Tříděný sběr komunálního odpadu je v ČR praktikován od roku 1993. V uvedeném roce bylo v průměru vytříděno 9,3 kg surovin na 1 obyvatele za rok (papír, plast, sklo, želené kovy).
Nejvyšší hodnoty vytříděných surovin bylo dosaženo v roce 2008 a to 53,1 kg. Od roku 2009 došlo skokově ke snížení vytříděného množství těchto surovin. Tento pokles nebyl však výrazem neochoty k vlastnímu třídění obalových materiálů, ale příčina je ve vykazované evidenci. Přestaly se evidovat železné kovy jako těžký materiál a místo nich začal být evidován lehčí nápojový kartón.
Sledované informace, které jsou prezentovány v příspěvku, jsou důležité pro obce v ČR z pohledu příjmu finančních prostředků za provozovaný systém sběru separovaných komodit. Obce mohou nastavit technologické parametry sběru tak, aby byl občany akceptovatelný a zároveň finančně vyrovnaný. Mezi výrazné technologické prvky systému patří velikost a počet nádob umístěných v dané lokalitě. Velikost nádob výrazně ovlivňuje i jednotlivé látkové skupiny, které jsou do nádoby vloženy. Různá skladba látkových skupin v nádobě určuje čistotu ukládaného odpadu ve vztahu k ostatním odloženým příměsím. To je ve výsledku hlavní faktor ovlivňující ekonomiku celého systému. Poslední výsledky rozborů látkových skupin v ČR byly publikovány v roce 2003.
Cílem příspěvku je vyhodnocení skladby a množství papírových obalů a nečistot (příměsí) ve sběrných nádobách v závislosti na jednotlivých látkových skupinách a srovnání hodnot za období od posledního výzkumu.
Materiál a metody
V průběhu roku 2012 bylo provedeno 13 analýz skladby papírových obalů ve sledovaných spádových oblastech. Analýzy byly prováděny v neděli (1x za 4 týdny), vždy před pravidelným odvozem této komodity. Mělo by tak být zajištěno co možná nejvyšší zaplnění sběrných nádob v době provedení analýz. Celý obsah sběrné nádoby je vysypán na plachtu. Poté se ručně třídí odpad do předem definovaných látkových skupin uvedených v tabulce 1. Od látkových skupin odpadu byly dále odděleny příměsi, jež byly rozděleny do podskupin minerální odpad a spalitelný odpad.
Analýza je provedena ve dvou typech zástavby:
A - trvale obydlené rodinné domy s vytápěním na tuhá paliva 215 trvale bydlících + 42 chatařů,
B - trvale obydlené rodinné domy s vytápěním elektrickými kotli 86 trvale bydlících obyvatel.
Závěr
Předložený příspěvek prokazuje podílovou shodnost sledovaných látkových skupin zastoupených v nádobě na separovaný papírový odpad, zároveň prokazuje velkou odlišnost v celkovém množství takto sebraných papírových obalů na jednoho obyvatele v různých typech zástavby. Příspěvek v souladu s vytyčeným cílem vyhodnotil odlišnosti obou zástaveb v množství a skladbě papírových obalů, které jsou v dané lokalitě sbírány v systému separovaného sběru obce.
Příspěvek byl napsán za finančního přispění úkolu č. 2013:31180/1312/3120 Optimalizace technologických parametrů systému sběru vybraných komodit komunálního odpadu.
Souhrn
V článku jsou uvedeny výsledky látkového složení papírových obalů, které byly analyzovány ve dvou odlišných bytových zástavbách. Ze separovaného sběru byl proveden rozbor papírových obalů na 5 využitelných látkových skupin ( vlnitá lepenka, hladká lepenka, jiné obaly, tiskoviny, jiný papír) a na 2 látkové skupiny příměsí z pohledu následného odstranění (spalitelný odpad a minerální odpad). Z výsledků je patrné, že podílová shodnost sledovaných látkových skupin zastoupených v nádobě na separovaný papírový odpad je s výjimkou tiskovin shodná v obou typech zástavby, zároveň je zjištěno, že množství papírových obalů sebraných v systému dvou odlišných zástaveb jedné obce vykazuje hodnoty s výraznou odchylkou.
Autoři:
Vlastimil Altmann 1, Miroslav Mimra 1, Veronika Miláčková 2, David Houška 1
ČZU Praha, technická fakulta, katedra využití strojů 1, katedra jakosti a spolehlivosti strojů 2.
Praha 6 Suchdol, Kamýcká 129, 165 21
