Pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů (dále BRO) je možné v současné době využívat klasických metod biodegradace zejména kompostování, spalování a anaerobní vyhnívání. Vedle toho mohou být využívány i dalšími způsoby zatím nepříliš rozšířené, jako je například alkoholové zkvašování či pyrolýzní procesy.
Pro převážnou část BRO se v dnešních podmínkách ukazuje jako nejvhodnější způsob zpracování (s nejmenšími vstupními investičními náklady) řízené kompostování v pásových hromadách na volné ploše, kdy každý zásah do komposto¬vacího procesu je přesně načasován a má své opodstatně¬ní.
Proto lze předpokládat, že znakem dalšího vývoje v problematice kompostování bude jednoduchá kompostovací jednotka umístěná na vhodné ploše, kterou budou provozovat zemědělské podniky nebo farmy, provozovny komunálních služeb, velká zahradnictví a další podniky, které se zpracováváním BRO zabývají.
Zvyšující se množství BRO a legislativní rámec EU (např. Směrnice Rady č.1999/31/EC, o skládkách odpadů) vedou ke snaze rozšíření sítě kompostáren. Avšak realizace kompostárny představuje nemalé finanční náklady. Při zřizování kompostárny hraje významnou roli pořizovací cena vhodné kompostovací plochy ať už zpevněné, vodohospodářsky zabezpečené, zakryté či nezakryté, popřípadě polní – nezabezpečené plochy.
Hlavní znaky kompostovací plochy
Kompostování lze provádět na kompostovišti – polní kompostárně (roční pro¬dukce kompostu do 500 t) nebo na stálé kompostárně (roční produkce kompostu je větší než 500 t).
K vybudování vodohospodářsky zabezpečené plochy, která je základem každé stálé kompostárny, neexistují žádná jednotná pravidla. Vodohospodářsky zabezpečená plocha vždy závisí na konkrétních podmínkách a musí ji individuálně navrhnout odpovědný projektant.
Vodohospodářsky zabezpečené, popř. zpevněné, plochy určené ke kompostování, musí splňovat zejména následujících požadavky:
zamezení kontaktu zpracovávaných surovin s okolní půdou a podzemní vodou,
zajištění volného přístupu pracovní techniky k hromadám kompostu,
minimální spád kompostovací plochy 2 %,
zabezpečení odvodu srážkových vod a splachů z kompostů do podzemních nebo nadzemních jímek odpovídající kapacity.
Jelikož nově stavěné, vodohospodářsky zabezpečené plochy jsou z důvodu jejich poměrně náročné konstrukce investičně velmi nákladné (800 až 2 000 Kč.m-2), lze využívat pro kompostování stavby, které jsou již zabezpečené (silážní žlaby, hnojiště a zemědělská složiště, areály uhelných skladů, skladů hnojiv apod.). Rekonstrukce těchto stávajících zařízení probíhají s minimálními úpravami a poměrně nízkými náklady.
Pro kompostování lze využívat i plochy zabezpečené pomocí silničních panelů, avšak v těchto případech je nutné zajistit utěsnění spár z důvodu dokonalé izolace.
Plochy určené ke skladování stabilizovaného kompostu a k jeho dalšímu zpracování (prosévání, míchání, pytlování apod.) mohou být budovány s menší mírou vodohospodářského zabezpečení.
Velikost kompostovací plochy
Velikost plochy potřebné ke kompostování závisí zejména na:
celkovém množství kompostovaných surovin,
volbě technologie kompostování.
V případě technologie kompostování v pásových hromadách na volné ploše se potřeba velikosti kompostovací plochy řídí následujícími faktory:
tvar profilu pásových hromad,
rozmístění hromad na ploše,
četnost překopávání kompostu,
stupeň zrání kompostu určeného k expedici.
V případě tvaru profilu jsou nejvýhodnější pásové hromady lichoběžníkového průřezu, které vykazují nejmenší potřebu plochy na objem kompostu (asi 0,3 m2 plochy na 1 m3 založených surovin).
Při používání překopávače kompostu je rozmístění hromad na ploše přímo závislé na parametrech používaného stroje a na způsobu jeho pohonu pojezdového ústrojí.
Vícenásobné překopávání zajišťuje vždy optimální podmínky, takže organická přeměna na kompost nastává v krátké době.
Požadovaný stupeň zrání kompostu určuje průběh kompostovacího procesu a tím i velikost potřebné plochy. Čím je nižší stupeň zrání, tím je zapotřebí menší plocha (při určování plochy je nutné brát v úvahu i objemovou redukci zpracovávaných surovin, která umožňuje sloučení dvou hromad stejného stáří do jedné hromady potřebných rozměrů).
Dále je třeba uvažovat o plochách pro skladování surovin zakládaných do kompostů, o krytých skladovacích prostorách, provozních cestách a dalších plochách pro případné rozšíření kompostovacích ploch při neočekávaném přísunu surovin ke zpracování.
Nejčastější nedostatky kompostovací plochy
Mezi nejčastější nedostatky kompostovací plochy, kterým je nutné se vyhnout patří:
rozmoklý povrch kompostárny - možnost omezeného pojíždění s těžkými kolovými nakladači, překopávači kompostu a dopravními prostředky,
spád menší než 2 % pro odtok srážkových vod a splachů - pokud není dodržen, je důsledkem vznik kaluží u paty hromady kompostu a tím pádem nebezpečí anaerobních hnilobných procesů,
vícenásobné přejezdy - na těchto místech vzniká zhutnění půdy, což rovněž vede k tvorbě hniloby.
obtížné čištění kompostovací plochy – následkem velkého znečištění plochy vzniká nebezpečí zvýšení obsahu nežádoucích příměsí v kompostu.
Celkový vnější dojem z kompostovací plochy, která by měla být v každém případě čistá a ošetřovaná, musí podněcovat důvěru a zájem zákazníků ke koupi hotového produktu - kvalitního kompostu. Hluboké kaluže, jízdní stopy, bahnité cesty, velké množství různých zbytků zpracovávaných surovin na kompostovací ploše a uskladnění hotového kompostu o nevhodné vlhkosti promíchaného s podložím budí spíše nedůvěru ke kvalitě vykonávané práce a vyráběného produktu. Pokud je provoz na kompostárně celoroční jsou požadavky na kvalitu povrchu kompostovací plochy ještě vyšší.
Příklady provedení kompostovacích ploch
Kompostování přímo „na poli“
Suroviny se zpracovávají v místě jejich vzniku nebo v blízkosti místa vzniku, přímo „na poli“, nebo na jiném pozemku. Aplikace hotového kompostu probíhá také ve většině případech přímo na poli, popřípadě v jeho těsné blízkosti.
Kompostovací plocha je dočasná, není vodohospodářsky zabezpečená. Platí pro ni stejné podmínky jako pro „polní hnojiště dočasné“ neboli „složiště“ (stavebně nezabezpečená skládka hnoje přímo na zemědělské půdě). Obecně platí znění ve vyhlášce č.274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, kde je umožněno „uložení hnoje, popř. jiných tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím“. Mimo zranitelnou oblast lze tolerovat dobu uložení 2 - 3 roky, delší již nemusí byt považována za uložení před použitím.
Při uložení hnoje na zemědělské půdě platí požadavek vodního zákona (č.254/2001 Sb., § 39) „učinit přiměřena opatření, aby do povrchových, nebo podzemních vod nevnikly závadné látky“.
V zranitelných oblastech je potřeba respektovat nařízení vlády č. 103/2003, kde podle § 9 „uložení hnoje na zemědělské půdě v zranitelných oblastech je přípustné pouze v případě, že nedojde k znečištění ani ohrožení jakosti povrchových podzemních vod, a to nejdéle po dobu 9 měsíců, umístnění hnoje na stejném místě je možné opakovat nejdříve po čtyřech letech kultivace půdy a rámci obhospodařování pozemku“.
Polní kompostárna
Kompostovací zpevněná plocha polní kompostárny (obr.9) bývá vybudována v blízkosti vzniku zpracovávaných surovin, je využívána dočasně (obdoba polního hnojiště), není vodohospodářsky zabezpečená, musí ale respektovat podmínky vodního zákona pro ochranu povrchových a podzemních vod.
Méně používaným způsobem je kompostování na nezpevněné ploše (pozemku, louce), kdy po zpevněné ploše - komunikaci či polní cestě, se pohybuje pouze používaná mechanizace – traktor s vlečkou, kolový nakladač, překopávač kompostu apod.
Stála kompostárna na volné, vodohospodářsky zabezpečené ploše
Volné, vodohospodářsky zabezpečené plochy jsou nutnou součástí stálých kompostáren, na kterých je provozováno různými organizacemi (např. technické služby obcí, soukromé podnikatelské subjekty) centrální kompostování (průmyslové kompostování). Jde o náročnou činnost, která musí splňovat řadu předpisů vodohospodářských, hygienických a z legislativy odpadů. Další požadavky jsou kladeny na kompostárny, jestliže se vyrobený kompost uvádí do oběhu prodejem.
Stála kompostárna na zastřešené, vodohospodářsky zabezpečené ploše
Jde o stálou kompostárnu, kdy kompostování probíhá v uzavřeném prostoru, v zastřešené hale s vodohospodářsky zabezpečenou plochou. Ta bývá zpravidla betonová se spádem upraveným tak, aby mezi jednotlivými hromadami kompostu nezůstávaly, v případě jejich uvolnění, kompostovací šťávy. Kompostárna v hale je ideálním řešením při celoročním provozu. V zimním provozu však bývá někdy problematická tvorba vodních par, které se srážejí na stropě a vytvářejí velmi vlhké prostředí. Proto bývají haly opatřeny ventilátory.
Závěr
Zpracováváním BRO řízeným kompostováním v pásových hromadách na volné ploše lze nejen vyrobit kvalitní organické hnojivo s dostatečným obsah minerálních živin a hygienickou nezávadností, ale současně lze řešit i problém vhodného zpracovávání BRO přímo v místě jeho vzniku a tím pádem omezovat negativní působení na životní prostředí. Tato decentralizace kompostování je sice náročnější na počet kompostovacích ploch, avšak přináší řadu výhod.
Jednou z nich je ekonomicky výhodný logistický model svozu BRO do více menších kompostáren, nežli na jednu velkou centrální a následné krátké vzdálenosti pro rozvoz hotového kompostu, včetně snadnějšího hledání jeho odbytu.
Dalším přínosem je skutečnost, že produkt z kompostování „místního“ BRO je výhodnější využívat v místě jeho vzniku, nežli jeho aplikace v jiných, vzdálených lokalitách. Kompost v tomto případě působí jako homeopatický lék - informace o nemocech a škůdcích jsou opět předány v oslabené formě do půdy. Rostliny jejich přijímáním posilují svou přirozenou obranyschopnost.
Více informací nejen o plochách pro kompostování, ale všeobecně o technologii kompostování v pásových hromadách na volné ploše lze získat v metodických návodech „Kompostování travní hmoty z údržby trvalých travních porostů“ a „Strojní vybavení kompostovací linky“ vydaných ve VÚZT,v.v.i. a v nové publikaci vydané vydavatelstvím Profi Press „Kompostování v pásových hromadách na volné ploše.“
Poznatky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení výzkumného projektu
QF 82191 „Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty do půdy s cílem omezit povrchový odtok vody při intenzivních dešťových srážkách", který je podporovaný Národní agenturou pro zemědělský výzkum.¬
Ing. Petr Plíva,CSc.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzyně, tel. 02-33022367, e-mail: petr.pliva@vuzt.cz
