Pokud se podíváme na travnaté plochy, které se v obcích nacházejí, zjistíme, že jsou to téměř všechny druhy travnatých ploch, které lze v našem středoevropském regionu nalézt. Jsou to travnaté plochy okrasné (okrasné zahrady kolem budov s členěnými travnatými plochami), sportovní (fotbalová, golfová, víceúčelová hřiště), rekreační (kolem koupališť a sportovišť), parkové (návesní parky, městské parky, lázeňské parky, zámecké parky), účelové (protierozní, estetické, doprovodné) a zemědělské travnaté plochy (louky, pastviny). Z uvedeného vyplývá, že se travnaté plochy liší v mnoha faktorech, které ovlivní skladbu mechanizace pro zajištění pracovní činnosti spojenou s regenerací.
Faktory mohou působit s variabilní intenzitou z hlediska účinku, prostoru a času. To znamená, že některá část travnaté plochy může být poškozena vodní erozí při vydatných deštích, jiná část působením sucha a slunečního žáru, další část může být poškozena působením fyzikálních činitelů (zhutnění, vyšlapání), biologických činitelů (žloutnutí vlivem moči), rostlinných činitelů (výskyt mechů a plevelů) a chemických činitelů (únik ropných produktů). Do hry o správný růst trávníků vstupuje mnoho proměnných faktorů, které působí ve prospěch růstu, ale také naopak. Například klimatické a půdní podmínky, vodní režim v půdě, svažitost (setrvání nebo rychlý odtok srážkové vody), expozice pozemku (orientace ke slunci), způsob a rozsah ošetřování, výběr vhodných travin v závislosti na lokalitě, resp. na využití trávníků, způsob přípravy půdy před výsadbou, obsah živin v půdě, výběr a dodržení správné technologie setí a také interval sečení.
Pracovní činnosti realizované při regeneraci travnatých ploch:
• urovnání povrchu travnatých ploch po předešlé erozní nebo jiné činnosti (brány, rohože, válce);
• smykování se zapracováním písku do aerifikačních otvorů (zapravení aerifikačních zátek do otvorů po vysetí, rozmělnění vynesené půdy žížalami, urovnání povrchu po vyšlapání);
• renovační setí v místech, kde je travní porost silně poškozen (hrotové válce, rozmetadla semen, řádkové setí);
• perforační setí nebo dosévání trávy v místech s utuženým a holým povrchem (nejvíce zatěžovaná místa);
• utužení osetých ploch válcováním (lehké válce);
• upevnění kořenového systému trávníků po prvním sečení (po regeneračním setí) válcováním;
• hnojení (tažená nebo nesená rozmetadla hnojiv);
• vertikutace k umožnění přístupu vzduchu a vody k povrchu půdy vyčištěním od zbytků staré trávy;
• aerifikace povrchu zhutnělé půdy propichováním pomocí trnů (kulaté nebo ploché břity);
• bodové ošetření je realizováno bodovým provzdušňovačem, který je tvořen vrtákem, kterým se vyvrtávají otvory do hloubky 300 mm zpravidla ve vzdálenosti 100 mm od sebe;
• uvolňování a čechrání vegetační vrstvy ke snížení objemové hmotnosti pro usnadnění prostupu vláhy, živin a vzduchu ke kořenům trávy (horizontálně a vertikálně vibrující podpovrchové nože, krtčí pluhy);
• sečení trávníků (rotační nožové, vřetenové, cepové, s přímovratným pohybem nožů)
• čištění a vyhrabávání (vysavače, sběrače listí, shrnovače, kartáčové sběrače, jehlové a pružinové vyhrabávače);
• pískováním pro usnadnění průniku vody a vzduchu do půdy, odolnost proti ucpávání pórů jemnými půdními částicemi;
• zarovnání hran kolem travnatých ploch (diskové zařezávače, nožové zařezávače)
• zavlažování (kapkové, postřikovací, mlžící)
Faktory ovlivňující skladbu mechanizace
• Rozloha travnatých ploch (velikost udržovaných ploch);
• Členění travnatých ploch (okrasná, užitková);
• Charakter travnatých ploch (požadovaná kvalita – například sportovní část, relaxační část, s níž souvisí četnost údržby);
• Svažitost pozemků a charakter terénních překážek (přítomnost žlabů stupňů);
• Využití travnatých ploch (trvalky, letničky, okrasné dřeviny, plodiny);
• Výskyt a charakter dřevin na travnaté ploše (listnaté nebo jehličnaté);
• Výskyt a charakter dřevin (počty dřevin, stáří dřevin, požadavky na trávník);
• Charakter poškození travnatých ploch (vyšlapání, chemické vlivy, invaze plevelů)
• Nároky na výsledek práce strojů (různé požadavky na estetický vjem);
• Finanční možnosti pro nákup mechanizace.
Rozdělení mechanizace podle rozsahu a charakteru prováděných prací
a) Mechanizace poháněná, resp. ovládaná animální silou = člověkem (nůžky na dřeviny, postřikovače, vozíky, ruční provzdušňovače);
b) Mechanizace poháněná energetickým zařízením (spalovací, elektrický motor).
Faktory ovlivňující velikost mechanizace z hlediska pracovního záběru, s čímž obecně souvisí požadavek na výkon motoru a hmotnost stroje:
a) Rozloha a celistvost travnaté plochy (zda jsou přítomné keře, stromy);
b) Rozměry průchodů a průjezdů, kterými při pracovní činnosti projíždí mechanizace (šířka uliček mezi záhony);
c) Požadavky na rychlost provedení práce (časové omezení pracovní činnosti).
Faktory ovlivňující použití mechanizace z hlediska použitého pracovního adaptéru, motorů a požadavků na komplexnost provedení prací:
a) Vykonávání ostatních specifických činností (sběr trávy, odvoz posečené trávy);
b) Požadavky na estetický vzhled nebo specifické vlastnosti travnatého povrchu (golfová hřiště);
c) Charakter poškození travního porostu a podkladu;
d) Dostupnost elektrické sítě.
Rozdělení mechanizace ve vazbě na obsluhu
1. Jednoúčelové ruční motorové stroje s vlastním podvozkem ovládané při chůzi pracovníka (například žací stroje);
2. Jednoúčelové motorové stroje samojízdné se sedící obsluhou, případně s kráčející obsluhou (některé žací stroje, malotraktory);
3. Jednoúčelové motorové stroje nesené a ovládané pracovníkem (křovinořez, vyžínač, postřikovač, vysavače);
4. Víceúčelové motorové stroje – nosiče nářadí (na jeden podvozek lze připevnit mnoho druhů nářadí, nebo tzv. stavebnicové systémy (jeden motor s převodovkou je určen pro více rozmanitých pracovních adaptérů).
Používaná technika
Rozdílné travnaté plochy vyžadují pro regeneraci a provzdušnění pracovní adaptéry rozmanitého provedení. Jsou to především různé adaptéry pro provzdušňování a zlehčování půd. Například válce s hřeby, válce s trny, prořezávače s vibrujícími noži, vrtací provzdušňovače, propichovače a řezače, krtčí pluhy, pneumatické rozrušovače podpovrchových vrstev, rozprostírače písku a další vertikutační a aerifikační mechanismy. Pro pohon pracovních adaptérů lze používat rozmanité nosiče nářadí nebo stroje jednoúčelové, ovládané obsluhou při chůzi nebo ovládané sedící obsluhou.
Provzdušňování kořenového systému travin zlepšuje vsakování vody a umožňuje snadný průnik kyslíku ke kořínkům rostlin. Efektu provzdušnění je dosaženo vertikutací a aerifikací.
Vertikutace (povrchové vyčesávání) je operace, kdy je z travnatého povrchu mechanicky odstraňována vrstva poškozené a odumřelé trávy, vzrůstající mechy a také různé nečistoty. Nedochází přitom k hloubkovému průniku pružin nebo nožů do povrchu půdy.
Aerifikace (hloubkové provzdušňování) je operace, kdy jsou prováděny svislé vpichy (otvory) pomocí pevné řady pevných nebo dutých trnů do povrchu trávníku. Pro minimální poškození povrchu trávníku jsou provzdušňovače konstruovány tak, aby trny vnikaly do půdy vertikálně.
Všechny druhy vertikutátorů, ať motorové nebo ruční vertikutační hrábě, jsou vybaveny ostrými noži, které odstraňují ulpělé nečistoty a slepenou hmotu staré trávy z povrchu trávníku. Při vertikutaci nože pouze mírně pronikají do travního drnu. Při této činnosti je důležité, aby byly vertikutační nože co nejtěsněji u sebe. Tím je zajištěno, že se plstnatá vrstva rozřeže a veškerý odumřelý rostlinný materiál je pečlivě z travnatého povrchu odstraněn do sběrného vaku nebo kontejneru. Vertikutačními noži jsou také přesečeny travní výběžky, čímž je podpořena tvorba nových výhonků. Trávník je tak zmlazován, lépe přijímá vláhu, živiny a vzduch.
Provzdušňovače jsou konstruovány pro vytváření pásu svislých otvorů do travnatého povrchu (perforační aerifikátor) nebo pro vytváření hluboké podpovrchové rýhy (řezací aerifikátor). Samozřejmě, že stroje nelze použít v místech, kde se těsně pod povrchem nachází pevné (skalnaté) podloží nebo kameny. Po propíchnutí trny jsou některé otvory ponechány a později jsou přirozenou cestou sevřeny, ale častěji se využívá pro provzdušňovací proces kombinovaný způsob, že následuje hnojení nebo pískování a kartáčování povrchu a otvory jsou zaplněny tímto materiálem. Pískem se výrazně zlepšuje odvodnění povrchu a průchodu vzduchu ke kořenovému systému. Otvory jsou prováděny pomocí řady pevných nebo dutých trnů svisle vpichovaných do povrchu trávníku. Z dutých trnů jsou průběžně vysunovány půdní zátky na povrch trávníku. Stroje nesené traktorem mají největší šířku záběru 2,5 m. Běžné aerifikační stroje disponují roztečí vpichů 129 mm s 24 mm trny a 65 mm s 12 mm trny. Perforační aerifikátor vytvoří 400 až 500 otvorů na 1 metr čtvereční. Řezací aerifikátor je vybaven noži různého provedení a délky. Délka nožů je u strojů většinou nastavitelná a maximální délka je 250 mm. Mechanismus se skládá z horizontální hřídele. Na hřídeli je ve určitém úhlu řada nožů, které jsou připevněny na úchytech. Nože jsou spirálovitě uspořádány kolem hlavní hřídele. Jakmile se hřídel otáčí, nože se zařezávají do povrchu půdy trávníku. Správně konstruované řezací aerifikátory s pečlivě umístěnými noži příliš neporušují povrch půdy a travního drnu. Zanechávají úzké rýhy, kterými proniká voda a vzduch ke kořenovému systému.
Pro provedení hlubokého řezu na sportovištích a podobných plochách, jsou používány nože délky 230 mm, se vzdáleností 100 mm od sebe. Na nejkvalitnějších travnatých plochách (golfové plochy), jsou nejčastěji používány menší nože - 100 mm dlouhé, s mezerami 40 mm. Menší stroje s menším záběrem a také s malou hmotností jsou používány během letního preventivního ošetřování povrchu. Pro těžší práce jsou používány větší přívěsné řezače, s pracovní šířkou 2,5 m, které vyžadují minimální výkon traktoru, se kterým jsou agregovány, nad 30 kW.
Tam, kde je půda velmi zhutněná (přístupové cesty, pozůstatek činnosti dopravní nebo manipulační techniky apod.) musí být půda rozpojena k dosažení její nižší objemové hmotnosti v rostlém stavu, k tomu je používána speciální mechanizace. Příkladem takové mechanizace je bodový provzdušňovač, který je nesen malotraktorem a poháněn jeho vývodovou hřídelí. Prostřednictvím převodovky s úhlovým převodem jsou poháněny vrtací nástroje, které vytvářejí otvory do hloubky 300 mm s roztečí 100 mm. Pro místa, kde je půda zhutněná do větší hloubky, je určen stroj, který je poháněn vlastním motorem s připojeným kompresorem pro stlačený vzduch. Tento stroj pracuje na principu vtlačování dutého hrotu do povrchu trávníku
Pískování travnatých ploch je operace, která slouží k udržení nebo vylepšení půdní struktury na povrchu i v malé hloubce pod úrovní povrchu. Pískováním se dosáhne snazšího průniku vody a vzduchu do půdy. Ve vegetačním období by mělo být pískování spojeno s aerifikací a s následným zapracováním písku pod povrch. Písek vylepšuje vegetační vrstvu tím, že zvyšuje odolnost vůči ucpávání pórů jemnými částicemi.
Pro dosažení kvalitní trávníkové plochy je nutné provádět pravidelné hnojení. Hnojením je zabezpečen přísun živin pro zdravý růst trávy. Na začátku vegetace je vhodné použít 1 kg hnojiva (například Cererit nebo ledek amonný s vápencem) na 100 m2. Nehnojí se na mokrý trávník, protože hrozí jeho poškození. Na podzim se doporučuje hnojit 1,5 kg Cereritu nebo NPK. Častým sečením s následným sběrem posečené hmoty jsou průběžně odebírány z půdy prvky rostlinné výživy, které slouží ke správnému obrůstání travin. Hnojení je důležité nejen pro růst travin, ale také pro jejich zabarvení, odolnost vůči zátěži, přezimování, vývin kořenů a také pro schopnost ubránit se agresivním plevelům. Hnojení se provádí zpravidla průmyslovými hnojivy ve formě granulí, prášku nebo postřikových hnojiv. Je to z důvodů snadné dostupnosti a aplikace hnojiv. Ekologičtější a také efektivnější je hnojení kompostem, který byl vyroben z produktů sečení na téže ploše. Kompost se zpravidla na podzim rozprostře (rozhozem z korby vozíku) v malé vrstvě po povrchu. Rozmetadla hnojiv mohou aplikovat hnojiva na povrch posečeného trávníku nebo také po aerifikaci zatravněné plochy do vypíchaných otvorů. Většina rozmetadel hnojiv je tažena nebo polonesena v tříbodovém závěsu traktoru. Některá nesená rozmetadla hnojiva mají klínovou korbu pro gravitační posun granulátu. Ve spodní části korby je umístěn rotační kartáč s pohonem prostřednictvím kol. Seřizovací klapkou v korbě se zabezpečuje přísun potřebného množství hnojiva na tento rotační kartáč. Jiné konstrukce využívají válcový dávkovací mechanismus, který je umístěn ve spodní části korby. Nastavitelná klapka v korbě reguluje aplikované množství hnojiva.
Válcování se provádí po setí trávníků, aby byla semena obklopena půdou a potom po prvním sečení, aby se upevnil kořenový systém nového porostu.
Pravidelné sečení je nutné pro dosažení špičkového stavu travnaté plochy, předchází se zaplevelování a poškozování trávy vyhníváním. O charakteru a vizuálním vjemu travnatých ploch rozhodne jednak způsob provedení údržby, buď sečením nebo mulčováním (to je podle požadované kvality), nebo četnost jejich udržovacích zásahů. Způsob provedení závisí na použití strojních zařízení a zejména pracovních adaptérů, kterými je údržba travnatých ploch prováděna. Četnost sečení závisí na užitkovosti, účelu a požadavku na okrasný účinek (špičkový vzhled, běžný vzhled) travnaté plochy. Například okrasný trávník nebo trávník na sportovních hřištích musí být sečen častěji než trávník podél cest a silnic. Četnost sečení je také závislá na vnějších podmínkách (dešťové srážky, teplota, délka slunečního svitu), na poloze travnaté plochy (ve stínu, polostínu nebo na přímém slunci) na obsahu živin v půdě (hnojení), s čímž souvisí celkové půdní podmínky a také závisí na charakteru porostu (složení). K sečení se používají převážně žací stroje rotační s rotujícím nožem (tlačené, samojízdné), pro špičkové povrchy jsou používány žací stroje rotační s rotujícím vřetenovým pracovním adaptérem, pro dokončovací práce a sečení v hůře dostupných místech jsou používány žací stroje strunové. Pro účelové sečení jsou používány ručně vedené nebo samojízdné kompaktní žací stroje s bubnovým pracovním adaptérem a ručně vedené nebo samojízdné kompaktní žací stroje s žací lištou.
Dosévání poškozených ploch se provádí ručně nebo pomocí strojů ručně tlačených (secí vozíky) a strojů samojízdných. Setí se provádí rozhozem semen po povrchu nebo hloubkovým zapravením do půdy. Malé samojízdné stroje pro sedící obsluhu disponují pracovním záběrem v rozsahu 60 až 120 cm a jsou vybaveny zásobníkem na 10 až 100 litrů trávního semene. Některé modely pracují v kombinaci s bránami a utužovacími válci. Variabilní je také vysévané množství trávy na metr čtvereční. Po regeneračním setí lze očekávat první trávní lístky nejdříve po 8 dnech. Není to dříve a pokud je trávní semeno v pořádku, není to ani později, připomínky o tom, že rozhoduje vláha, považuji za „nadbytečné“, protože závlaha trávníků je samozřejmostí, především u nově osetých ploch. Následuje první opatrné sečení až po dalších 10 dnech a potom po válcování je teprve plocha sečena společně s plochami, které regenerovány nebyly.
Popisek:
Parkové plochy vyžadují údržbu pravidelným sečením se sběrem nebo beze sběru posečené trávy
