Zemědělské kolové traktory osazené spalovacími motory se začínají objevovat již koncem devatenáctého století a během první poloviny století dvacátého započali s výrobou těchto strojů takřka všichni výrobci zemědělské, stavební a komunální techniky.
Původně se jednalo zejména o základní tažné prostředky pro potřeby zemědělců a farmářů na americkém a evropském kontinentu. Jak šel čas, stávaly se klasické zemědělské kolové traktory základním stavebním kamenem další techniky, zejména traktorových rypadlo-nakladačů, neustále se rozšiřovala nabídka příslušenství nejen pro zemědělství, ale také stavební práce a komunální sféru. Časem klasickým zemědělským traktorům dodávaným do komunálního sektoru vyrostla čilá konkurence v podobě systémových nosičů, které byly konstruovány právě se zaměřením na komunální práce.
Řadě jejich vlastností se pak snažily a snaží výrobci klasických traktorů neustále přizpůsobovat a můžeme říci, že se jim to s úspěchem daří. V současnosti se v komunálním sektoru setkáme snad s veškerými dostupnými modely a provedeními traktorů, a to od jednoosých kultivačních modelů, přes veškeré výkonové kategorie klasických kolových modelů až po pásová provedení tahačů nejvyšších výkonových tříd, s nimiž se setkáme zejména při stavebních pracích. Jedná se tedy o velmi široké spektrum modelů různorodých vlastností. Nyní se zaměříme na klasické modely zemědělských kolových traktorů a systémových nosičů s výkonem 44 – 176 kW (60 – 240 k), s nimiž se v sektoru komunální techniky setkáváme nejčastěji. Samozřejmě, že zejména v komunálním sektoru spojeném se stavebnictvím a výkonnou dopravou najdeme rovněž kolové traktory s výkonem nad 221 kW (300 k).
Klasické zemědělské traktory
Můžeme konstatovat, že se v komunálním sektoru nejčastěji setkáme se standardně vybavenými a konstruovanými modely traktorů. Tato skutečnost je dána především jejich vysokou univerzalitou a také tím, že většinu standardního příslušenství pro komunální práce lze agregovat prostřednictvím tříbodového závěsu, ať již předním nebo zadním. Ty tam jsou doby, kdy například vyžínací příkopové rameno bylo složitou konstrukcí, která vyžadovala přestavbu traktoru, zejména rozšíření podvozku. Vzhledem ke stabilitě nabízejí renomovaní výrobci celou řadu modelů určenou od kompaktních a viničních až po klasické kolové traktory vyšších výkonových tříd. Navíc pohon takového nářadí je buď od vývodového hřídele traktoru, nebo prostřednictvím hydraulického systému. Navíc využití klasických zemědělských traktorů pro komunální sektor předurčují rovněž vyšší pojezdové rychlosti, nežli tomu bylo v minulosti. Standardem je ve většině případů
Vzhledem k vyšším rychlostem se klasické kolové modely dodávají s odpruženou přední nápravou a odpruženou kabinou, přičemž různí výrobci preferují různý systém konstrukce odpružení. Mezi výbavu komunálních strojů patří z hlediska přenosu výkonu na pojezdové ústrojí manuálně řazená převodovka, která bude doplněna o tzv. plazivé rychlosti, jež naleznou uplatnění například při frézování příkopů či pracích se speciálními frézovacími zařízeními. V souvislosti s tím se však stále častěji dodávají do prostředí komunálního sektoru kolové traktory s plynulou změnou převodového poměru. Proto se také v komunálních pracích objevují traktory vyšších výkonových kategorií, neboť díky sofistikovaným systémům řízení plynulého převodového ústrojí, potažmo pohonné jednotky, umožňují i přes vyšší výkony dosažení příznivé spotřeby pohonných hmot na straně jedné a na straně druhé nabízejí dostatek výkonu pro náročnější aplikace – frézování dřevní hmoty, úpravu povrchu cest či výkonnou dopravu v souvislosti se silničním stavitelstvím. Pokud nedostačuje svými možnostmi uživateli standardně vybavený zemědělský kolový traktor, pak do výčtu výbavy komunálních traktorů lze určitě zařadit přední tříbodový závěs, případně doplněný předním vývodovým hřídelem, který však není podmínkou, neboť řada komunálního příslušenství využívá pohon prostřednictvím hydraulického systému trakčního prostředku. Jde například o různá provedení zametacích zařízení. Mimo předního tříbodového závěsu se můžeme rovněž setkat s tzv. přípojnou deskou, chcete-li konzolou pro připojení komunálního příslušenství (radlice, vyžínací ruky atp.), která nahrazuje právě tříbodový závěs. Někteří výrobci pak na tuto konzolu montují právě přední tříbodový závěs. V souvislosti s vyššími požadavky co se provedení hydraulického systému týká, bývají komunální modely opatřeny vyšším počtem hydraulických okruhů, a to jak v případě zadního, tak i předního tříbodového závěsu. Některé modely mohou být rovněž opatřeny hydraulickými okruhy v oblasti mezi prostorem motoru a kabiny pro různé speciální nářadí. Další prvky výbavy jsou pak společné s již zmíněnými systémovými nosiči.
Univerzální systémové nosiče
Společnými prvky pro komunální aplikace s klasickými kolovými traktory jsou především různá provedení pneumatik s tzv. komunálním nebo průmyslovým dezénem. Takové pneumatiky jsou vhodné jednak z pohledu životnosti, kdy na zpevněných asfaltových a betonových plochách dosahují vyšší životnosti nežli klasické pneumatiky šípové. A také z pohledu pohybu na nezpevněném povrhu, například na travnatých plochách nenechávají nežádoucí „traktorovou“ stopu.
Ale abychom se vrátili k systémovým nosičům. První modely systémových nosičů mají svůj základ v konstrukci nákladních automobilů a celkem logicky mezi prvními výrobci byly právě renomovaní výrobci nákladních automobilů. Zde můžeme stroje rozdělit na modely určené zejména pro práci v komunální sféře, stavebnictví či dopravě a potom na modely, které svou koncepcí představují kombinaci mezi klasickým zemědělským kolovým traktorem a nosičem a řada z nich se uplatňuje také v zemědělských provozech a majitelé s nimi úspěšně provádějí polní práce. První skupinu charakterizují zejména vysoké pojezdové rychlosti, které se pohybují okolo 80 –
Většina systémových nosičů, které pracují také v zemědělství, pak nabízí rovněž nákladový prostor za zadní nápravou, avšak zpravidla nedosahuje takových rozměrů jako v případě „automobilových“ variant. Samozřejmě existují na trhu také modely systémových nosičů s polohovatelnou kabinou, které nabízejí rovněž velký nákladový prostor, jehož rozměry jsou ovlivněny právě pozicí kabiny. Systémové nosiče jsou zpravidla opatřeny předním a zadním tříbodovým závěsem a rovněž předním a zadním vývodovým hřídelem. Také systémové nosiče se dodávají s různým typem převodového ústrojí, které rovněž jako v případě klasických kolových traktorů určených pro komunální aplikace odpovídají požadavkům na agregaci se speciálním nářadím a příslušenstvím. Také v případě systémových nosičů se ve standardním provedení nebo na přání nešetří počtem hydraulických okruhů. Hlavní devizou systémových nosičů je oproti klasickým traktorům již zmíněný nákladový prostor nad zadní nápravou. Zde se umisťuje především objemné příslušenství, mezi které patří například nástavby rozmetadel posypových materiálů, zásobníky zametacích zařízení, zásobníky pro vysavače, či jednoduchá valníková nástavba pro přepravu nářadí, dopravních značek a dalšího materiálu.
Abychom neřešili pouze zásadní technické vybavení, tak je potřeba zmínit rovněž nutné doplňky. I když výrobci kolových traktorů a systémových nosičů dodávají své produkty v naprosté většině případů v typickém barevném provedení, tak komunální verze se standardně dodávají v typicky oranžovém provedení. Samozřejmě, že v případě systémových nosičů, které vycházejí z nákladních automobilů a neslouží přímo coby komunální technika, se standardně dodává celá paleta barev. Další výbava zahrnuje především bezpečnostní prvky – osvětlení, majáky, případně další výrazná světlená zařízení pro zvýšení viditelnosti v jakémkoli ročním období a denní době.
Slovo na závěr
Systémové nosiče a komunální provedení traktorů jsou dílem samotných výrobců, či spolupracujících konstrukčních a přestavby provádějících výrobců a organizací. Kromě specializovaných dodavatelů energetických prostředků je na trhu k dispozici taktéž řada výrobců komunálního příslušenství. Zde panuje poměrně čilá, mnohdy až výhradní spolupráce s výrobci traktorů a systémových nosičů. Úzká spolupráce se týká zejména složitějších zařízení, jako jsou nástavbové sypače, vysavače a další technika, jejíž agregace je přece jenom složitější než agregace nářadí do tříbodového závěsu. Proto si některé příslušenství automaticky spojujeme s daným výrobcem. Spojení jednoduchých zařízení s danou značkou traktoru či nosiče je pak záležitostí spíše prodejních organizací, které nabízejí jak energetické prostředky, tak příslušenství v rámci vlastní prodejní a servisní sítě.
Ing. Filip Javorek
Celý článek je uveřejněn v čísle 3/12 časopisu Komunální technika.
