Mlha představuje pro řidiče výrazné riziko. Je to především kvůli omezené viditelnosti a zkreslenému vnímání rychlosti i vzdálenosti jiných vozidel či překážek na silnici.
„Mlžné prostředí zhoršuje orientaci řidičů. Ti pak mohou neúmyslně přeceňovat své schopnosti. Současně dochází k zamlžení okolních předmětů, což komplikuje odhad vzdáleností. Řidiči často vnímají rychlost jako nižší, než jaká ve skutečnosti je, a vzdálenost k překážkám považují za větší,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0. V takových podmínkách může snadno dojít k fatálním chybám. Navíc kapičky mlhy kondenzují na vozovce, což za nízkých teplot vede k tvorbě námrazy, která prodlužuje brzdnou dráhu a zhoršuje ovladatelnost vozidla.
Vliv podzimního počasí potvrzují i pojišťovny. „Každoročně evidujeme nárůst nehod v podzimních měsících. Nejhorší je z tohoto pohledu říjen, kdy zaznamenáváme až desetiprocentní zvýšení počtu škod. Kromě mlhy je důvodem také nepřizpůsobení jízdy podzimním podmínkám, které často přinášejí i vlhkou vozovku, nebezpečnou zejména v lesních úsecích,“ upřesňuje příčiny nehod Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.
Viditelnost je v mlze zásadní. Světla pro denní svícení jsou v takových podmínkách naprosto nedostatečná. Při jízdě v mlze je třeba rozsvítit potkávací světla a zadní mlhovky, jak to ukládá zákon. „Zákonem není exaktně definována mlha. Pomoci může osvědčená zahraniční praxe. Například v Německu je povinnost rozsvítit mlhovky při dohlednosti do 50 metrů. Na druhou stranu je tu ovšem i riziko, že budeme používat mlhová světla i v prostředí, kde to není nutné. Pro ostatní řidiče to bývá nepříjemné a potenciálně z důvodu jejich oslnění nebezpečné. Ve Velké Británii je zakázáno používat mlhovky, pokud je dohlednost na více než 100 metrů,“ upřesňuje Budský. Pozornost je třeba věnovat i automatickým systémům přepínání světel – ověřte, zda správně fungují a zda jsou opravdu zapnutá potkávací světla.
Je důležité myslet nejen na svou viditelnost, ale také na ostatní účastníky silničního provozu. Chodci a cyklisté jsou v mlze velmi špatně viditelní, a proto by měli používat reflexní prvky, i když je denní světlo. „Za mlhy více než kdy jindy platí, že by chodci měli chodit po krajnici, respektive po levém okraji vozovky. Určitě by se neměli pohybovat v jízdní dráze vozidel,“ uvádí Budský. Pro chodce platí povinnost mít reflexní doplňky mimo obec nejen za tmy, ale i za zhoršené viditelnosti. Cyklisté by měli být osvíceni vpředu i vzadu; reflexní vesta může výrazně zlepšit jejich viditelnost.
Jízda v mlze vyžaduje maximální pozornost. Nehody, které se stávají v těchto podmínkách, mají často horší následky právě kvůli mixu nepřiměřené rychlosti, snížené viditelnosti a zhoršené ovladatelnosti vozidla. „Být včas v cíli je méně důležité, než tam dorazit bezpečně. Mlha je zrádná a vyžaduje od řidičů naprosté soustředění a trpělivost. Nezávoďte s ní. Je to protivník, kterého nemůžete porazit,“ uzavírá Budský.*
Zdroj: Platforma VIZE 0, ilustrační foto archiv redakce