Podzemní kontejnery jsou ku prospěchu věci

„Podzemní kontejnery jako řešení nakládání s odpady ve městě vidíme jednoznačně pozitivně. Určitě jde o správnou volbu a směr, kterým by se hlavně centra měst měla ubírat,“ říká předseda představenstva společnosti Komwag Jaroslav Stružka. Podnik čistoty a údržby města se mimo jiné stará v hlavním městě Praze a okolí také o svoz komunálních odpadů a k jeho povinnostem patří též správa stanovišť podzemních kontejnerů.

Firma Komwag sváží separovaný odpad ze zhruba stovky stání. „Naším velkým přáním je, aby alespoň polovina byla časem řešena jako podzemní. Důvodů je hned několik. Podzemní stání nikde a nikomu nepřekáží, nehyzdí městský exteriér a nezapáchá. Minimalizuje se také vznik černých skládek, i když někteří neukáznění občané se vždy najdou. Tam, kde byla podzemní stání zavedena, šlo vždy o řešení ku prospěchu věci,“ vysvětluje místopředseda představenstva Komwagu Ing. Jan Petružálek a dodává: „Ideální je jejich instalace při rekonstrukci větších celků komunikací a chodníků. Navýšení rozpočtu tak investora přeci jen méně bolí. Jedinou nevýhodou podzemních kontejnerů je totiž jejich pořizovací cena, která je, což musíme přiznat, včetně nutných stavebních úprav mnohonásobně vyšší než u standardních kontejnerů.“ Investice se tak pohybuje okolo milionu korun, přičemž stavební úpravy vycházejí přibližně na 750 000 Kč. Podzemní kontejner pak nahradí tři běžná stání. Vzhledem ke stáří instalovaných podzemních kontejnerů (v provozu jsou tři až čtyři roky) nelze zatím přesně odhadnout jejich životnost. Zatím ovšem fungují bez problémů.
Vždy je tedy třeba dobře zvážit, kde se instalace podzemních kontejnerů vyplatí. Určitě jde o dobré řešení v centrech měst, v okrajových čtvrtích municipalit podzemní separace tak velký význam nemá a investice do zbudování nových separačních hnízd se nevyplatí.
Je třeba dořešit svoz
„Na území Prahy 2 v současnosti Komwag obhospodařuje sedm podzemních stání (první bylo zprovozněno na Karlově náměstí), další dvě se připravují. Jde tedy o počet, pro který se nevyplatí pořizovat svozový speciál, i když potřebná technologie samozřejmě existuje. Aby se pořízení nové soupravy vyplatilo, museli bychom spravovat alespoň 30 až 50 podzemních stání. Zatím řešíme svoz nástavbou s hydraulickou rukou. Kontejnery jsou vysýpány do nástavby s kapacitou 40 m3. Neslisovaný materiál (plast, papír a dělené sklo) odvážíme na manipulační plochu, tam se dotřídí, slisuje a odváží k dalšímu zpracování,“ upřesňuje Jaroslav Stružka. Pracovní operace u podzemních kontejnerů sice trvá ve srovnání s vysýpáním těch klasických déle, ale vzhledem k tomu, že nahrazují tři stání, jde o srovnatelný čas (zhruba 3,5 minuty).
Podzemní kontejnery nejsou určeny pro živnostníky, tomu odpovídá velikost vhozu materiálu. Menší vhoz také zabraňuje vniknutí nežádoucím osobám do prostor kontejneru. „Vždy přesně poznáme, v jakých relacích se pohybuje výkupní cena papíru. V roce 2011 se blížila téměř k nule a papíru jsme rázem sváželi dvojnásobné množství,“ konstatuje s úsměvem Jan Petružálek.
Kapacita zásobníků podzemních kontejnerů bývá nejčastěji 3 až 3,5 m3, na separované sklo je zásobník dělený. „Zatím není plošně řešen svoz tetrapacků, jen někde se dělí zásobník na plasty v poměru 80 : 20. Časem se zřejmě dočkáme i separovaného sběru plechovek a oděvů, ale to je zatím hudba budoucnosti. Je jasné, že investorem do podzemních stání bude vždy město, které se může hlavně na exponovaných místech tímto řešením i pochlubit. My jako svozová firma budeme svěřená stání rádi spravovat, to znamená starat se o svoz, revize i drobné opravy,“ uzavírá Jan Petružálek.