daní vybere, tím lépe jak pro obce, tak pro samotné občany.
Dopis svazů rovněž obce informoval, na základě čísel MŽP, že míra skládkování každoročně klesá již sedmým rokem. Čísla skutečně vycházejí ze Statistické ročenky MŽP, bylo to ověřeno. Pokud jsme dopis četli pozorně, svazy také jednotně deklarovaly, že plně souhlasí s evropskými cíli k omezení skládkování a že aktivně pracují na dostatečném trendu k jejich splnění. Toto konstatování lze vyčíst i z grafu. Pokud již sedmým rokem funguje omezení skládkování, jak zdroj uvádí, bez jakéhokoli navýšení skládkovacího poplatku, pak nelze vyloučit, že i výrazně menší navýšení poplatku bude pro splnění evropského cíle funkční. Podobně jako na již zmíněném Slovensku. Proto nesouhlasné a napadavé argumentaci z některých stran v tomto směru příliš nerozumíme. To, že by dopady navrhovaného čtyřnásobného zdražení byly zásadní na široké skupiny subjektů, přímo uvádí i materiál Vlády z roku 2016, který byl také přílohou dopisu svazů. Naše obavy jsou tedy zcela realistické. Bylo by proto vhodné, aby tyto věci byly skutečně podloženy podrobnou analýzou, včetně kvalitní a všemi stranami uznané veřejné oponentní studie. To je oprávněný názor řady subjektů.
Z dopisu rovněž plyne, že městské i privátní odpadové firmy z uvedených svazů se aktivně hlásí k co nejefektivnějším systémům na třídění odpadů. A aktivně je v ČR zřizují. Je známo již větší množství případů, kde se v obcích a městech daří zásadním způsobem navyšovat třídění odpadů a snižovat množství směsných komunálních odpadů. Vypadá to, že tyto systémy mohou fungovat i bez čtyřnásobného zdražení. A pokud tomu tak je, pak je SMS ČR přesvědčena, že je tato cesta z pohledu ekonomického i ekologického určitě pro nás pro všechny jednoznačně výhodnější.*
Karel Ferschmann (foto)
předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí
Sdružení místních samospráv České republiky
