Stroje s technologií vyvinutou českými vývojáři již dnes sekají trávu na ploše přesahující 4000 hektarů. Využitím autonomního řízení odpadá velká část náročné a nebezpečné lidské práce a úspoře 30 % nákladů.
Provozovatelé parků, které se se masivně stavějí po celé Evropě a zejména v Německu, velmi brzy zjistili, že elektrárny nestačí postavit, ale pro zachování jejich výkonu je nutná pravidelná údržba. Problémů spojených s provozem solárních elektráren je celá řada. Mezi ty největší patří nutnost pravidelného sečení trávy, čištění panelů a kontrola kabelového připojení. Tráva a nečistoty na panelech snižují výkonost panelů a mohou vést k jejich nevratnému „oslepnutí“ a nutné kompletní výměně. Elektrárny se navíc rozkládají na obrovských plochách s rozlohou desítek fotbalových hřišť, takže zajišťovat jejich správu s využitím lidské práce je poměrně komplikované.
Autonomní řešení, se kterým přišel SMAUT (česká společnost SMAUT Technology se věnuje vývoji autonomních zařízení a technologií vhodných pro efektivní sečení trávy na pozemcích solárních elektráren), je založeno na speciálně vyvinuté řídicí jednotce a softwaru. Vše je propojeno s pokročilými systémy, jako je globální navigační satelitní systém, inerciální navigace, technologie lidarů a radarů, ultrazvukové senzory a telemetrická čidla. Samotná sekačka má hmotnost kolem 350 kilogramů a musí se umět pohybovat v těžkém terénu s vysokou trávou a množstvím překážek.
V současnosti autonomní sekačky umějí posekat až 70 % plochy elektráren a pracují samostatně několik hodin. Obojí chtějí ve SMAUTu dále zlepšovat. Prvním krokem je přechod na elektrický pohon sekaček, což dále zjednoduší celý provoz a odpadne i nutnost častého doplňování paliva. Podle Vincence Šopíka, spolumajitele společnosti a zároveň ředitele výzkumu a vývoje, jsou cílem plně autonomní stroje, které se bez obsluhy obejdou v příštím roce deset hodin a výhledově až sedm dní a budou umět i posekat trávu v místech s omezeným množstvím prostoru. Taková místa se zatím stále musí sekat ručně.
„S Institutem robotiky a kybernetiky na ČVUT vyvíjíme algoritmus, díky kterému budou naše stroje do dvou let téměř bezobslužné. Umělá inteligenci je naučí umět předvídat překážky a pohybovat se ve složitém prostředí zcela bez lidského dohledu. Sekačky přiveze operátor před elektrárnu, ony budou vědět, co mají posekat a pokud budou potřebovat dobít, tak si samy dojedou na nabíječku,“ nastiňuje budoucnost Vincenc Šopík.
Provozovatel může se sekačkou komunikovat jak prostřednictvím internetu, tak za pomoci radiového spojení vyvinutého speciálně pro tyto účely. Podle potřeb může sekačka dále komunikovat třeba i přes Starlink nebo obyčejné Wi-Fi. Díky tomu lze sekačky nasadit i v oblastech s nedostatečným pokrytím telekomunikačního operátora. K samotnému ovládání stačí třeba i mobilní telefon se speciální aplikací.
Velkým tématem u autonomních sekaček je nejen fyzická bezpečnost, ale i ta kybernetická. V tomto směru se SMAUT začal využívat řešení Splunk od společnosti Cisco, které monitoruje veškerá data a v případě anomálie přerušuje autonomní provoz strojů.
Využití všech zmiňovaných technologií umožňuje strojům pracovat i na takových místech jako jsou například letiště nebo elektrické měnírny. Právě pro sekání trávy v měnírnách využívají sekačky s technologii SMAUT například rakouské dráhy.*
