Biologický odpad je důležitou druhotně využitelnou surovinou, jeho zpracováním a využitím se uzavírá koloběh živin v přírodě. S biologickým odpadem se můžeme setkat i pod jinými názvy,např. bioodpad, biologicky rozložitelný odpad (BRO) a biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO). Sběrem BRKO získáváme nejenom druhotnou surovinu ke zpracování, ale také snižujeme množství směsného komunálního odpadu (SKO).
Separovaným sběrem je také plněna Směrnice Evropské unie o odpadech 31/99/ES, která členským státům ukládá minimalizovat množství biologického odpadu ukládaného na skládky komunálního odpadu.
Na biologicky rozložitelný komunální odpad je možno nahlížet v podstatě dvěma základními způsoby:
• a) Odpad (jako materiál, surovinu) lze zpracovávat na zahradách rodinných domů,
v zahrádkářských osadách apod. Jde o způsob domácího, případně komunitního kompostování. Tento odpad není nikde vykazován, jeho produkce nemůže být zvážena a podle zákona o odpadech vlastně jako „odpad“ neexistuje – vlastník nemá úmysl se jej zbavit. Jde svým způsobem o předcházení vzniku skutečného odpadu.
• b) Odpad (ale již ne jako materiál), je odkládán na vyhrazené místo (kontejner, sběrná nádoba, sběrný dvůr apod.). V tomto momentě je ale již navýšena produkce komunálního odpadu obce nebo města o množství hmoty, která vznikla pouze tím, že se vytvořilo místo na její sběr. Jde tedy o separovaný sběr BRKO, který lze provozovat jako systém buď odvážecí (odvážkový, odvozový), nebo jako donáškový (přinášecí). Rozdíl v systémech je pouze ve vzdálenosti a umístění nádob na separovaný sběr.
Materiál a metody
V letech 2007 až 2010 měli občané ve sledované lokalitě možnost ukládat bioodpad do všech sběrných dvorů provozovaných v hodnoceném městě. V těchto letech byl bioodpad bezplatně vybírán a ukládán do sběrných van. Zároveň s možností donášet bioodpad do sběrných dvorů byl postupně zaváděn separovaný sběr BRKO přímo ve vilové zástavbě. Během let 2007 až 2009 došlo k plošnému pokrytí všech částí. Za toto období narostl počet obyvatel zapojených do separovaného sběru z 2 550 na 11 805.V souvislosti se zvyšujícími se náklady je bioodpad od roku 2011 vybírán pouze na jednom sběrném dvoře. Nyní již ale občan platí poplatek za uložení a zpracování odpadu. Poplatek byl stanoven na 400 Kč/t pro odpady bez nutnosti úpravy (tráva, listí, hnůj, ovoce) a na 500 Kč/t pro odpady, které je nutno upravovat (pařezy, kořeny, větve). Důvody pro zpoplatnění jsou takové, že ve městě funguje také uvedený systém odděleného sběru BRKO, do kterého se mohou občané zdarma zapojit.
Výsledky a diskuse
V letech 2011 a 2012 se plošné pokrytí již neměnilo, ale počet obyvatel zapojených do systému sběru bioodpadu ano. V roce 2010 bylo v systému zapojeno 11 850 obyvatel, v roce 2011 narostl na hodnotu 13 563 a v roce 2012 nepatrně klesl na 13 389. Výsledkem zavedení poplatku byl pokles množství sbíraných bioodpadů prostřednictvím sběrných dvorů o 93 % v roce 2011 a postupně až k nulové hodnotě v roce 2012 (viz graf).
Při srovnávací analýze za období, kdy oba systémy fungovaly společně (2007 – 2010), lze konstatovat, že množství bioodpadu ze sběrných dvorů a ze separovaného sběru spolu nesouvisí. Po náběhu systému separovaného sběru bioodpadu v letech 2007 a 2008, který je charakteristický nevýrazně navyšujícím se množstvím sebrané suroviny a je identický ve všech sledovaných lokalitách, které autoři dlouhodobě sledují, lze od 3. roku provozu systému pozorovat relativně ustálenou hodnotu sebraného množství bioodpadu, které je závislé již na jiných faktorech a to je počet obyvatel zapojených do systému separovaného sběru a na počasí, které je rovněž výrazným faktorem pro množství sebraných bioodpadů v dané lokalitě.
Zajímavé z hlediska motivace obyvatelstva ke sběru je hodnocení let 2009 – 2012. V období let 2009 a 2010 (bez poplatku na sběrném dvoře) bylo v tomto místě sebráno cca 65 t a 80 t bioodpadu. V systému separovaného sběru, i při výrazném nárůstu počtu zapojených obyvatel, byla v roce 2010 hodnota sebraného množství nižší než v roce 2009. Nárůst množství sebraných bioodpadů prostřednictvím separovaného sběru od obyvatelstva letech 2011 a 2012 je výrazem opětovného zvýšení počtu obyvatel zapojených v systému. Na sběrném dvoře se již bioodpad nevybírá. Není zájem obyvatel provádět „něco navíc“ za poplatek. Otázka tedy zní – kde je „uloženo“ cca 80 t bioodpadů, které byly ve sběrném dvoře sbírány v předešlém období? Lze předpokládat, že se odpad vrátil mezi neevidovaný (do polí, příkopů apod.), nebo byl v lepším případě odvezen se směsným komunálním odpadem.
Závěr
Je třeba zamyslet se nad dalším zpoplatněním něčeho, co již občan jednou platí. Občan zaplatí poplatek za systém sběru komunálního odpadu (jako celku) v obci ročně. bioodpad je jednou ze složek komunálního odpadu stejně jako plast, papír a ostatní komodity. Proč je tedy bioodpad zpoplatněn dvakrát? Neumí obce provozovat systém ekonomičtěji? Příklady motivačních systémů lze nalézt v mnoha případech i v obcích ČR. Již brzy bude pro obce stanovena zákonná povinnost sbírat samostatně bioodpady z obcí. Je mnoho způsobů jak bioodpady od obyvatelstva získat (sběrné dvory, separovaný sběr, mobilní sběr apod.). Nejlepších výsledků se dosáhne vždy správnou kombinací možností a přiblížení systému k místu zdroje odpadu (k občanům) i za cenu zvýšených nákladů. Ty lze vyrovnat např. zvýšením motivace obyvatelstva třídit více ostatních komodit, kterých je ve směsném komunálním odpadu stále výrazné procento. Na příkladě měst, kde motivační systém je založen na možném snížení poplatku za systém sběru komunálního odpadu v obci pro obyvatele, kteří „dělají něco navíc“ se prokazatelně zvýší platba od EKO-KOMU do obce za vytříděné komodity až čtyřikrát, což představuje vždy vyšší hodnotu, než náklady vynaložené k získání tohoto ekonomického, ale i ekologického efektu.
Tento příspěvek vznikl za podpory projektu Analýza vlastností separovaných složek komunálního odpadu vedeného pod číslem 2013:31180/1312/3121.
Přehled literatury
[1] ALTMANN, V.: 2010. Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.Biom.cz [online]. 2010-08-18 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/nakladani-s-biologicky-rozlozitelnymi-odpady>. ISSN: 1801-2655.
[2] JELÍNEK, A.a kol.: 2001. Publikace „Hospodaření a manipulace s odpady ze zemědělství a venkovských sídel“. Knihu vydal AGROSPOJ, SAVOV, F., Těšnov 17, 117 05 Praha 1, v roce, 236 s.
[3] VOŠTOVÁ, V. a kol.: 2009. Logistika odpadového hospodářství; ČVÚT Praha, 5 – Technické vědy, ISBN 978-80-01-04426-1. 1. vydání, 349 s.
[4] ALTMANN, V., VACULÍK, P., MIMRA, M.: 2010. Technika pro zpracování komunálního odpadu, ČZU Praha, Powerprint s.r.o., ISBN 978-80-213-2022-2. 1. vydání, 120 s.
[5] Vrbová, M.: 2011. „Ekonomika odpadového hospodářství v obcích ČR“. Příspěvek na konferenci. Ústí nad Labem.
Souhrn
Snížení obsahu bioologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ve směsném komunálním odpadu lze dosáhnout zaváděním separovaného sběru bioodpadu. V příspěvku je uvedeno vyhodnocení systému, který je zaveden na území sledovaného města. Od spuštění pilotního projektu v roce 2007 do konce roku 2012 bylo do systému sběru zapojeno přes 13 000 obyvatel města. Sběr je prováděn v lokalitách s vilovou zástavbou a každému domu (má-li majitel zájem) je přidělena jedna nádoba o objemu 120 nebo 240 litrů. Hodnocené parametry sběru jsou „Celková roční produkce BRKO“ a „Roční produkce BRKO na jednoho obyvatele“. Pro občany byla v lokalitě také možnost odkládat bioodpad do sběrných dvorů. V příspěvku je uveden vliv zpoplatnění této možnosti na množství takto získaného BRKO.
Klíčová slova: separovaný sběr, vyhodnocení, účinnost systému
Autoři
Ondřej Tůma, Vlastimil Altmann, David Houška, Miroslav Mimra,
ČZU Praha, technická fakulta, katedra využití strojů.
Praha 6 Suchdol, Kamýcká 129, 165 21
Popisek: Grafické vyjádření ročního množství sebraného bioodpadu na sběrných dvorech
