Estetický dojem posuzujeme u mnoha věcí podle fasády – a platí to i u budov. Povětrnostní podmínky a vlivy životního prostředí zanechávají své stopy na jejich fasádách. Povrchy často zešediví nebo zčernají, když se na nich usazuje prach a výfukové emise, někdy vznikají skvrny od mastných olejů nebo sazí. Patinu, narušení a následnou devastaci způsobují i mechy, řasy a lišejníky. Správně udržovaná fasáda ale nejen dělá lepší dojem, ale i déle vydrží.
„Správná údržba fasády má vliv na celkovou hodnotu budovy. V současné době lze využít řadu moderních technologií pro čištění fasád, které jsou šetrné nejen k ošetřovaným povrchům, ale i k životnímu prostředí. Moderní technologie jako čištění párou nebo suchým ledem nám dávají možnost ekologicky a nedestruktivně ošetřovat historické památky z kamene nebo dřeva, ale také pečovat o novodobé budovy zatěžované městskými zplodinami,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Důležitá je volba správné technologie čištění, vědět, co se skrývá pod špínou, znát materiály a jejich speciální vlastnosti. Správná volba technologie čištění se odvíjí od typu ošetřovaného materiálu, ale i znečištění a podmínek, které je třeba dodržet. Nejlepší postup by pak měl posoudit odborník, v případě historických památek i v konzultaci s památkáři.
Čištění horkou vodou a párou
Standardním způsobem čištění většiny typů fasád je čištění horkou vodou a párou. Jde o účinný a ekonomický způsob čištění, především díky vysokému čisticímu výkonu při nízké spotřebě vody. Horkovodní a parní čističe lze využít i pro ošetření materiálů citlivých na vlhkost, například i dřeva.
U horkovodních strojů se kromě objemu vody a tlaku využívá také efekt teploty. Pokud se čištění provádí v teplotním rozmezí mezi 60 a 80 °C, vede to k podstatně rychlejšímu rozpadu nečistot a usazenin. Tak lze snáze odstranit olej, mastnotu a saze. Parní stupeň také šetrně odstraňuje biogenní organismy, jako jsou řasy, lišejníky a mechy nebo zvířecí exkrementy. Jemné kapky pronikají i do pórů, kde vysoká teplota cca 95 °C odstraňuje organické zbytkové částice a rostlinné spory. Tzv. tepelnou denaturací lze ekologicky čistit povrchy do hloubky, oddaluje se tak I opětovný růst nežádoucích organismů.
Silné znečištění odstraní nízkotlaké tryskání částic
Pokud jsou fasády pokryté odolnou špínou nebo silnou krustou, je vhodnou metodou otryskáváním abrazivním materiálem s hrubostí zrna dle citlivosti povrchu. Při této metodě je proudová pistole zásobována z kompresoru stlačeným vzduchem. Do vzduchu se ve směšovací komoře přidává velmi jemné, měkké rozprašovací činidlo a voda, která váže prach. Důležitým faktorem při výběru postřikového prostředku je to, že jeho tvrdost a velikost zrna musí být individuálně vybrána s ohledem na povrch fasády. Při vhodné kombinaci tlaku vzduchu, objemu vody a objemu postřikového prostředku lze čistit povrchy s minimálním otěrem.
Tryskání suchým ledem
Tryskání suchým ledem je metoda vhodná především na povrchy citlivé na vodu, tam, kde je potřebná úspora vody, nesmějí se používat čisticí prostředky nebo je nežádoucí vytváření špinavé vody. Jde o velmi šetrnou technologii, protože na rozdíl od většiny ostatních sprejových prostředků, které během pracovního procesu nemění své pevné skupenství, zde není povrchový efekt založený pouze na mechanickém impulsu. Pelety suchého ledu o teplotě –79 °C dopadají na povrch vysokou rychlostí 150 m/s a uvolňují svou kinetickou energii.
„Nečistoty se také chladem stávají křehkými a snadněji se odstraňují. Další efekt je v tzv. sublimaci. Části zmrzlého oxidu uhličitého pronikají trhlinami krusty nečistot nebo nátěrů, přecházejí z pevného do plynného skupenství, a díky tomuto 400násobnému zvětšení objemu mohou nečistoty skutečně rozbít. Zůstanou po nich pouze rozprášené látky,“ popisuje výhody tohoto ekologického způsobu čištění Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Použití čisticích a dalších prostředků
K účinnému odstranění nečistot popsané metody obvykle postačují. Pokud je nutné použít čisticí prostředek, měl by být alkalický nebo neutrální pro povrchy citlivé na kyseliny. U povrchů s otevřenými póry, například u některých typů kamenných fasád, je třeba povrch před použitím čisticích prostředků nejprve navlhčit. V opačném případě chemické látky proniknou do materiálu a mohou způsobit poškození.
Některé materiály potřebují speciální ošetření. Například u potažených nebo malovaných kovových fasád je nutné odstranit tzv. křídování, tedy bílé skvrny způsobené vymytými pigmenty. K řešení tohoto nepříjemného vzhledu lze použít čisticí prostředky s brusnými přísadami, při práci se využívá i elektrických ručních leštících strojů.*
