Když elektrospotřebič doslouží, patří do sběru. To dnes ví snad každý, přesto zhruba pětina elektroodpadu skončí v komunálním odpadu namísto sběrného dvora. Jak je to možné? O ekologickém chování lidí rozhoduje mimo jiné vzdálenost sběrného místa a velikost spotřebiče.
Hranice akceptovatelné vzdálenosti odnosu vyřazených malých elektrozařízení do sběrného místa se zásadně liší podle jejich velikosti.
S velkým spotřebičem, například pračkou, jsou lidé ochotni urazit až 1404 metrů, s malým elektrozařízením 544 a světelnými zdroji jen 342 metrů. Vyplývá to z průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 668 respondenty.
„Čím je elektrozařízení větší, tím dále jsou lidé ochotni jej přepravit. Značné rozdíly ve vzdálenostech pravděpodobně souvisejí s tím, že větší spotřebiče lidé přepravují dopravním prostředkem, takže delší vzdálenost jim nevadí. S menšími spotřebiči chodí do sběrného místa naopak pěšky, takže tam již na vzdálenost hledí,“ vysvětluje Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení.
Pětina elektroodpadu končí zbytečně na skládce
Smutným faktem je, že lidé sice vědí, že do komunálního odpadu elektrospotřebiče nepatří, přesto jich tam podle průzkumu skončí zhruba pětina.
Může za to pravděpodobně i zmiňovaná neochota lidí urazit s odpadem do sběrného místa větší vzdálenost. Pro někoho tak může být pohodlnější spotřebič vyhodit do popelnice.
„K odložení elektroodpadu do komunálního odpadu se přiznali respondenti hlavně v případě menších elektrozařízení, nejvíce v případě světelných zdrojů. V popelnici jich takto skončí téměř třetina. U větších spotřebičů je situace výrazně lepší, pračku či sporák u popelnic nechá jen 14 % respondentů,“ shrnuje výsledky průzkumu Zuzana Adamcová.
Zajímavým zjištěním je také fakt, že skoro desetinu vysloužilých spotřebičů lidé doma skladují, ale nepoužívají.
Službu recyklace mají spotřebitelé předplacenou
Elektroodpad rozhodně nepatří do koše, protože jej lze téměř 100% recyklovat a vytříděné materiály znovu využít. „Navíc je nutné z odpadu odborně odstranit případné zdraví škodlivé látky, například toxickou rtuť, která se v malém množství nachází v zářivkách obsahujících luminofor,“ vysvětluje Zuzana Adamcová. Elektroodpad lze odevzdat k likvidaci ve sběrných dvorech obcí či v obchodech s elektrem.
Pozor, světelné zdroje – žárovky – je nutné z lustrů a lampiček vymontovat a uložit výhradně do speciálních sběrných nádob. V žádném případě se nesmějí vyhazovat mezi jiné vyřazené elektrospotřebiče. „Důvodem je křehkost světelných zdrojů: mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít. Některé typy navíc obsahují zmiňovanou rtuť, která by se při rozbití mohla uvolnit do okolí,“ doplňuje Zuzana Adamcová.
Služby zpětného odběru a ekologické recyklace si lidé předplácejí při nákupu nového spotřebiče. „Částka na recyklaci je uvedena na účtence samostatně, aby bylo spotřebiteli jasné, kolik za službu platí, a připomněla mu, aby této služby využil,“ uzavírá Zuzana Adamcová, zástupkyně společnosti EKOLAMP.*
