Byla to poslední originální nákladní škodovka, ale také první sériová bezkapotová koncepce a navíc dodávaná i coby první úspěšný tahač návěsů naší výroby...
Škoda dříve vyráběla nákladní vozy v Mladé Boleslavi i v Plzni, ale v poválečném kvasu přemísťování výroby postupně pocházely z letňanské Avie (rekonstruovaná Škoda 706 R s dlouhou kapotou), a pak z nově zřízených Libereckých automobilových závodů, pojmenovaných podle ruského vzoru zkratek LIAZ (podobně jako GAZ, ZAZ, KrAZ, UAZ a další).
Nová Škoda 706 RT, pro svoji elegantní bezkapotovou koncepci přezdívaná „trambus“, se stala nejúspěšnějším nákladním automobilem značky Škoda, když se vyráběla od roku 1958 déle než čtvrt století. Poslední byly speciály Škoda MT 4 x 4 pro export do Afriky, které jsme si prohlédli při novinářské exkurzi LIAZ v roce 1988...
Kořeny sahají do třicátých let
V polovině 30. let měla Škoda ucelenou nabídku nejen osobních, ale i nákladních vozů. Největší typy Škoda 806 DT poháněl vznětový šestiválec o objemu 11,8 litru s vrtáním válců 125 mm a zdvihem pístů 160 mm, jenž zůstal po mnoha modernizacích základem typové řady Škoda 706 až téměř do konce její výroby, než se v upravených typech MT uplatnily zcela nové šestiválce Škoda-LIAZ. Původní Škoda 706 z let 1939 až 1943 měla slabší motor objemu 8,6 litru, ale pro poválečnou výrobu se změnila na Škodu 706 R (rekonstruovanou), která dostala větší motor 11,8 litru z „osmsetšestky“.
Po válce byla výroba převedena do Avie, modernizované Škody 706 R vznikaly v Letňanech, než byla produkce v lednu 1952 opět přestěhována do nové automobilky LIAZ v severních Čechách. Podle dohody, uzavřené 27. října 1954 na Československé obchodní komoře, bylo podniku LIAZ povoleno užívat ochrannou známku Škoda i pro export. Vozy Škoda 706 R, zesílené 906 R a sklápěče 706 RS, resp. 806 RS (první číslo udává užitečnou hmotnost v tunách), však už byly zastaralé.
Designová ikona trambus
Bylo jasné, že nazrála doba ke změně výrobního programu. Nebylo to však jednoduché, a tak nová Škoda 706 RT (tedy s trambusovou kabinou) převzala mechanické skupiny s tuhým žebřinovým rámem ze svého předchůdce, ale dostala novou čtyřmístnou kabinu neobyčejně zdařilého designu, který ji záhy pasoval na jeden z nejkrásnějších nákladních vozů své doby a dnes uctívanou designovou ikonu! Samozřejmě, konstruktéři zapracovali také na motoru, osvědčený řadový šestiválec dostal přímé vstřikování nafty do válců, jež nahradilo původní nepřímé do vírové předkomůrky. Výkon motoru narostl o patnáct koní, byl nastaven na 160 k (118 kW) při 1900 otáčkách za minutu, a poháněl zadní nápravu prostřednictvím pětistupňové převodovky konstrukce Škoda.
Nová řada 706 RT byla zavedena do sériové výroby v roce 1958 a stala se prvním typem značky bezkapotové koncepce, pokud nepočítáme parní vozy Škoda Sentinel (výroba v Plzni podle britské licence), nákladní elektromobily pro plzeňský Prazdroj, vojenské prototypy, či užitkové varianty na základě autobusu 706 RO (například popelářské ROK).
Varianty pro mnoho úkolů
O modernizovaném vznětovém šestiválci jsme se už zmínili, spojka byla dvoukotoučová jako u Škody 706 R, později u modernizovaných vozů klasická jednokotoučová. Konstrukce rámu vycházela z předchůdce, rozvor náprav se zkrátil z pěti na čtyři metry, zcela nová byla čtyřmístná celokovová kabina, u níž dvě sedadla umístěná za sebou odděloval mohutný kryt motoru.
Základní valník Škoda 706 RT měl užitečnou hmotnost nákladu 8,6 tuny při celkové dovolené 15 tun. Výrobní závod postupně zavedl další verze, které nesly označení RTS (třístranný sklápěč pro náklad 7,75 tuny), RTS-1 (rychlosklápěč s jinou korbou), RTTN (sedlový tahač návěsů se zkráceným rozvorem na 3,45 metru), populární RT AKV (kropicí vůz s cisternou na sedm tisíc litrů, první verze ještě s operátorem kropení sedícím vzadu), RTK (popelářský vůz systému KUKA pro svoz komunálního odpadu), RTH ASC-16 (požární s prodlouženou kabinou pro šest osob); později také RTP (valník s pohonem všech kol 4 x 4) a další účelové modifikace.
Úspěchy doma i v cizině
Podobně jako ze Škody 706 R byl odvozen autobus 706 RO, stala se nová „sedmsetšestka“ základem známých autobusů 706 RTO, na jejichž prodloužených podvozcích s rozvorem 5,45 metru se stavěly i speciální nákladní vozy jako nízkoložný valník, stěhovací vůz, přepravník osobních automobilů apod.
Zatímco značky Tatra a Praga vyráběly především terénní třínápravové typy, stala se Škoda 706 RT nejrozšířenějším československým silničním nákladním automobilem své doby. Exportovala se do 57 zemí včetně Jižní Ameriky a Číny (tam si hned udělali její kopii); už za prvních deset let bylo vyvezeno přes padesát tisíc automobilů.
V létě 1968 před vpádem ruských vojsk jsem se spolužáky ze strojní průmyslovky v Masné ulici v Praze tři týdny pracoval na výrobní lince v Mnichově Hradišti. Pamatuji se dobře na speciální sklápěče s vysokým komínem sání vzduchu pro pouštní provoz v Sýrii, či montáž madel pro spolujezdce do valníků pro maďarské pivovary. Sám jsem tehdy vyvážel vozy z linky. Byl to první „náklaďák“, který jsem řídil...
Závěr s novým motorem
K další modernizaci „sedmsetšestky“ došlo v roce 1966 náběhem řady 706 MT, vybavené novými šestiválci Škoda-LIAZ řady M o větším výkonu až 210 koní (154 kW), převodovkou Praga 5P80 nebo 10P80 (pěti- nebo desetistupňovou) a posléze novou zadní nápravou s redukcemi v kolech. Vozy MT na první pohled odlišovala střízlivější maska chladiče.
Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 1973 se představila nová řada Š 100.00, ještě výkonnější s novou moderní kabinou, která postupně nahradila automobily vycházející z původní Škody 706 RT. V roce 1983 byla značka Škoda pro nákladní vozy zrušena a LIAZ je nabízel pod svou vlastní značkou, což se opět nakrátko změnilo v závěru existence automobilky.
Trambusy se vyráběly už jen ve speciálních verzích, označení 706 bylo zrušeno, byly to prostě MT. Řada 100 přešla na 110 se sklopnou kabinou. Ta přežila v modernizované formě LIAZ 200/300 až do zániku automobilky v roce 2003. Snaha o uvedení moderního tahače Škoda 400 Xena s odlišnou kabinou byla neúspěšná.
Uzavřela se tak historie po více než 440 000 vyrobených nákladních vozů, 600 000 motorů a 10 000 těžkých kolových traktorů Škoda-LIAZ.*
Tomáš Hyan, foto archiv autora
Popisky k obrázkům:
1: Kropicí vůz Škoda 706 RT AKV s cisternou na 7000 litrů a sedačkou operátora kropení na zádi (povšimněte si schůdků vzadu)
2: Po první konstrukci Škoda 706 RTK pro svoz odpadu z popelnic se objevila modernější kontejnerová verze BOBR z Brandýských strojíren a sléváren
3: Šroubový plnicí, stlačující a vyprazdňovací mechanismus popelářského vozu Škoda 706 RTK (systém KUKA)
4: Škoda 706 RTS-1, třístranný rychlosklápěč s upravenou ložnou plochou (vyklopí do 15 s) a se závěrem zadního diferenciálu
5: Náš první univerzální sedlový tahač návěsů Škoda 706 RTTN na dobovém prospektu exportní organizace Motokov ze 60. let
6: Typické uspořádání čtyř sedadel v nesklopné kabině s velkým krytem šestiválcového motoru
7: Škoda-LIAZ MTSP 24, modernizovaný třístranný sklápěč s novým motorem a pohonem všech kol ze 70. let
