Jak se zachovat při srážce se zvěří?

Loni došlo v ČR k 94 794 dopravním nehodám vyšetřovaným policií. Zahynulo při nich 460 osob. Z nich bylo 14 599 v důsledku srážky se zvěří nebo zvířaty (14 161 + 438). Naštěstí se obešly bez obětí na lidských životech. Přímá celková hmotná škoda dosáhla částky 548 483 300 korun.

Na vysokém počtu nehod se zvěří a zvířaty se podepisují neustále rostoucí intenzita silniční dopravy, která je stále vyšší i v nočních hodinách, kdy bývá nadprůměrně vysoký počet střetů s divokými prasaty a srnčí zvěří. Na silnicích se pohybují stále dražší automobily, jejichž oprava následkem střetu se zvěří je tak čím dál dražší. V neposlední řadě pak stoupá počet motoristů pojištěných pro případ střetu se zvěří či zvířaty. K těmto událostem tak volají policisty, aby měli škodní událost řádně zdokumentovanou.

Jak se střetu vyhnout?

Ke kolizi se zvěří či zvířetem může dojít v každou denní dobu. Pozornost je třeba zvýšit zejména za soumraku a svítání, kdy se pohybuje v blízkosti silnic vysoká. Vběhne-li zvíře za snížené viditelnosti před projíždějící vozidlo, bývá oslněno jeho světlomety. To má za následek, že místo aby z pozemní komunikace uteklo, zůstává strnule stát. Proto raději opatrně s používáním dálkových světel v rizikových úsecích. Navíc od října do prosince dochází k páření vysoké. Nebezpečí střetu tak strmě narůstá.

„V lokalitách se zvýšeným výskytem zvěře je třeba zvolnit tempo jízdy. V místech, kde je zeleň v těsné blízkosti komunikace, je dobré – pokud to provozní podmínky dovolí – jet blíž ke středu vozovky. Při neočekávaném vyběhnutí zvířete z pravé strany má řidič delší dobu, aby na ně zareagoval. Zejména u vysoké je dobré pamatovat, že zvířata bývají málokdy osamocena. Přeběhne-li jedno, můžeme očekávat, že vzápětí se za ním vydá celé stádo,“ vysvětluje Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Co dělat při kolizi?

Pokud už je střet nevyhnutelný, měl by se řidič snažit jet přímo a intenzivně brzdit. Toto řešení je podle výsledků testů uskutečněných německým autoklubem ADAC pro posádku automobilu nejbezpečnější.

Naopak velmi nebezpečné je snažit se nehodě zabránit stržením řízení na stranu. Ke střetu se zvířetem tak sice nemusí dojít, ale následuje daleko horší kolize se stromem či jinou pevnou překážkou. To už může mít za následek těžké či dokonce smrtelné zranění některého z cestujících.

Co po nehodě?

Prvním krokem, zejména za snížené viditelnosti, je neprodleně označit místo nehody. Rozsvítit varovná světla a na vhodné místo položit výstražný trojúhelník. Po střetu s větším zvířetem bude třeba informovat místně příslušné myslivecké sdružení. Myslivci zajistí odvoz a následnou likvidaci mrtvého kusu, popřípadě zraněné zvíře, které po kolizi odběhlo, dohledají. Jednodušší alternativou bude nahlásit incident policii, jejíž příslušníci se o vše potřebné postarají sami.

Je-li automobil pojištěný, měl by řidič ihned kontaktovat asistenční linku pojišťovny. V případě střetu se zvěří je dobré předem se rozloučit s možností, že bude škoda na vozidle uhrazena někým jiným než případně pojišťovnou. Zvěř je totiž považovaná za „věc ničí“. Naopak v případě kolize se zvířetem (například dobytkem či větším psem) přichází v úvahu možnost reparace následků jeho majitelem.

Pro případné další řízení je nutné mít dopravní nehodu řádně zadokumentovanou, nejlépe v podobě policejního vyšetřovacího protokolu. „V každém případě je potřeba vyvarovat se naložení usmrceného kusu zvěře do auta. To by mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Podle hodnotového sazebníku společně vytvořeného Ministerstvem zemědělství a Policií ČR udělají z doposud bezúhonného občana pytláka již dva bažanti. Jejich celková cena totiž přesahuje desetitisícový limit,“ uzavírá Roman Budský.*

(Podrobnosti v Komunální technice 11/2021)