Od začátku 90. let se pro stavbu tenisových, multifunkčních a fotbalových tréninkových hřišť používají ve velké míře umělé trávníky. Za tudobu se zafixovaly určité předsudky kombinované s neznalostí, které vedou k chybám při zadávání výběrových řízení i chápání potřeb takových investic z pohledu výstavby a udržování.
Pokusím se shrnout problémy, které s umělými trávníky souvisí tak, aby je zadavatelé a investoři minimalizovali při celém procesu realizace investičního záměru a aby hráči dostali kvalitní a bezpečné hřiště.
Vhodný výběr, základ spokojenosti
Výběr vhodného umělého trávníku zaručuje spokojenost hráčů. Prvním krokem při výběru umělého trávníku je stanovení potřeby, tedy toho, co od trávníku očekáváme a jaký sport se na něm bude hrát jako hlavní.
Jiný trávník bude použit pro městské multifunkční instalace a veřejná hřiště, odlišný pro fotbalové kluby a zcela jiné požadavky jsou kladeny na hřiště, na nichž budou fotbal trénovat profesionální hráči. U kopané se jedná hlavně o celkové zatížení plochy a využití hřiště v průběhu dne i ročních období. Čím větší bude jeho využití, tím robustnější trávník musí být. S tím souvisí i možnosti a schopnost trávníky udržovat.
Současné kvalitní trávníky jsou vyrobeny z polyetylénu a jejich kvalita je specifikována několika základními údaji. Jsou to zejména:
Kritéria pro výběr
Dalším kritériem, které by při výběru trávníku mělo být zohledněno, je cena. Z pohledu investice je velmi lákavé nakoupit nejlevnější výrobek, ale pokud uvažujeme, že průměrná životnost trávníku na českých hřištích je kolem patnácti let, je třeba mít kvalitní trávník a v dosahu kompletní servis nejen od výrobce, ale i od profesionální firmy, která instalaci provedla a která by měla provádět i odborný servis. Cena je odrazem volby trávníku s ohledem na jeho zatížení (využití) a je třeba ji vždy posuzovat ve vztahu k parametrům.
Instalace umělých trávníků je zdánlivě jednoduchý proces, ale ve skutečnosti se jedná o náročnou stavební operaci. Bezpodmínečně musí stavbu – pokud se buduje nové hřiště, nebo obnovu – tedy výměnu starého povrchu za nový, vykonávat profesionální firma, která má v daném oboru zkušenosti a příslušné strojní vybavení. Často se v poslední době stává, že se trávníky snaží instalovat firmy, které nemají dostatečné znalosti nebo nejsou k takovému úkolu dostatečně personálně a strojně vybaveny. Výsledky tomu bohužel odpovídají.
Požadavky na kvalitu se týkají i spodní stavby. Ta musí být řádně vyprojektovaná odborným architektem, který je ve stavbě sportovních povrchů vyškolený a zavedený. Následně musí být realizace svěřena profesionální odborné firmě, jak jsem uvedl výše. Z praxe je ověřeno, a to nejen v Česku, že devadesát pět procent problémů, které na hřišti vzniknou, pramení nikoli z umělého trávníku, ale ze špatně udělané spodní stavby. Nejčastějšími problémy je špatná rovinatost a vodopropustnost. Pokud například nemá hřiště příslušné spádování a kvalitně provedený drenážní systém, tvoří se po dešti kaluže a nedá se na něm hrát.
V samotné pokládce trávníku lze napáchat také řadu chyb. Jedním z rozhodujících kritérií pro výstavbu kvalitního hřiště je volba ročního období, kdy se stavba bude realizovat. Vybudovat spodní stavbu se dá v podstatě vždy. Instalovat trávník ale vyžaduje bezpodmínečně vhodné klimatické podmínky. Lepení travních pásů k sobě musí probíhat při teplotách nad 12 °C a za sucha. Jakákoli vlhkost zapříčiní rozlepování spojů během užívání.
Velmi důležité je, aby se trávník zasypával naprosto suchým pískem. Vlhký se nedá zapravit do prostoru mezi „stébly“ a jejich značná část tak zůstane „utopena“ v písku. Podobné je to i se zásypem granulátu, ale tam není požadavek absolutního sucha tak striktní. Proto nikdy nedovolte zasypat trávník za mokra.
Když máme hřiště postavené a těšíme se na hru, je třeba mít zajištěnu údržbu. Mezinárodně pravdivé pořekadlo praví, že „umělý trávník je tak kvalitní, jak kvalitní je jeho údržba“. To se potvrzuje dnes a denně při našich návštěvách hřišť po celé Evropě. Je proto žádoucí, aby si zadavatel vyžádal ve výběrovém řízení i nabídku údržby trávníku profesionální firmou. Ta by měla být kromě běžného kartáčování a čištění uskutečňována minimálně jednou za rok. K tomu je opět potřeba příslušná technika, kterou firmy mají.
Poslední důležitou věcí, kterou je třeba rozhodnout, je volba vhodného zásypu k zasypání hřiště. Gumový granulát slouží jednak jako ochrana hráčů před zraněním, ale také jako vrstva, která určuje elasticitu povrchu. V našich podmínkách většinou volíme recyklované EPDM, které se získává recyklací gumových těsnění v automotive nebo při výrobě bílé elektroniky. Vhodný granulát doporučí projektant nebo technicky způsobilý odborník. Tenisová a multifunkční hřiště se pouze pískují.
Hodnocení hracích povrchů
Testování fotbalových hřišť s umělým povrchem probíhá na několika úrovních. Pro české subjekty, které chtějí hrát soutěžní zápasy, musí být instalace schválená příslušnou komisí FAČR. Parametry, které trávníky musí splňovat, jsou dostupné u komise a ve své podstatě vycházejí z programu FIFA Kvality. Protože se tímto programem argumentuje a málo kdo je dostatečně informován, je třeba vědět, že:
FIFA uplatňuje systém licencovaných a preferovaných výrobců umělých trávníků. Za licenci se platí. Za titul Preferovaný výrobce se platí víc. Ve svém důsledku ale držení titulu Preferovaný výrobce nezaručuje vyšší kvalitu trávníku, protože obě úrovně partnerství mají stejný systém testů a trávníky musí splňovat stanovené parametry bez ohledu na statut výrobce. Registrace jednotlivých firem je uvedena na www.FIFA.com.
Dříve existovalo hodnocení kvality FIFA jedna nebo dvě hvězdy. V současné době to bylo změněno na FIFA Quality a FIFA Quality PRO. FIFA Quality odpovídá veřejným hřištím a nesoutěžním plochám, které jsou třeba menších rozměrů nebo po instalaci nesplňují parametry pro vyšší klasifikaci. FIFA Quality Pro je standard určený pro profesionální fotbal a tomu odpovídají i parametry hodnocení. Celý program se sice zabývá kvalitou trávníku, ale hlavně je zaměřen na herní kvalitu povrchu a jeho bezpečnost.
Trávníky jsou hodnoceny ve dvou stupních. První je testování v laboratoři schválené FIFA a výstupem je Test report, ve kterém jsou uvedeny parametry celého systému – podloží – trávník – zásyp. Na základě tohoto reportu je přidělena klasifikace FIFA Q nebo FIFAQP. Realizovaná kvalita hřiště se potom kontroluje testy na hřišti a na základě výsledků se vystavuje příslušný „polní“ certifikát, pokud jej investor vyžaduje. Ten potvrzuje, že trávník od dodavatele XY a jeho instalace odpovídá testům daného systému a přísluší mu kvalita FIFA Q nebo FIFA QP. Certifikáty mají omezenou platnost a pokud klub chce mít certifikovaný trávník, musí se testy po určité době opakovat. Vztahují se na tu konkrétní instalaci a ne na anonymní systém. Nelze proto říci – tento trávník je certifikovaný FIFA. Není. Certifikovaný je vždy konkrétní systém na konkrétním hřišti.
Kvalitu podporuje servis
Naše společnost Juta a. s. vyrábí umělé trávníky již deset let. Jsme licencovaným partnerem FIFA. Máme několik stovek fotbalových hřišť instalovaných po celé Evropě a stavíme hřiště i pro německé bundesligové kluby, jako třeba Borusia Dortmund, Schalke 04 nebo Mainz 05. Vybavili jsme tréninkové centrum v Bayernu Mnichov. Postupně pronikáme i na neevropské trhy. Naše nejvýchodněji položené hřiště s klasifikací FIFA Quality Pro je na ostrově Labuan v Malajsii.
Za dobu své činnosti jsme si získali pověst výrobce kvalitní „trávy“ za odpovídající cenu s velmi dobrým servisem. Více informací je možno najít na stránkách www.jutagrass.cz, kde jsou prezentovány jak výrobky, tak návody na stavbu, instalaci i údržbu. Našim stávajícím i budoucím zákazníkům je k dispozici odborný servis jak ze strany našeho stavebního technika, tak ze strany příslušných prodejců. Kontakty naleznete na stejných stránkách pod příslušnou rubrikou.
Tento článek nemůže svým rozsahem pokrýt celou problematiku umělých trávníků do detailu, ale snaží se podat základní informaci pro všechny, kdo o realizaci takové investice uvažují. Přejeme všem zájemcům o stavbu hřišť s umělým trávníkem šťastnou ruku při výběru dodavatele a radost při užívání hracích ploch.*
Ing. Jaroslav Buda (buda@juta.cz), ředitel Závodu J 15 – Jutagrass
Foto archiv autora
(Podrobnosti v Komunální technice 3/2019)
