Logistika sběru a svozu bioodpadu

Cena za svoz odpadu by neměla být navyšována o poplatky za svoz biologicky rozložitelného odpadu. Tato cena by měla být zahrnuta do poplatku za likvidaci odpadu, nikoliv však být účtována separátně. Důvodem pro separaci bioodpadu ze směsného odpadu je direktiva EU O skládkování, která má za cíl snížit množství bioodpadu ukládaného na skládky. Optimalizace svozových tras je součástí plánu na snižování množství ukládaného bioodpadu na skládky.

Cílem logistiky sběru a svozu bioodpadů je dopravit veškeré sebrané množství odpadu na dané místo, neboli propojit jednotlivá místa produkce odpadu s místem jeho zpracování nebo dalšího překládání tak, aby vzniklé náklady byly minimální.

U tak heterogenního materiálu, jakým bezesporu bioodpad je, se nelze řídit pouze kriteriem ekonomickým, ale je nutné vzít v úvahu všechny jeho specifické vlastnosti a omezit jejich možné negativní dopady na okolní prostředí. Realizace systému sběru a svozu je většinou svěřena odborné firmě, která obvykle v dané lokalitě zajišťuje svoz KO.

Pro správné stanovení svozových tras je nutné provést analýzu zájmového území s cílem, co nejpřesněji zmapovat plochy na kterých bude produkován BRO a vypočítat možnou produkci BRKO z domácností. Mikroregion Drahanská vrchovina se skládá z 12 obcí (Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice, Ruprechtov, Studnice). Počet obyvatel žijících v obcích regionu je 8 097. Roční množství produkce BRO činí celkem 169 tun což je cca 241 m³. Při uvažované 70% výtěžnosti je roční produkce BRKO v tomto regionu 120 t, což je přibližně 171 m³.

Varianty sběru jsou:1) specielní sběrné nádoby na bioodpad o objemu 240 l, 2)  velkoobjemové kontejnery (VOK) o objemu 14 m³ .

Četnost svozů nádob o objemu 240 l bude 1 x za 14 dnů (26 odvozů za rok)  a u VOK 18x za rok. Potřebný počet nádob pro celý mikroregion činí u 240 l nádob 66 ks a u VOK 13 ks. Počet VOK je v každé obci po 1 ks, pouze v obci Luleč jsou umístěny na žádost 2 ks.

Svoz pomocí VOK bude prováděn 18 x za rok. Svoz VOK bude prováděn paprskovitě. Nosič kontejnerů přiveze do obce prázdný VOK a odveze naplněný VOK. Varianty svozu BRO jsou hodnoceny po stránce technologické a ekonomické.

Z analýzy vyplývá, že svoz BRO odvážený svozovým automobilem s vyklápěním BRO z nádob 240 l a s pomocí vyřešené optimální trasy v daném regionu, je ve svém důsledku výhodnější, než svoz pomocí VOK. Jednoduchá kalkulace investičních nákladů (nákup nádob pouze v 1.roce) a provozních nákladů (za 1. až 3. rok) dokládají významný rozdíl v ceně za svezenou tunu BRO. Přesto je svoz pomocí nádob v obcích ČR pomíjen a řešení je většinou prováděno pomocí VOK umístěných ve sběrných dvorech, v horším případě na veřejných stanovištích. Je to dáno tím, že zájem o tuto službu nemá mnoho obyvatel, neboť se jedná většinou o službu placenou a také investiční náklady obce na pořízení 1 VOK (cca 35 000 – 40 000 Kč) jsou výrazně menší, než pořízení potřebného počtu sběrných nádob u rodinných domů v obci, který je nutný pro nastavení tohoto systému sběru a svozu.

Optimální varianty svozové trasy bylo dosaženo metodou nejbližšího souseda, která patří mezi nejjednodušší aproximační metody. Výsledky, které lze touto metodou získat, jsou pro optimalizaci svozových tras přijatelné. V začátku algoritmu se vybírají minimální hodnoty tím, jak se přechází po nejbližších uzlech. Postupně však s přibývajícími uzly zařazenými do výsledného svozového okruhu dochází k zmenšování množiny ještě nezařazených míst v okruhu. Tím se projevuje nevýhoda uvedeného postupu, neboť algoritmus v závěrečných fázích optimalizace již má na výběr pouze omezený počet možných postupů optimalizace. To může vést k zařazení velmi vysokých hodnot do řešení, které se následně negativně projeví na celkovém výsledku. V důsledku tohoto faktu nemusí být nalezené řešení optimální.

S využitím vytvořeného modulu bylo možné provést optimalizaci svozových tras pro region Drahanská vrchovina. Rovněž bylo možné srovnat uvedenou metodu s jinými aproximačními metodami a porovnat dosažené výsledky. Použitá metoda se jeví jako vyhovující pro optimalizaci svozových tras biologicky rozložitelných dopadů, zejména díky možnostem využití tabulkových kalkulátoru a prostředí Visual Basic for Application.

(Poznatky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného záměru MŠM 6046070905).

Celý článek je otištěn v čísle 7/09 časopisu Komunální technika.

Autor: Ing. Vlastimil Altmann, Ph.D. a kolektiv, Česká Zemědělská Univerzita Praha