V Praze se v polovině listopadu konal třetí ročník konference Odpadové hospodářství měst a obcí v praxi. Tentokrát byly hlavními tématy poplatky za svoz odpadů, snižování podílu biosložky ve směsném komunálním odpadu, optimalizace odpadových systémů měst a obcí či například zapojení podnikatelů do komunálních odpadových systémů. Debata se ale také stočila na novelu obalového zákona, což je v současné době hit všech odpadářských konferencí jak v oficiálním prostoru, tak v kuloárech.
Po slavnostním zahájení konference seznámil plénum se strategickými plány Ministerstva životního prostředí v odpadovém hospodářství vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP, David Surý. Zdůraznil tři strategické dokumenty, na kterých začalo ministerstvo pracovat.: Plán odpadového hospodářství, Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 a Akční plán cirkulární Česko 2022–2027.
U Plánu odpadového hospodářství označil David Surý několik klíčových bodů potřebných pro přechod na cirkulární ekonomiku:
Plasty: Omezení jednorázových plastů je v souladu s evropskými směrnicemi a má za cíl snížit množství plastového odpadu. Požadavek na obsah 25 % recyklovaných plastů v nápojových PET lahvích od roku 2025 je krokem k podpoře trhu s recyklovanými materiály a snížení závislosti na nových plastech.
Textil: Nastavení funkčního systému sběru použitého textilu a textilního odpadu do 1. 1. 2025 je důležité pro zvýšení míry recyklace a znovupoužití textilních materiálů. Posílení inovací pro podporu opětovného využití textilu je klíčové pro rozvoj udržitelných postupů v textilním průmyslu.
Komunální odpady: Cíl zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálních odpadů na nejméně 55 % celkové hmotnosti vyprodukovaných komunálních odpadů do roku 2025 je ambiciózní. Tento cíl je v souladu s evropskými směrnicemi a je zaměřen na zlepšení efektivity a udržitelnosti správy komunálních odpadů.
Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) zmínil, že je hrdý na vyspělost českého odpadového hospodářství, že jsou i zásluhou MŽP v posledních letech vidět veliké pokroky a vyjádřil údiv nad hlasy, které naše OH shazují a označují ho za nedostatečné. „V mediální bouři, která se v poslední měsících nese, mnohem častěji, než dřív slýcháváme poměrně negativní informace o našem českém třídícím systému. Já si myslím, že to je velká škoda.“ řekl v úvodu své přednášky Petr Havelka a dodal, že jsme mezi devíti nejlepšími státy v Evropě, co se týká právě možnosti a reálnosti splnění cílů roku 2025.
Hlavním tahákem letošní konference byly panelové diskuze. Té první, se po úvodních přednáškách kromě Davida Surého a Petra Havelky účastnili i starosta města Velký Osek, Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a předsedkyně komise životního prostředí SMO ČR a starostka obce Sudice Olga Dočkalová.
Panelisté odpovídali na otázky jak přítomných v sále, tak účastníků připojených on-line. Došlo i na hojně diskutované téma zálohování, kde se plénum neshodlo v bodě, zda záleží na čistotě PETu u zpracovatele či nikoli. Tento bod je jedním z argumentů MŽP pro zavedení povinného zálohování, mnozí zpracovatelé PET s ním ale nesouhlasí.
V další části se konference přesunula k tématu nastavení a výběru poplatků. I v této části zazněly dvě přednášky. PAYT – účinný nástroj optimalizace odpadového hospodářství představila Eva Mífková ze společnosti JRK Česká republika, s.r.o. a Marta Balnerová Uzlová z Ministerstva financí promluvila o poplatcích za komunální odpady z pohledu správy. Následující panelová diskuze byla přehlídkou různých systémů velikostního, demografického či třeba správního spektra. Několik dotazů účastníků směřovalo k např. nedostatečné výši horního stropu poplatku, který obec může vybírat od občanů, na což zástupkyně Ministerstva financí reagovala vysvětlením, že poplatek je vlastně jakýsi druh daně a dle tohoto statutu je potřeba s ním nakládat. Ministerstvo zvažuje zavedení indexace maximální výše poplatků, tak aby jej bylo možné zvyšovat podle výše inflace.
Odpolední program prvního dne byl v podobném schématu a vytěžil velmi podrobně téma financování změn a obecně efektivnějšího OH v obcích, které představil zástupce hlavního partnera konference společnost ENVIROS, Pavel Růžička. Pozoruhodný příklad byl přednesen ústy vedoucí odboru životního prostředí města Tábor, Lenky Koubkové a velmi zajímavou přednášku slyšeli účastníci od Olgy Dočkalové, která představila nikoli zavedení, ale již udržení motivace občanů v nastaveném systému.*
