Hanácká metropole Olomouc, konkrétně výstaviště Flora, hostilo v květnu novou akci s výstižným názvem: Komunální veletrh 2023. Pořadatelé v upoutávkách deklarovali celostátní výstavu primárně zaměřenou na zakázky malého rozsahu – tedy bez nutnosti výběrových řízení.
Komunální veletrh byl určený zejména pro osoby s rozhodovací pravomocí a odborníky z řad zástupců měst, obcí a jimi zřízených organizací, zkrátka pro subjekty zajímající se o produkty a služby související s širokou komunální problematikou. Tomu odpovídala i struktura vystavujících firem. Paralelně s akcí probíhal doprovodný program v podobě odborných konferencí.
Velmi široký rozmach
Zhruba 3000 m2 kryté a 2000 m2 venkovní výstavní plochy obsadilo více než 80 vystavovatelů s rozmanitým zaměřením. Nomenklatura veletrhu byla tedy velice široká.
Zaznamenali jsme expozice s „čistokrevnou“ komunální technikou, městským a parkovým mobiliářem, veřejným osvětlením, odpadovým hospodářstvím a recyklací, technologiemi pro úpravu vod a kanalizaci. Prezentovali se poskytovatelé internetových služeb, dodavatelé hygienické a čisticí techniky, vybavení škol, kanceláří, dětských hřišť nebo smaltovaných cedulí. Nechyběla problematika ochrany životního prostředí, poradenská činnost a dotační servis. Perličkou byl stánek s dojící technikou.
Rovněž doprovodný program měl velice široký záběr. Diskutovalo se o digitalizaci, kyberbezpečnosti a ochraně osobních údajů, energetické bezpečnosti – to vše včetně rizik a hrozeb. Řada se dostala na veřejné zakázky, komunitní energetiku, nakládání s odpady, vodní hospodářství, umělou inteligenci, chytrá města až po sport a naplnění volného času obyvatel měst a obcí.
Nejsou lidi?
Výběr místa v hanácké metropoli Olomouci s dobrou infrastrukturou i dopravní dostupností měl logiku. Stejně tak termín se jevil s ohledem na paralelně ve městě probíhající volební sněm Svazu měst a obcí ČR, a tedy i potenciální účast vysokého počtu zájemců z branže, jako vhodně zvolený.
Podobně jako u českobudějovického veletrhu Urbatech, konaného na přelomu března a dubna v baště českého výstavnictví, jsme také v Olomouci zaznamenali nízkou účast návštěvníků, kteří jsou – stejně jako u fotbalu góly – kořením těchto a podobných prezentačních akcí. Přitom nejde o náš subjektivní poznatek z jednodenní (páteční) návštěvy. V podobném duchu se vyjadřovali mnozí vystavovatelé, s nimiž jsme se setkali.
Již podruhé se zakrátko ukázalo, že není problém takovou akci připravit. Nalákat na ni vystavovatele, v tomto případě na první veletrh svého druhu s příslibem hojné účasti odborné veřejnosti, asi také nebylo příliš obtížné. Nejtvrdším oříškem je přesvědčit návštěvníky, aby přijeli. Pokud se ho nepodaří rozlousknout, jde veškeré vynaložené úsilí „do kopru“.
Stejně jako u Urbatechu lze o příčinách nezájmu odborné veřejnosti o Komunální veletrh jen spekulovat. Někoho mohl od účasti odradit velmi široký záběr akce. K tomu doba očividně přeje čím dál víc prezentacím ve virtuálním prostoru, které předcházejí osobnímu kontaktu dodavatelů strojů s klienty. Z „živých“ akcí jsou potom nepochybně atraktivnější než hromadné veletrhy přehlídky techniky formou dnů otevřených dveří u jednotlivých výrobců a prodejců.
Nechme se tedy překvapit, zda byl první ročník Komunálního veletrhu současně posledním. Nebo ho pořadatelé pokropí živou vodou a dají mu ještě druhou šanci?
(Podrobnosti v Komunální technice 6/2023)*
