Rakousko od letošního roku zálohuje jednorázové plastové lahve a hliníkové plechovky. Obchody tak nově účtují zálohu 25 centů (cca šest korun) za prodaný nápojový obal a přijímají zpět použité zálohované obaly. Češi, kteří tráví zimní dovolenou například v rakouských Alpách, si tak mohou na vlastní kůži vyzkoušet zálohování, které by Česko mohlo brzy také spustit. Co to pro ně znamená a jak mohou svou zálohu dostat zpět?
V Rakousku již nyní zakoupí lidé plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do 3 litrů se zálohou 25 centů. „Zálohovanou PET lahev a plechovku spotřebitelé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal v Rakousku má na sobě vytištěné logo zálohování – černobílou petku, plechovku a znak eura v recyklačním kroužku,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Vrátit obal a vyzvednout si svou zálohu zpět lze ve všech prodejnách nápojů. Pro frekventovaná místa, jako jsou například vlaková nádraží, zřizuje operátor rovněž odběrné automaty. Malí obchodníci s manuálním sběrem mohou využít výjimky a přijímat pouze ty obaly produktů, které sami nabízí, v počtu, který odpovídá jejich běžnému objemu prodeje. Tato výjimka se však českých turistů nijak nedotkne, pokud nenakoupí nápoje ve velkém množství.
Rakousko začíná se zálohováním nápojových obalů v momentě, kdy má zpětný sběr jednorázových obalů na úrovni 70 %. Zavedením zálohového systému cílí na sběr v objem 2,2 mld. obalů ročně s ambicí dosáhnout 90 % nejpozději v roce 2027. Rakušané také počítají s tím, že jim záloha pomůže snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě a ulicích tak, jak se to povedlo v jiných zálohujících evropských zemích.
Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi i v dalších oblíbených dovolenkových destinacích, jako je Slovensko, Chorvatsko, Malta, pobaltské státy, Skandinávie či Irsko. Zálohuje však i sousední Německo a od loňského roku jsou nápojové obaly se zálohou rovněž v Maďarsku a Rumunsku. Stejně jako v Rakousku, tak i v dalších evropských zemích se zálohují PET lahve a plechovky (v objemu od 0,1l do 3l), v některých zemích pak i skleněné lahve. Běžná záloha se v evropských zemích pohybuje do čtyř korun. „Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,75 Kč mají v Chorvatsku, o něco vyšší zálohu 3,75 Kč má Irsko a Finsko, úplně nejvyšší zálohu zhruba 6 Kč mají v Rakousku a Německu,“ říká Kristýna Havligerová a dodává: „Při vracení je potřeba myslet na jedno důležité pravidlo. Nápojový obal musí být vždy vrácen v té zemi, ve které byl produkt zakoupen.“
Vrácením zálohovaných obalů se spotřebitelé chovají šetrně k přírodě a životnímu prostředí. Systém záloh šetří přírodní zdroje, a to díky tomu, že se lahve či plechovky vyrábí z recyklátu získaného z vrácených obalů, nikoli z panenského materiálu. Systém tak pomáhá snížit spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. V Evropě je obdobných systémů už 17, za pár měsíců přibude jako osmnácté i sousední Polsko. Česko tak bude jedním z mála nezálohujících ostrůvků na mapě Evropy. Celosvětově zálohuje už přes 350 milionů lidí, kteří použité obaly vrací v rámci 57 zálohových systémů včetně Austrálie, několika států USA nebo Izraele.*
