Obnova stávajících polních cest byla doposud nemyslitelná bez transportu materiálů. Tuhé i netuhé vozovky bylo třeba nejdříve mechanicky narušit, původní materiál naložit a odvézt na skládky. Teprve potom bylo možno započít s novou výstavbou. Při práci s cementem je třeba vyloučit kontaminaci humusem a dalšími organickými příměsemi. Tyto vedlejší efekty se negativně zobrazí na růstu nákladů.
Pro faktickou recyklaci polních cest je třeba vyřešit dvě technologické záležitosti současně. Nalézt vhodné pojivo a mít k dispozici výkonné technologické zařízení. Požadované operace jsou: narušení konstrukčních vrstev, proměna stávajícího granulo-metrického složení kameniva, uložení vrstev nové vozovky, promíchání s pojivem a závěrečné hutnění. Jak se ukazuje, tak oba problémy se již podařilo vyřešit. Univerzální pojivo bylo nalezeno v kombinaci cementu a přípravku Glorit patentovaného v Japonsku. Odpovídající technologické zařízení je Německého původu. Při použití těchto možností lze už nyní recyklovat vozovky na místě.
K obnově sítě polních cest lze přistupovat z různých hledisek. Buď budovat co nejvíce cest nových, což je finančně nákladné, nebo stávající komunikace různou formou modernizovat či rekonstruovat, což je levnější. Tento příspěvek je zaměřen na informaci o nových technologických možnostech recyklace kompletních konstrukčních vrstev vozovek na bázi hydraulických pojiv, které byly doposud neproveditelné a nemyslitelné s ohledem na obvyklou kontaminaci humózními látkami v těchto materiálech. V expozicích přírodního charakteru dochází k samovolnému procesu rozkladu organických zbytků a biologického odpadu za vzniku humusu, který se buď hromadí na povrchu nebo je s dešťovou vodou splachován do podzemí. Tento proces zasahuje i veškeré stavební konstrukce všeho druhu, včetně vozovek a působí jejich postupnou degradaci až zničení.
Pro hydraulická pojiva jako je cement apod. je přítomnost humózních látek v plnivech a vodě hlavní překážkou jejich zdárného procesu hydratace a tuhnutí a proto se v kamenivech pro výrobu cementového betonu prokazuje jeho nulový obsah. Hlinité písky a štěrkopísky mohou být použity pouze pro výrobu malt. Tato skutečnost byla také doposud limitující pro pokusy o recyklaci konstrukčních vrstev vozovek za použití cementového tmelu a umožňovala pouze použití vzdušného vápna jako pojiva pro zlepšování zemin a stabilizace. Při opravách a rekonstrukcích tak muselo být vždy veškeré kamenivo odvezeno na skládky a jiné štěrkové nebo štěrkopískové materiály s vhodným složením byly použity do betonu. To se projevovalo růstem ekonomických nákladů a zvyšováním nepřímých vedlejších negativních ekologických dopadů.
Nový pracovní postup za použití Gloritu a unikátního technologického zařízení vysokého výkonu obě tyto překážky odstraňuje a umožňuje plné nasazení kapacit k rekonstrukcím, modernizacím a obnovám polních cest. Zlepšování a stabilizace půdních materiálů a podkladních vrstev vápnem či cementem je postup známý a využívaný již po řadu let. Nezbytným předpokladem jejího uplatnění je, že zpevňovaná zemina nesmí obsahovat žádné organické ani jílovité složky. Tyto obtíže by částečně mohlo vyřešit zavedení nové technologie společnosti Lesopol, pro stabilizaci podkladních vrstev vozovek i jejich krytů.
Celý článek je otištěn v čísle 7/09 časopisu Komunální technika.
Autor: Ing. Petr Málek, Ph. D. a kolektiv, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zemědělská fakulta, katedra zemědělské dopravní a manipulační techniky
