Česká republika má závažný a dlouhodobý nedostatek obsahu organické hmoty v půdách, což se projevuje na kvalitě půd (např. půdní eroze a nízká retenční schopnost k zadržení vody). Jednou z možností, jak to zlepšit, je doplnění organické hmoty formou organických hnojiv, např. kompostů vyráběných z biologicky rozložitelných odpadů.
V České republice je značný nedostatek tradičních organických hnojiv, který je způsoben významným snížením chovů hospodářských zvířat. Jde přibližně o 30 % doporučené potřeby pro aplikaci, která zajistí udržení půdních vlastností (např. v Německu je intenzita chovu hospodářských zvířat, a tedy i produkce statkových hnojiv dostatečná, a to více než 100 % potřeby). Kromě tradičních zdrojů organického hnojení (hnůj, kejda) je tedy vhodné v České republice maximálně využít potenciál organických hnojiv z bioodpadů. Náhradními zdroji (komposty, kaly z ČOV) je možno doplnit až 30 % potřebné organické hmoty v regionu, což je priorita v rámci využívání odpadů a cirkulární ekonomiky, která je podporovaná platnou legislativou i dotačními tituly.
Cílem připravované dotační výzvy Ministerstva životního prostředí ČR na „Podporu aplikace zapravování kompostu, digestátu či fugátu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu“ je celková podpora zkapacitnění a zefektivnění systému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jako celku, a to prostřednictvím podpory na pořízení techniky pro koncové zapravování kompostu (případně digestátu a fugátu) vyprodukovaného v zařízeních na zpracování bioodpadů na zemědělský půdní fond (ZPF). Na rok 2023 je tak připravena alokace v celkové výši 1,6 mld. korun.
Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím podkladů MŽP ČR*
Více v časopisu Komunální technika 3/2023.
