Nedostatečný důraz na používání ochranných prostředků při práci je českým evergreenem. Malé a střední české firmy jsou v otázce bezpečnosti práce velice benevolentní, zvláště pak ve stavebnictví, které patří k nejrizikovějším odvětvím. Podnikatelé však tuto problematiku bagatelizují napříč všemi segmenty, častokrát z ekonomických důvodů.
Svoji roli zde sehrává i nedostatečná informovanost samotných zaměstnanců, kteří často nevědí, na co mají od zaměstnavatele nárok. Důsledkem jsou pak desítky tisíc pracovních úrazů ročně a více než dva miliony dnů, které lidé stráví na neschopence.
Ochranné pracovní prostředky na hranici životnosti
„Mnozí podnikatelé nechtějí navyšovat své náklady o dodatečné výdaje za nákup, údržbu a obnovu ochranných pracovních prostředků. Zaměstnanci jsou pak nuceni používat například roušky, rukavice, brýle nebo helmy na samé hranici životnosti. I to přispívá k vyššímu riziku vzniku pracovního úrazu. Úspory v oblasti bezpečnosti práce jsou proto spíše optický klam. Zaměstnanec, který po úrazu stráví v průměru 55 dnů na neschopence, se přece firmě musí prodražit,“ říká Jiří Tuháček ze společnosti Kimberly-Clark Professional.
Pracovníci by měli požadovat nápravu
Problém bezpečnosti práce má i další rovinu. Pracovníci častokrát nevědí, že mají nárok na ochranné pracovní prostředky od zaměstnavatele - například na respirátory, protihluková sluchátka, svařovací kukly, ochranné oděvy, brýle nebo rukavice. Zvláště pak v případech, kdy se zaměstnanci pohybují v pracovním prostředí, kde hrozí bezpečnostní rizika, jež nemůže zaměstnavatel zcela odstranit. „Pokud podnikatel pracovníkovi ochranné prostředky nepředal, měl by zaměstnanec požadovat nápravu. Nemá ani povinnost si tuto pracovní výbavu pořizovat z vlastních prostředků, i když jej k tomu podnikatel vybídne. Pokud pracovník tento pokyn neuposlechne, zaměstnavatel jej za to nemůže pokutovat,“ upozorňuje dále Jiří Tuháček.
Pracovní úrazy v číslech
Například v listopadu 2012 zaevidoval Státní úřad inspekce práce na základě hlášení zaměstnavatelů celkem 4574 pracovních úrazů. Z tohoto počtu se jednalo celkem o 10 pracovních úrazů s následkem smrti a 125 závažných pracovních úrazů, které si vyžádaly hospitalizaci postiženého delší než pět dnů. Podle údajů Výzkumného ústavu bezpečnosti práce se předloni stalo celkem 47 111 pracovních úrazů s pracovní neschopností, které si v souhrnu vyžádaly 2 592 537 dnů, které lidé strávili na neschopence.
