Rozmanité travnaté plochy se vyskytují v každé obci. Mohou mít význam estetický a dekorační (okrasné zahrady kolem budov s členěnými travnatými plochami, návesní parky, městské parky, lázeňské parky, zámecké parky), sportovní (fotbalová, golfová, víceúčelová hřiště), rekreační (kolem koupališť a sportovišť), protierozní a doprovodný (zpevňují svahy a břehy, zachycují splaveniny přicházející z polí, slouží jako vegetační filtr).
Jsou to jednak běžné travnaté plochy, které jsou kolem cest, chodníků, v parcích, kolem školek, škol a obdobných zařízení, na březích potoků, rybníků a nádrží a také jde o travnaté plochy kolem historických budov (zámek, tvrz, kostel, církevní památka).
Dominantou mnoha obcí je náves. Rozloha návsi byla při zakládání vesnice obecně určována podle počtu sedláků (počtu usedlostí) a později podle charakteru obce. Travnaté plochy na návsích byly vytvořeny plánovaně, to znamená, že na jejich vzniku se podílel člověk (občan obce) a podle toho byly plochy zakládány ve prospěch budoucí jednoduchosti údržby. Určitou proměnou prošly návsi v minulém století, kdy jich bylo mnoho zbaveno travnatých ploch, které byly nahrazeny zpevněnými povrchy.
Každá travnatá plocha má svůj specifický význam. V souladu s jejím významem by měla být udržována. Údržbou travnaté plochy se rozumí plánovaná nebo operativní činnost, jejímž cílem je vytvoření nového travnatého porostu ve prospěch stanoveného nebo očekávaného významu travnaté plochy. Obecným cílem údržby travnatých ploch je buď získání určitého objemu trávy v požadované kvalitě, nebo získání požadované kvality udržované travnaté plochy.
Rozloha, tvar a členění návsí jsou rozmanité, čímž jsou dány specifické požadavky na strojní zařízení pro údržbu travnatých ploch.
Údržba travnatých ploch je realizována rozmanitými žacími stroji, které pracují s tzv. řezem bez opory nebo řezem s oporou. V případě řezu bez opory působí rotující nástroj (zpravidla dlouhý nůž nebo krátké nože otočně umístěné na obvodu bubnu nebo disku) svým břitem na volně stojící travnatý porost. Odpor porostu je předpokladem pro jeho odříznutí a je dán jeho tuhostí a setrvačností s částečným podepřením sousedních stébel. Řez bez opory vyžaduje určitou řeznou rychlost (v případě okrasných trávníků by měla být nad 60 m/s), která musí být tím vyšší, čím je porost měkčí a čím je řezný nůž méně ostrý. Při řezu s oporou je přivedena část porostu mezi dva řezné břity nebo mezi břit a oporu a po stlačení je svazek porostu odříznut. Řez s oporou využívá nízkou řeznou rychlost do 3 m/s.
Řezu bez opory využívají žací stroje rotační s rotujícím břitem kolem vertikální osy rotace – nožem nebo strunou (nožové, bubnové, diskové, vyžínače, křovinořezy), a žací stroje rotační s rotujícím břitem kolem horizontální osy rotace – (cepové žací stroje), řezu s oporou využívají stroje lištové a vřetenové (horizontální osa rotace).
Žací stroje jsou určeny k sečení trávních porostů především v pruzích s možností následné úpravy posečeného porostu k další manipulaci (se sběrem posečené hmoty) nebo s možností uložení posečeného porostu na podélný řádek tak, aby nepřekážel při dalším sečení nebo nezpůsobil překážku v jiné pracovní činnosti. Výjimku tvoří žací stroje strunové, které ukládají posečenou trávu zpravidla rozptýleně.
Rozdělení strojů podle způsobů údržby a) Žací stroje rotační; - s rotujícím nožem (nesené, tlačené)
- s rotujícími noži v jedné nebo několika sekcích
- s bubnovým adapterem s otočně připevněnými noži
b) Žací stroje vřetenové;
c) Žací stroje s přímovratným pohybem nožů;
d) Žací stroje strunové;
e) Žací stroje cepové (pro mulčování). Rozdělení podle manipulace s posečenou hmotou a) S odhozem ústřižků na posečenou plochu (za stroj, vedle stroje);
b) Ukládání posečené trávy na posečenou plochu k její dalšímu zpracování, resp. použití (krmivo pro zvířata, výroba senáže);
c) Sběr ústřižků do neseného kontejneru;
d) Sběr ústřižků do taženého kontejneru;
e) Rozmělnění ústřižků trávy a jejich ponechání v posečené ploše za strojem (mulčování). Údržbu travnatých ploch sečením lze provádět rozmanitými žacími stroji. Záleží na tom, jakého výsledku se má dosáhnout. Na návsích je vyžadován špičkový vzhled posečené plochy a pravidelné, případně operativní sečení se sběrem posečené trávy (při příznivých podmínkách je třeba provádět sečení častěji než je obvyklé). Kolem rybníků (pokud zde není koupaliště) a potoků je vyžadováno sečení se sběrem nebo beze sběru posečené trávy, záleží na možnosti splavování ústřižků trávy do vody, což vede k následným komplikacím (zanášení odtoku, hnití, snížení kvality vody apod.).
Několik zásad při údržbě travnatých ploch - optimální četnost údržby (aby například trávní porost příliš nevyrostl);
- optimální šířka záběru strojů při sečení (tím je sledována výkonnost a ochrana životního prostředí);
- správná volba složení strojních zařízení pro dosažení komplexnosti údržby (například vyžínač je nutný tam, kde se sečou travnaté plochy s výskytem překážek, aby mohla být vysečena i místa kam se žací stroj nedostane);
- průběžná kontrolní činnost stavu porostů (vzhledem k variabilitě podmínek růstu travin při vlhkém a teplém období, nebo suchu) a okamžitý zásah k nápravě;
- totální herbicidy používat pouze tam, kde roste tráva nebo plevely na pevných plochách;
- udržované plochy je nutné připravit pro bezproblémovou činnost strojních zařízení (eliminace překážek);
- odpady z údržby následně ihned odvážet nebo využít (například pro kompostování);
- udržované plochy je, v některých případech, vhodné kombinovat se zpevněnými plochami (například dno svodných příkopů, svahy kolem cest), aby nedocházelo k jejich erozi a poškozování povrchů;
- podmáčené a málo únosné plochy je vhodné odvodnit drenáží (záleží na charakteru plochy), aby žací stroj mohl po ploše pojíždět.
Včasná a komplexní údržba travnatých ploch zlepší estetický vzhled a vnímání prostředí. Travnaté plochy by měly být chráněny před poškozením mezi sečením. Poškozené travnaté plochy (od zátěže, erozního působení vody, od psů) by měly být co nejdříve zregenerovány.
Používané žací stroje 1) Malé zahradní žací stroje s nožovými žacími mechanismy Tyto stroje disponují šířkou sečení v rozmezí 250 až 300 mm. Větší zahradní žací stroje s nožovými žacími mechanismy, používané na sečení trávy na okrasných zahradách, disponují záběrem sečení až 510 mm. Nejčastěji se používají stroje se záběrem 430 až 480 mm. Ruční stroje jsou vybaveny motorem o výkonu do 2,6 kW u modelu bez pojezdu, motorem o výkonu 2,8 až 3,2 kW u modelu s pojezdem a se sběrem posečené trávy. Obsah sběracího koše se pohybuje od 0,04 až 0,08 m3. Celková hmotnost žacích strojů nožových se pohybuje v rozmezí od 22 do 39 kg.
Profesionální modely jsou používány ve velkých soukromých zahradách, parcích, sportovních plochách a hřištích, kde jsou lépe využity. Rotační žací stroje pro profesionální použití disponují záběrem 510 až 530 mm a jejich motor má výkon přes 3,7 kW. Hmotnost takových strojů je již přes 40 kg.
2) Žací malotraktory Jsou to samojízdné žací stroje, které jsou určeny k sečení trávníků v rámci pravidelné údržby travnatých ploch nebo pro získání příznivého estetického vzhledu travnaté plochy. Žací malotraktory pohání jednoválcové nebo dvouválcové, čtyřdobé zážehové nebo vznětové motory o pracovním objemu v rozsahu od 400 do 900 cm3. Jejich výkon se pohybuje, v závislosti na modelu motoru, v rozsahu od 9 do 20 kW. Kola jsou opatřena širokými pneumatikami se speciálním dezénem, aby nedocházelo k destrukci sečené plochy a také k zanášení figur dezénu ústřižky trávy. Řízení je realizováno zpravidla předními koly. Některé žací malotraktory jsou řízeny všemi koly.
3) Ridery Rider (ride-on) je zpravidla jednoúčelový žací stroj, který je vybaven sedačkou pro obsluhu a zařízením pro ovládání stroje (volant, páky, pedály). Ridery lze rozdělit podle umístění žacího adaptéru na skupiny s žacím adaptérem mezi nápravami, v přední části stroje, bočně a uprostřed stroje. Podle způsobů řízení se ridery rozdělují na skupiny s řízením předními koly, s řízením kloubovým, s řízením nezávislým otáčením zadních kol a s řízením zadními koly. Podle způsobu výhozu a sběru posečené trávy se rozdělují na ridery se zadním výhozem a ridery s postranním výhozem. Malé stroje disponují záběrem sečení v rozsahu 62 až 90 cm, jsou poháněny motory o výkonu 4,4 až 10 kW a jejich hmotnost se pohybuje v rozsahu 135 až 160 kg. Velké stroje disponují záběrem sečení v rozsahu 91 až 112 cm, jsou poháněny motory o výkonu 9 až 18 kW a jejich hmotnost se pohybuje v rozsahu 160 až 260 kg.
4) Žací stroje rotační s rotujícím vřetenovým pracovním adaptérem (tlačené, samojízdné) Modely žacích strojů s vřetenovým žacím ústrojím, které jsou využívány na malých zahradách disponují šířkou mezi 300 až 610 mm. Některé tyto vřetenové žací stroje jsou poháněny elektrickými motory na 12 V prostřednictvím akumulátorových baterií. Stroje s pohonem 12V motory jsou obvykle limitovány žací šířkou. Nabíjení akumulátoru se provádí z elektrické sítě. Profesionální žací stroje s vřetenovým žacím ústrojím jsou převážně používány při údržbě golfových hřišť a špičkově udržovaných parkových trávníků. Typický příklad profesionálního vřetenového žacího stroje s žací šířkou 910 mm, je vybaven vzduchem chlazeným benzínovým motorem s elektrickým startérem, který disponuje výkonem 4 kW.
5) Žací stroje strunové nesené obsluhou Strunový žací stroj je tvořen motorovou částí, hnací částí a pracovními orgány. Tyto části jsou navzájem spojeny. Točivý moment od motoru k pracovnímu orgánu je přenášen hřídelí uvnitř nosné trubky. Na jednom konci u motoru je odstředivá spojka a na druhém konci je připevněna na hřídeli z úhlové převodovky vyžínací hlava se strunou. Struna je navinuta na speciální cívce, která se vkládá do strunové hlavy. Volba průměru žací struny se provádí podle typu strunové hlavy, výkonu motoru a podle toho, v jakých podmínkách se bude pracovat. Pro běžnou údržbu trávníku a pro vyžínání měkkého bylinného pokryvu postačí strunová vyžínací hlava s průměrem struny do 2 mm. K rozlišení jednotlivých průměrů strun slouží jejich barevnost. Například pro průměr 1,6 mm je určena modrá barva, pro průměr 2,0 mm je určena zelená, pro průměr 2,4 mm je to oranžová a pro průměr 3,0 mm je určena barva žlutá (bohužel s příchodem některých zahraničních výrobců strun je toto pravidlo zanedbáváno). Šířka záběru malého strunového žacího stroje je do 25 cm.
6) Žací stroje nožové nesené obsluhou Žací stroje nožové nesené obsluhou slouží k vyžínání trávy, odstraňování zdřevnatělé vegetace. Záleží na použitém pracovním adaptéru – nožovém kotouči. Zdrojem jejich pohonu je dvoudobý nebo čtyřdobý motor, který přenáší točivý moment na pracovní orgán pomocí hřídele umístěné v trubce. Pracovník stojí při práci vzpřímeně a kývavým pohybem kolem svislé osy těla provádí vyžínání porostu obdobně jako se strunovým žacím strojem. Pracovním adaptérem jsou nožové řezné kotouče, což jsou symetrické pevné pracovní orgány. Na obvodu řezného kotouče je několik nožů s břity v počtu 2, 3, 4 nebo 8, které přesekávají rostlinný materiálu v určité výšce od země. Jejich nasazení se předpokládá především tam, kde je neudržovaný porost, tvořený rozmanitým bylinným a travnatým pokryvem.
7) Dvounápravové nosiče žacích sekcí Jsou to strojní zařízení, jejichž podvozkové části umožňují bezproblémový pohyb po travnatých plochách a disponují možností nesení a pohonu žacích sekcí, popřípadě i sběr posečené travní hmoty. Jsou to například vozidla kategorie L (čtyřkolky), nosiče komunálních nástaveb, mininakladače, nosiče nářadí, malotraktory rozmanitého provedení a některé malé zemní stroje. Nosiče na kolovém nebo pásovém podvozku jsou konstruovány pro nesení, ovládání a pohon velkého počtu rozmanitých pracovních zařízení (nářadí). Vzhledem k jejich převážnému využívání v komunální oblasti, jsou někdy nazývány jako „komunální traktory“ nebo také „nářaďové traktory“. Typickou vlastností nosičů je jejich univerzálnost. Pro zajištění univerzálnosti a nesení rozmanitého pracovního nářadí lze u nosičů upravovat rozchod kol, rozvor kol a také u některých modelů světlou výšku. Nářadí lze připevňovat v zadní části v přední části a také mezi nápravy. Jsou vyráběny v mnoha velikostech, s čímž souvisí výkon motoru, jejich celková hmotnost a schopnost pohánět a ovládat pracovní zařízení s určitou pracovní šířkou (záběr pracovního adaptéru). Například nosič o hmotnosti 300 - 400 kg je vybaven motorem o výkonu 15 - 20 kW a je určen pro obsluhu pracovního nářadí se šířkou záběru 120 - 140 cm. Podvozek je konstruován jednak pro jízdu po zpevněných cestách, ale také pro jízdu v běžném terénu (louka i pole). Některé nosiče disponují možností překonávat i obtížně sjízdný terén a mohou se pohybovat i na podélných a příčných svazích (s úhlem 25°). Pro tyto účely jsou vybaveny nízkým těžištěm, větším rozchodem kol a speciálními širokými pneumatikami.
8) Jednonápravové nosiče žacího nářadí Jsou určeny pro čelní agregaci nářadí a jsou přizpůsobeny pro jízdu vpřed a vzad. Nejčastěji jsou používány v agregaci s žacími stroji, mulčovači, sněhovými frézami a dalším komunálním nářadím (rotační kartáče, radlice). Pro přepravu břemen jsou nevhodné.
9 Dvounápravové malotraktory Je mobilní zařízení malé mechanizace na základě dvounápravového kolového nebo pásového pojezdového zařízení, určený k připojování výměnných nesených nebo přívěsných nástrojů, nářadí a přípojných vozidel. Do skupiny dvounápravových malotraktorů jsou obecně zahrnovány traktory, jejichž motor disponuje výkonem do 43 kW, jejich rozchod kol může být nastaven na hodnotu menší než 1150 mm, jejich maximální rychlost jízdy je 30 km/h a jejich provozní hmotnost nepřevyšuje 2000 kg. K dispozici jsou rychlozávěsy, vývodové hřídele s variantním počtem otáček, hydraulické převody umožňující plynulou regulaci pracovních orgánů a mají schopnost přizpůsobit se rozmanitým podmínkám při nasazení.
Ing.Ivo Celjak, CSc.,
katedra zemědělské techniky a služeb,
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Popisek: Žací stroje s velkým záběrem sečení jsou určeny pro rozlehlé travnaté plochy
