Obyvatelé obcí, v nichž se mají stavět nové bioplynové stanice, se zápachu obávají zbytečně. Dokazuje to výzkum společnosti Tres Consulting, podle nějž 72 % lidí žijících v blízkosti bioplynové stanice zápach necítí nikdy, dalších 20 % jednou za měsíc. To odpovídá i výsledkům pachové studie ze středočeské Mořiny. Přítomnost bioplynové stanice 89 % lidí nevadí, mnozí z nich ji vnímají pozitivně. Bioplynové stanice najdeme ve všech krajích, funguje jich již více než tři sta, a to většinou ve vesnicích.
Obavy ze zápachu plánované bioplynové stanice v posledních měsících vyjádřili například obyvatelé Krahulčí na Vysočině, jihomoravských Letovic, středočeského Slaného, Kolince na Plzeňsku nebo Martinkovic a Zlíče v Královehradeckém kraji. Výzkum společnosti Tres Consulting ukazuje, že mohou být klidní – s provozem bioplynových stanic je spokojena většina těch, kteří žijí v jejich blízkosti. Často nevadí dokonce ani těm, kteří se stavbou původně nesouhlasili – více než polovina z nich (62 %) po dokončení projektu změnila názor.
Jednou za měsíc cítí bioplynku 20 % lidí, častěji než jednou týdně pouze 8 %. Za obtěžující nebo nepříjemný ale zápach považuje jen necelá desetina dotázaných. Cítit je nejčastěji za silného větru a při dopravování nebo vyvážení materiálu. To potvrzují pachové zkoušky, které provedla společnost Odour na hranici bioplynové stanice Mořina. Závětrné strany pozemku, kde se obvykle ukáže, jaký zápach daná provozovna šíří do obce, jsou zcela bez zápachu, pachové látky jsou tam pod detekčním limitem.
Bioplynové stanice využívají k výrobě elektrické energie a tepla biomasu, biologicky rozložitelný materiál. Většinou jsou to exkrementy hospodářských zvířat a energetické plodiny, v několika případech v Česku i bioodpad z domácností nebo obchodů s potravinami. Zpracovávají tedy suroviny, s nimiž musí nějak naložit každé hospodářství nebo obec. Ve srovnání se skládkováním nebo hnojením polí kejdou se vznik bioplynu v bezpečně uzavřených fermentorech naopak obejde bez šíření obtěžujícího zápachu.
A co bioplyn českému venkovu přináší? „Díky moderní technologii mohou být zemědělci nebo celé obce energeticky soběstační, protože vedlejší produkty své činnosti přemění na levné teplo a elektrickou energii, které se mohou stát i doplňkovými zdroji jejich příjmů. Mnohým z nich mohou v dnešní době zachránit podnikání,“ popsal Jan Habart ze společnosti CZ Biom. Z uvedených důvodů stavbu bioplynových stanic podporuje svými dotačními programy stát.
Vedle zemědělských bioplynek najdeme v Česku už i několik komunálních, které jsou běžné například v Německu. Zpracovávají biologicky rozložitelné odpady, které zatím u nás končí na skládkách. Jednu z nich najdeme v Kněžicích u Nymburka, kde zásobuje levným teplem většinu domů ve vesnici. Je to velmi výhodné – za jeden GJ tepla platí občané Kněžic pouze 290 Kč, polovinu průměrné ceny v České republice. Elektřina je dodávána do sítě.
Výzkum společnosti Tres consulting byl proveden v dubnu a květnu 2012 na reprezentativním vzorku 1032 respondentů žijících v okolí deseti bioplynových stanic – Mořina, Chrášťany, Třeština, Švábenice, Skalsko, Drahobudice, Kámen, Kardašova Řečice, Hospříz a Kunžak.
Výzkum společnosti Odour byl proveden v březnu 2012 na hranicích pozemku bioplynové stanice v Mořině. Závětrná strana ukazuje, jaký zápach se po větru šíří od bioplynové stanice směrem k obci. Výsledky ukázaly, že je pod detekčním limitem. Návětrná strana pozemku, na které lze změřit zápach, který vítr nese naopak směrem od obce k bioplynové stanici (nikoli směrem od ní), pak v případě tohoto měření vykázala koncentraci pachových látek 49 ouE•m-3, šlo zřejmě o emise z lokálních topenišť.
