I když se jihočeské Hůry na první pohled nevymykají z běžného průměru, na pohled druhý je tomu jinak. Poměrně „tuctová“ obec již několik let po sobě v praxi dokazuje, že když se chce, všechno jde. Se špetkou nadsázky je pro zdejší obecní kasu doslova pokladem odpad. Proč?
Hůry s první písemnou zmínkou z roku 1378 leží asi šest kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic. Název pochází ze slova hora a odkazuje na historické dobývání nerostných surovin, především stříbra. Na katastrálním území 5,34 km2 žije necelých šest stovek obyvatel. Samostatnou obcí jsou Hůry od roku 1850. Prolínají se stavebně se sousedním Adamovem, který byl jejich součástí do roku 1922.
Začalo to bioodpadem
Od roku 2014, tedy druhé volební období, je neuvolněným starostou obce Hůry hlavní iniciátor realizace dobrých nápadů, a to nejen v odpadovém hospodářství, Jiří Borovka - na snímku. Zajeli jsme za ním pro následováníhodný recept na úspěch.
„Převážnou část našeho katastru tvoří zelené plochy. Snažíme se zachovat původní vesnický ráz, a proto jsme omezili jednotlivé stavební parcely na rozlohu 1000 metrů čtverečních. Z toho vyplývá poměrně značná produkce bioodpadu, a to nejen trávy, ale i například větví. Problematiku nakládání s touto složkou odpadu bylo proto potřeba začít řešit prioritně. Hned, jak jsem nastoupil do funkce, jsme zažádali o dotaci na prostředky pro svoz bioodpadu. Už jsme nechtěli platit jiné firmě, ale převzali vše do vlastních rukou,“ sdělil nám úvodem Jiří Borovka a navázal:
„V roce 2015 jsme uspěli s žádostí o dotaci a na podzim si pořídili nosič Bonetti 4 x 4 s hákovým natahovačem, čtyřmi kontejnery na bioodpad a 220 odpadových nádob. Kontejnery jsme rozmístili v obci, pátý jsme si koupili z vlastních prostředků pro svoz obsahu nádob. Leckdo může namítnout, proč jsme se nevydali cestou kompostéru pro každou domácnost. To podle mě není v našich podmínkách dobré řešení především kvůli tomu, že obyvatelé venkova vyprodukují značné množství bioodpadu, který navíc netvoří jen posečená tráva, ale například větve. Zkrátka kompostéry především kapacitně nestačí.“
Zmizely černé skládky
Svážení bioodpadu s dvoutýdenní frekvencí se podřizuje sezóně, především počasí. Začíná se, když nastanou vhodné podmínky – tedy hlavně nemrzne, což bývá obyčejně na přelomu února a března. Sezóna končí zhruba v půli prosince.
Podle starosty si místní obyvatelé na novou službu velmi rychle zvykli. Již během prvního půlroku zmizely veškeré černé skládky nejenom bioodpadu, ale začaly se vytrácet i „hromádky“ pneumatik, televizí a dalšího harampádí, jejichž likvidace si žádala nemalé úsilí a finanční prostředky.
Zhruba 300 tun roční produkce bioodpadu odebírá od obce Hůry zdarma kompostárna firmy Diwendys, kde se zrací proces odehrává na obrovských hromadách s přehazováním prostřednictvím bagrů. Není problém odebrat zpět výsledný kompost pro obecní potřebu, například rekultivační činnosti.
Klady a zápory
Samozřejmě zástupce obce Hůry zajímá odpadové hospodářství jako celek. Po dvou a půl letech zkušeností s nakládáním s bioodpadem ve vlastní režii zde proto zažádali v roce 2017 o dotaci na svoz tříděného odpadu vlastními silami. Pro vůz Bonetti přibylo dalších 25 „půlených“ kompaktních čtyřkubíkových (2 + 2 m3) kontejnerů uzpůsobených pro sběr a svoz složek v kombinaci plasty/papír a sklo/kov. Nahradily tak původní 1000l nádoby.
Obsah kontejnerů na tříděný odpad se v obci Hůry sváží dvakrát týdně. Roční produkce této komodity činí asi 60 tun. Navíc v obci zavedli i dvě místa pro sběr rostlinných olejů, což přispělo primárně k odstranění problémů na čističce odpadních vod.
„Dosavadní svozovou kapacitu jsme tak zdesetinásobili. Dnes si řešíme zhruba osmdesát procent sběru a svozu odpadu sami. Kromě směsného komunálního odpadu máme kompletně zvládnutý bio a tříděný odpad. Díky vlastnímu svozu se nám podařilo snížit náklady na tříděný odpad o zhruba dvaadvacet tisíc korun měsíčně, tedy víc než čtvrt milionu ročně. Výhodou jsou velké vhozové otvory do kontejnerů, takže je mohou bez problému obsluhovat i děti,“ vyzvedl hlavní klady nového systému sběru Jiří Borovka a pokračoval výčtem záporů:
„Negativem je, že k nám vozí odpad obyvatelé sousedních obcí. Tomu se ale dá těžko zabránit. Nyní máme sedm stanovišť. Jedno, umístěné přímo u vjezdu do obce, jsme museli z výše uvedeného důvodu zrušit. Trochu nás překvapilo, že dva kubíky papíru v hodně naplněném kontejneru váží nanejvýš 100 kg, plastu okolo 80 kg. Tady vidíme rezervy. Ekonomiku poněkud srazilo, že za odevzdávání tuny plastů platíme 1800 korun. Teď nám bylo oznámeno, že se bude platit i pětistovka za tunu papíru. Přesto tohoto kroku nelitujeme.“
Všestranný pracant
Je potřeba se zmínit o jednom z hlavních „aktérů“ systému, vozidle Bonetti 4 x 4. Po pětiletém provozu jsou v Hůrách s jeho službami podle starosty spokojeni. Sice je možné tento stroj využít v době udržitelnosti pouze pro svoz odpadu, ale značný potenciál do budoucna lze vidět v jeho variabilitě. Nepotrvá dlouho a vůz bude využitelný i při jiných činnostech. V obci ho například hodlají s dvoukubíkovou nádrží používat pro zalévání okrasné zeleně a v agregaci s radlicí nebo kartáčem a nedávno zakoupeným sypačem SnowEx se dobře uplatní při zimní údržbě.
Jak nám řekl Jiří Borovka, spolu s příslušnými pracovními nástavci je vozidlo Bonetti 4 x 4 ideálním pomocníkem pro obce s okolo tisícovkou obyvatel, které s jeho pomocí zastanou veškeré práce v průběhu celého roku. Současně si starosta posteskl, že kdyby měli v obci Hůry jen o něco málo větší automobil, zvládnou ve vlastní režii i svoz komunálního odpadu…
Pořád na špici
Cílená snaha přináší plody. Již za první rok fungování nového systému nakládání s odpady se Hůry vyhouply do první pětice v kategorii obcí mezi 500 až 1500 obyvateli v krajské soutěži Jihočeši třídí odpady (www.jihocesketrideni.cz) a stále se v ní drží. Klání je součástí projektu Intenzifikace sběrné sítě využitelných složek komunálního odpadu včetně obalové složky v Jihočeském kraji. Hlavním cílem je zvyšování informovanosti obyvatel o problematice třídění a recyklace odpadů. Realizátory projektu jsou autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., a Krajský úřad Jihočeského kraje.
„Těší nás, že zdejší občané rychle pochopili, o co v projektu jde, zvykli si na něj a jsou se systémem třídění a svozu odpadů spokojeni. Na druhou stranu je to pro nás ohromně zavazující. Stačí zpozdit svoz sběrných nádob na bioodpad o půl dne a už nám lidé volají, co se děje. Jako jedné z mála obcí se nám daří držet roční poplatek za odpad ve výši 500 korun s tím, že děti a důchodci platí polovic. Celkově ale za odpady doplácíme. Abychom se přiblížili k vyrovnanému rozpočtu, bude potřeba zdražit poplatek zhruba na 600 korun. Shodli jsme se, že je to z principu minimum,“ uzavřel starosta obce Hůry Jiří Borovka.*
(Podrobnosti v Komunální technice 12/2019)
