Občané České republiky v roce 2012 vytřídili méně vysloužilých elektrospotřebičů. Po dramatických více než 30% nárůstech před rokem 2009 je zřejmé, že křivka dokumentující výsledky sběru se ustaluje. Přesto se opět podařilo splnit limity, které nám ukládá Evropská unie. Prostřednictvím největších kolektivních systémů ASEKOL, EKOLAMP a ELEKTROWIN každý Čech odevzdal 4,1 kg starého elektra, tedy o 0,14 kg méně než v roce 2011. Nejlépe se dařilo ve Zlínském kraji, kde každý občan odevzdal 5,3 kg. Opačný konec škály jako obvykle obsadil Ústecký kraj s 2,7 kg. Na poli sběru baterií zaznamenal kolektivní systém ECOBAT dokonce nárůst.
Celkem v České republice kolektivní systémy vybraly 43 148 tun vysloužilých elektrospotřebičů, tedy o více než 1600 tun méně než za rok 2011. Trend stagnace množství zpětně odebraných spotřebičů je patrný již od roku 2010. Stojí za tím především ekonomická situace obyvatel, kteří méně nakupují novou elektroniku a staré funkční se raději nechtějí zbavovat. „Lidé stále více zvažují, zda se starých spotřebičů zbaví jen kvůli morálnímu opotřebení nebo počkají, až spotřebič opravdu doslouží,“ říká Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL. „Výsledky sběru za rok 2012 lze však vzhledem k aktuální ekonomické situaci považovat za dobré,“ dodává Vrba.
„Čísla sběru výrazněji neklesají zejména díky velkým domácím spotřebičům, jako ledničky, pračky nebo sporáky, které tolik nepodléhají novým trendům a svým objemem tvoří významnou část vybraného elektra,“ říká Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN a potvrzuje tak, že nejméně lidé odevzdávají malé spotřebiče. „Podíl drobného elektra na sběru pomalu roste, ale stále tvoří sotva 25 %,“ dodává Tvrzník.
Klesající tendenci sběru zaregistroval i kolektivní systém EKOLAMP, který sbírá úsporné zářivky a průmyslová svítidla. V loňském roce vybral 973 tun osvětlovacích zařízení. Přitom sběr světelných zdrojů zůstal na přibližně stejné úrovni jako v roce 2011, pokles se projevil zejména u vysloužilých svítidel. „Důvodem poklesu je krize ve stavebnictví, tlak na snižování investic do obměny osvětlení, ale také šedá ekonomika postavená na využívání již vyřazených průmyslových svítidel nebo zpeněžování prodeje druhotných surovin mimo režim zpětného odběru,“ říká Alexandr Hanousek, jednatel společnosti EKOLAMP.
Světlou výjimku tvoří sběr baterií, který tvoří samostatnou kategorii a do celkových výsledků se nezapočítává. Stará se o něj kolektivní systém ECOBAT, který jako jediný zaznamenal nárůst sběru. Češi v roce 2012 odevzdali 921 tun starých baterií, což znamená růst dokonce o 20 %. Petr Kratochvíl, jednatel společnosti ECOBAT, k tomu dodává: „Největší nárůst odevzdaných baterií jsme zaznamenali do červených venkovních kontejnerů. Je vidět, že spolupráce s ostatními kolektivními systémy, v tomto případě s Asekolem, se určitě vyplácí.“
Aspektem, který ovlivní zpětné odběry do budoucna, je novelizovaná směrnice EU o odpadních elektrozařízeních. Ta po implementaci do české legislativy v horizontu několika let zpřísní limity míry sběru. Kolektivní systémy proto již nyní stojí před nelehkým úkolem, jak tyto rozevírající se nůžky zastavit.
