Od roku 2015 začaly plochy areálů akciové společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) přecházet na nový systém údržby. Namísto klasického pravidelného sečení se zde využívají jiné postupy směřující k biodiverzitě s cílem udržet ve městě co nejvíce zeleně a živočichů. Průkopníkem se stal areál nejstaršího pražského vodojemu na Floře.
Výroba a distribuce pitné vody do všech pražských domácností a podniků a odvádění a čištění odpadních vod patří k zásadním úkolům PVK . Do vodovodní sítě dodávají pitnou vodu z úpravny vody Podolí a Káraný, které provozují. Z úpravny vody Želivka pitnou vodu nakupují a zajišťují její distribuci po Praze. Pitnou vodou zásobují 1,3 milionu obyvatel Prahy a dalších 233 tisíc ve Středočeském kraji.
„V Praze spravujeme více než 60 vodojemů a tomuto číslu odpovídá i rozloha areálů. Jen v Praze pečujeme o 675 000 m² ploch, a pokud započítáme i areál v Káraném, dostaneme se na téměř milion metrů čtverečních. Je třeba si uvědomit, že vodohospodářské objekty prošly za posledních 15 let technologickými změnami a objekty, kde bývala stálá obsluha, jsou nyní bezobslužné a technologie a technika jsou řízené dálkově. Ale rozloha ploch zůstala nezměněná a sečení, prořezy a zalévání je třeba zajistit v potřebné kvalitě a přitom minimalizovat provozní náklady. Musím zdůraznit, že travnaté plochy jsme pečlivě udržovali i dříve, ostatně jsme vodohospodářská firma a vzhledem k zaměření naší činnosti by to ani jinak nešlo, ale účast na environmentálních projektech s určitými změnami systému údržby nás začala stále více zajímat,“ popisuje Ing. Marcela Segeťová, manažerka útvaru komunikace a marketingu PVK.
Jak poznamenala, celosvětová podpora environmentálních projektů zaměřených na ochranu přírody byla v minulosti poměrně velká, ale na areály se tolik nedostávalo. „PVK cítí odpovědnost za stav areálů, které spravuje, proto jsme navázali dlouhodobou spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy (odborné semináře a zdarma poskytnutí pražské originální směsi semen), Českou zemědělskou univerzitou v Praze (základní botanický a dendrologický průzkum), Českým svazem ochrany přírody (ekologická doporučení pro jednotlivé areály, vzorový biotop) a dalšími organizacemi a začali přemýšlet, jak zajistit, aby vodárenské plochy byly co nejméně údržbové a přitom splňovaly požadované parametry, a navíc byly hezké, i když veřejnost na ně nemá běžně přístup. Proto jsme se rozhodli postupně přeměnit střechy vodojemů na kvetoucí louky a pilotním projektem se v tomto ohledu stal vodojem na Floře.“
„Přechod od běžné údržby trávníku k biodiverzitě je dlouhodobým procesem. Kvetoucí trávníky jsou ve městech sice čím dále populárnější a jednotlivé městské části se snaží některou veřejnou zeleň přeměnit v louky, ale jenom je nesekat či snížit počet sečí na minimum zdaleka nestačí. Lidé většinou chtějí, aby plochy byly hezké hned a zásadní chybou správců bývá nákup drahých travních směsí, jejichž vysetí nemá s opravdovou loukou pranic společného. Směsi bývají zbytečně předimenzované a obsahují 70 až 90 rostlinných druhů, což je neudržitelné. Plochu s 20 až 25 druhy považujeme již za bohatý trávník, na obou plochách vodojemu Flora napočítáme 44 druhů, což je extrém, kterého jsme dosáhli svozem tzv. zeleného sena z několika přírodních lokalit,“ vysvětluje Pavel Procházka, specialista na biodiverzitu PVK.
V roce 2015, kdy projekt přechodu k biodiverzitě odstartoval, nacházel i své odpůrce, kterým bylo třeba důvody a výhody změny podrobně vysvětlit. „Založení biodiverzitního trávníku bývá na vstupu náročnější, ale náklady se pak vrátí v rámci minimalizace údržby. Louky, na které jsme postupně doplnili o ptačí budky, broukoviště, včelíny i jezírko ani nezavlažujeme, přitom se jejich stav postupně vyvíjí a zlepšuje,“ hodnotí Pavel Procházka.
Pro upřesnění je třeba dodat, že v posledních letech PVK instalovaly v areálech vodojemů více než sto ptačích budek a hmyzích hotelů. V jednotlivých areálech se PVK stará také o 86 včelstev.*
Více v časopisu Komunální technika 8/2023.
