Jaké výzvy představuje akční balíček Evropské komise k oběhovému hospodářství pro český průmysl, státní správu a samosprávu? Na tyto a další otázky hledala odpovědi mezinárodní konference, kterou uspořádalo v Praze Evropské hnutí v České republice.
Koncept oběhového hospodářství se zakládá na snaze o co nejefektivnější využívání dostupných zdrojů. Jeho dílem je snížení enviromentálních dopadů lidské činnosti při současném zachování výhod rozvinuté ekonomiky. Součástí tohoto konceptu je odpadové hospodářství, které klade důraz na předcházení vzniku odpadů, recyklaci a v menší míře na energetické využití odpadu a usiluje o výrazné omezení skládkování. Zásadní roli hraje fáze výroby, v níž jde o snížení materiálové a energetické náročnosti produktů. Výrobky by měly být snadno opravitelné a po uplynutí své životnosti recyklovatelné. Tento koncept je opakem lineárního hospodářství, které staví na modelu „vytěží, vyrobím, vyhodím“.
Omezit plýtvání
Evropská unie může díky přechodu na oběhové hospodářství ušetřit cenné přírodní zdroje, které ve velké míře dováží. Každý rok přichází EU přibližně o 600 milionů tun materiálu, které by se daly recyklovat nebo znovu využít. Omezení plýtvání by samozřejmě pomohlo životnímu prostředí. Přechod na oběhové hospodářství by měl například do roku 2030 ušetřit 450 milionů tun emisí CO2. Prospěje však také podnikům. Evropská komise odhaduje, že předcházení vzniku odpadů, ekologický design výrobků nebo opětovné používání může firmám přinést ročně úspory ve výši 8 % jejich ročního obratu.
Oběhové hospodářství navíc tlačí na inovace a vznik pracovních míst. Do roku 2035 by podle Komise mohlo v EU vzniknout 171 000 nových pracovních míst jen v oblasti nakládání s odpady. Celkově lze prý od přechodu na oběhové hospodářství očekávat vznik 580 000 nových míst.
Více v časopisu Komunální technika 10/2017.
